Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
výživné
Otázka
Dobrý den,bývalý manžel neplatil od září 2008 výživné na dceru.V prosinci jsem žádala o exekuci z platu,rozsudek nabyl právní moci 14.1.2009.V měsíci březnu a dubnu mě exmanžel zaplatil výživné,ale pouze tu částku kterou má platit.Tudíž mě dluží za září 2008-únor 2009 a nyní i za květěn 2009.Nerespektuje soudní rozhodnutí a já nevím jak se bránit díky moc za radu
Odpověď
Dobrý den, není-li hrazeno soudně stanovené výživné, je namístě podat návrh na výkon rozhodnutí případně věc předat exekutorovi. Zmiňujete, že jste toto již podala, mělo by tedy dojít k tomu, že bude automaticky sráženo výživné ze mzdy otce, takto může být sráženo jak dlužné výživné, tak běžné výživné. Jestliže byl nařízen výkon rozhodnutí či exekuce, nerozumím tedy tomu, kde nastal problém. Jde-li o exekuci srážkami ze mzdy, pak nejprve dojde k jejich sražení, poté jsou vyplaceny exekutorovi a následně Vám. Může tedy dojít k určitému průtahu. Jde-li o srážky ze mzdy pro dlužné výživné, je možné, že exekutor čeká až bude splacen celý dluh. Jde-li o tento případ doporučovala bych obrátit se na exekutora, aby prostředky vyplatil. Můžete zkusit argumentovat tím, že obecným principem občanského soudního řádu je postupovat bez zbytečných průtahů a zde by se o průtahy mohlo jednat. Jsou-li srážky nařízeny na základě výkonu rozhodnutí, pak jdou sražené prostředky přímo tomu, kdo návrh podal.
Pokud jste podala výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci jen pro dlužné výživné (jeho část), lze podat ještě návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) i pro další dlužné výživné i pro běžné výživné. Další možnost, pokud otec neplní svou vyživovací povinnost, je podat trestní oznámení - § 213 trestního zákona, trestný čin zanedbání povinné výživy: (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Policie zde bude zkoumat, zda a proč neplní svou vyživovací povinnost. Zde je však třeba si uvědomit, že v případě odsouzení a uvěznění by problém neplacení nemusel být nejen vyřešen, ale i zhoršen, pokud by otec ve vězení nepracoval. Nebylo by z čeho výživné hradit. Obvykle se dává podmíněný trest, tedy že nebude odsouzen, pokud se osvědčí (ve zkušební době bude svou povinnost plnit). V případě potřeby svůj dotaz doplňte Za Občanskou poradnu Jižní Město Květa Kudová
