Společnou cestou -

Dobrý den,

úvodem si dovolím poznámku k příspěvku na bydlení - pro nárok na příspěvek na bydlení není rozhodující, že jste získala částku 450 000 Kč. Rozhodující je, jaký je Váš započitatelný příjem, jaké jsou Vaše náklady na bydlení a zda jste nájemcem či vlastníkem bytu. Vzhledem k tomu, že bydlíte u příbuzných, nejste zřejmě vlastníkem ani nájemcem bytu a tudíž příspěvek na bydlení nebude přicházet v úvahu. Pakliže jste u příbuzných v nájmu (nikoliv v podnájmu, či "na dobré slovo"), doporučuji podrobněji přezkoumat, zda-li nemáte možnost získat příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) by neměl být zaměňován s doplatkem na bydlení (dávka pomoci v hmotné nouzi). U doplatku na bydlení je nicméně jednou z podmínek rovněž to, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení (a tudíž je nájemcem nebo vlastníkem bytu), doplatek na bydlení lze v opačném případě případě vyplatit pouze na základě výjimky. Pakliže šlo ve Vašem případě o řízení o takovéto výjimce, která Vám nebyla přiznána s odkazem na částku získanou z prodeje nemovitosti, jde o záležitost uvážení správního úřadu, přičemž máte právo podat si proti takovémuto rozhodnutí odvolání s tím, že správní orgán I. stupně náležitě neuvážil, nakolik tuto částku máte reálně k dispozici.

Další věcí, kterou nemohu bez dalšího přejít, je skutečnost, že u Vás nikde nevidím příspěvek na živobytí (nesprávně označovaný jako dorovnání do životního minima), životní minimum Vás a Vašeho dítěte je 4 840 Kč (2 880 na Vás a 1960 na 7leté dítě), částka živobytí (do které se ve skutečnosti doplácí) se stanoví o něco složitějším způsobem, nicméně by měla činit minimálně 3 980 (2020 existenční minimum na Vás a 1960 na 7leté dítě), dle Vašeho dotazu máte příjmy pouze 3920 Kč (1920 přídavek na dítě, sociální příplatek a 2000 výživné), tedy mi vycházíte i u té nejhorší varianty o něco málo pod částkou živobytí. Něco jiného by samozřejmě bylo, pakliže by Vás bylo třeba (vzhledem k vedení společné domácnosti) posuzovat společně s příbuznými u kterých žijete (popřípadě s nějakou další osobou).

Třetí poznámka nad rámec Vámi položených otázek - pakliže je Vámi uváděných 2000 Kč výživným na dceru, je otázkou, zda-li by nebylo možné žádat výživné na rozvedenou manželku (v souvislosti s novým těhotenstvím (neschopnost pracovat vzhledem k těhotenství), však bude výhledově třeba zkoumat spíše vyživovací povinnost otce nenarozeného dítěte - viz. dále).

Nyní k Vašim otázkám:

1) nároky na dávky v souvislosti s těhotenstvím a porodem

Vzhledem k tomu, že jste na úřadě práce a nemáte nemocenské pojištění, můžeme u Vás uvažovat (nepočítám-li druhý přídavek na dítě a přepočítání sociálního příplatku) pouze o rodičovském příspěvku vypláceném od porodu dítěte a to v tzv. pomalé variantě (7 600 Kč do 21 měsíců, následně 3 800 Kč do čtyř let věku dítěte), jiná situace by byla v případě, pokud byste před porodem nastoupila do zaměstnání (poskytování nemocenské v souvislosti s porodem, možnost čerpat tříletou variantu rodičovského příspěvku - 7 600 Kč do tří let věku dítěte). Zvláštní kapitolou pak je možnost čerpání peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku otcem (záleží na životních poměrech - v dotazu o otci nic neuvádíte).

2) nejsem si zcela jist, co myslíte pod slovem "výpomoc", budu vycházet z toho, že řešíte otázku výživného - tu je třeba rozdělit na dvě podotázky:

2a) výživné na novorozené dítě

Pakliže oba rodiče nebudou žít s dítětem ve společné domácnosti, je třeba soudně upravit poměry k tomuto dítěti. U novorozeněte lze předpokládat svěření dítěte matce (nepředpokládám, že byste např. kvůli drogové závislosti představovala pro dítě hrozbu) a vyměření výživného otci. Otec je povinen plnit vyživovací povinnost od narození dítěte, přičemž v praxi dojde k upravení výživného o něco později - v případě potřeby lze žádat přiznání výživného přes tzv. předběžné opatření (soud má rozhodnout do 7 dnů).

2b) výživné na neprovdanou matku

Otec nenarozeného dítěte (vyjdeme-li z toho, že za něj nejste a nebudete provdána) Vám bude povinen přiměřeně přispívat na úhradu Vaší výživy po dobu dvou let a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím (nejde o náklady na dítě, ale o Vaše náklady - těh. oblečení, zvláštní strava, doplatky na léky atd.). V případě potřeby lze použít i ustanovení § 95 odst. 2 zákona o rodině, podle kterého může soud na Váš návrh muži, jehož otcovství je pravděpodobné, uložit, aby poskytl tento příspěvek v rozsahu odpovídajícím době mateřské dovolené předem (doba 28 týdnů, z čehož 6 až 8 týdnů připadá na dobu před porodem). Nárok se promlčí po třech letech od porodu dítěte. V této lhůtě je v zásadě na Vás, jestli si "podpůrčí dobu" začnete čerpat co nejdříve (od porodu, případně 6 až 8 týdnů před porodem), nebo si požádate později a příspěvek budete pobírat např. od prvních do třetích narozenin dítěte.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.