Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
nárok na existenční minimum
Otázka
Jedná se o kamaráda mého syna. Má 18-letý kluk, nezaměstnaný, evidovaný na MÚ - bez trvalého pobytu, nárok na existenční minimum? Rodiče mu po dosáhnutí 18. roku věku sdělily, že se má o sebe postarat sám a vypověděli ho z bytu. Pracovnice příslušného sociálního úřadu mu sdělila, že nemá nárok na nic. Je to možné? Pokud vím, tak každý občan této republiky má nárok alespoň na existenční minimum? nebo se pletu? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
u dítěte se obecně předpokládá, že je vyživováno rodiči. Pakliže dotčený mladý muž již nepokračuje ve studiu, je možné, že vyživovací povinnost rodičů zanikla, ale nemusí tomu tak být vždy. Soud v těchto případech zkoumá, jaké jsou možnosti dítěte vydělat si na zajištění svých životních potřeb. Pakliže soud dojde k závěru, že dítě již má reálnou šanci se o sebe postarat samo, pak výživné nepřizná. Na druhou stranu soud výživné může přiznat i na dobu vedení v evidenci úřadu práce, pakliže shledá, že dítě přes ukončení studia nemá reálnou šanci zaměstnání v dohledné době získat a zajistit si příjmy vlastní prací.
V rámci rozsudků nalezneme i to, že soudy zkoumaly, z jakého důvodu je dítě obtížně zaměstnatelné a v případě, kdy byla špatná zaměstnanost důsledkem laxního přístupu rodičů ke vzdělávání dítěte, vyměřily rodičům výživné v návaznosti na jejich odpovědnost za přípravu dítěte pro samostatný život. Na druhou stranu je samozřejmě u vyživovací povinnosti třeba zkoumat i jednání dítěte a výživné nepřiznávat v případech, kdy by dítě rodiče zneužívalo (a to např. již v době studia, kterému se dítě řádně nevěnuje).
U sociálních dávek (předpokládám, že řešíme dávky v hmotné nouzi) je pak vždy rozhodující, kdo je s kým společně posuzován. Pakliže by byl dotčený mladý muž posuzován samostatně a neměl žádné příjmy, tak by samozřejmě měl nárok na příspěvek na živobytí, jehož výše by se v závislosti na dalších okolnostech pochybovala někde kolem životního minima jednotlivce (min. existenční minimum). Pakliže je osobě bez příjmů řečeno, že nemá nárok na příspěvek na živobytí, jde zpravidla o důsledek toho, jaké měla dotčená osoba příjmy v nedávné minulosti nebo toho, že je společně posuzována s někým dalším. Stranou ponechám zvláštní situace jako např. nepřiznání dávek osobě, která maří součinnost s úřadem práce.
Dotčený mladý muž je zletilý a vzhledem k ukončení studia již není považován za nezaopatřené dítě. Mohu se pouze dohadovat, zda a s kým byl úřednicí společně posuzován - takovéto děti se zpravidla posuzují společně s rodiči na základě toho, že užívají stejný byt, ale dle popisu situace dotčený již s rodiči nebydlí. Doporučuji se informovat s kým byl společně posuzován a následně pracovnici vysvětlit, jaká je skutečnost. Případně je samozřejmě možné rovnou podat žádost (kterou vyplní podle skutečnosti) a v případě "nepochopení" pracovnice podat odvolání. Osobně bych však doporučoval situaci s někým probrat, jelikož takto od stolu nemohu ani já posoudit, jestli je či není na místě dotčeného mladíka s někým společně posuzovat.
V případě potřeby doporučuji dotaz doplnit.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s Společnou cestou.