Společnou cestou -

Dobrý den,

pakliže jste v době posledních tří let měla alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, musí se Vám podpora v nezaměstnanosti počítat dle ustanovení § 50 zákona o zaměstnanosti, dle kterého se výše podpory stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Je zde ovšem třeba brát zřetel též na ustanovení § 52 citovaného zákona, dle které uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání, se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Pakliže jste v období 30.6.2009 až 18.7.2009 neměla příjmy z pracovního poměru, které by Vám založily dobu důchodového pojištění, lze předpokládat, že ÚP u Vás půjde zpátky k "k poslednímu zaměstnání, které je dobou důchodového pojištění" a vyplatí Vám podporu pouze z průměrné mzdy z práce na poloviční úvazek.

Nechci tvrdit, že tento výklad je jediný možný. Toliko předpokládám, že tento výklad zaujme úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Do 31.12.2008 by bylo jasné, že byste dostala podporu počítanou z pracovního poměru, který skončil k 18.7.2009. Ustanovení § 52 sloužilo k tomu, aby se podora v nezaměstnanosti počítala z pracovního poměru či z dohody o pracovní činnosti a nikoliv z dohody o provedení práce. Změny k 1.1.2009 bohužel znění zákona poněkud zkomplikovaly. Pakliže vyjdeme z toho, že změny k 1.1.2009 měly za účel, aby se pro potřeby podpory v nezaměstnanosti nehledělo na trvání pracovního poměru, který "přežívá" pouze formálně, aniž by zaměstnanec konal práci, dojdeme k závěru, že je správný výše uvedený výklad (vypočítávat z posledního "skutečného" pracovního poměru). Osobně s tímto závěrem souhlasím, nicméně nechci vyloučit, že by někdo zkusil v odvolání či žalobě vyjít z toho, jaká byla historická funkce ustanovení § 52 (nezhoršit postavení žadatelů, jejichž posledním zaměstnáním byla zpravidla špatně placená dohoda o provedení práce) a argumentu, že "poslední zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost, která je dobou důchodového pojištění" je třeba vykládát tak, že se pod tuto formulaci vejde pracovní poměr, který dříve byl, ale v poslední době nebyl dobou důchodového pojištění. Bohužel s právním výkladem si člověk může být (více méně) jistý až poté, co mu dá za pravdu Nejvyšší soud.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.