Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
rodicovsky prispevek
Otázka
Dobry vecer, mam 8 mesicni miminko a chtela jsem se zeptat kdy si muzu zazadat o nejaky rodicovsky prispevek,ptala jsem se na to a rekli mi az po pul roce je to mozne?Beru materskou 7600kc jsem samozivitelka a moje vydaje cini mesicne 5500 tisice na bydleni.chtela jsem vas poprosit o radu.predem dekuji
Odpověď
Dobrý den,
obávám se, že zde došlo k jistému zmatení pojmů a ve skutečnosti rodičovský příspěvek již pobíráte. První dávkou, kterou dostává matka (za předpokladu, že je v dostatečné míře účastna nemocenského pojištění) je tzv. peněžitá pomoc v mateřství (zkráceně "mateřská" či "PPM"). Tato dávka se v případě jednočetného porodu vyplácí v celkové délce 28 týdnů (z čehož zpravidla 8 - 6 týdnů před porodem) a její výše se počítá z posledního pojištěného zaměstnání.
Pakliže máte 8 měsíční dítě, zřejmě již nejde o PPM, ale právě o Vámi zmiňovaný rodičovský příspěvek (lidově "rodičák", zkráceně "RP" a někdy v běžné řeči poněkud zavádějícně "mateřská" či "další mateřská"). Této dávce odpovídá i Vámi uváděná částka 7 600 Kč. V této výši se dávka vyplácí buď po dobu 3 let (pakliže je včas provedena volba této varianty čerpání a rodič má na tuto variantu nárok), nebo do 21 měsíců věku dítěte (následně se do 4 let věku dítěte vyplácí 3 800 Kč).
U ostatních dávek je třeba zkoumat Vaše majetkové poměry.
Není-li zde vedle dítěte nikdo další, kdo by s Vámi byl společně posuzován (např. u otce dítěte je třeba uvádět, že s Vámi nežije), je životní minimum Vaší rodiny 4 480 Kč.
Pakliže nemáte jiné příjmy než uváděných 7 600 Kč, tak můžete uvažovat o přídavku na dítě (příjmy do 2,4 násobku životního minima) i sociálním příplatku (příjmy do 2 násobku životního minima, Vaše osamělost se pro účely sociálního příplatku zohlední zvýšením částky životního minima). Je však třeba brát v potaz, že se příjmy zkoumají zpětně. U přídavků na dítě je rozhodný kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, do něhož spadá začátek období od 1.10. do 30.9. následujícího roku (takže v součastnosti se až do 30.9.2010 vychází z roku 2008). U sociálního příplatku se vychází z bezprostředně předcházejícího kalendářního čtvrtletí (takže pro IV. čtvrtletí roku 2009 je rozhodující III. čtvrtletí roku 2009).
Svébytnou kapitolou je příspěvek na bydlení. Tuto dávku může čerpat pouze vlastník nebo nájemce (nikoliv podnájemce) bytu (či domu) a to za předpokladu, že má v dotčeném bytě (domě) hlášený trvalý pobyt. Vychází se zde z příjmů těch osob, které mají v dotčeném bytě trvalý pobyt (přičemž ty z nich, kteří v bytě prokazatelně nebydlí, lze na žádost vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob). Pro přiznání této dávky je třeba, aby uznatelné náklady na bydlení představovali více jak 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu. Zaprvé je třeba řešit, co je uznatelným nákladem (nelze např. uznat splátky hypotéky na byt) a za druhé srovnat s tabulkami tzv. normativních nákladů, kolik jsou maximální uznatelné náklady pro danou obec (záleží na velikosti), typ bydlení (nájem / osobní vlastnictví či bytové družstvo) a počet osob v bytě. Pakliže by šlo o dvě osoby v nájemním bytě v Praze, byly by maximální uznatelné náklady pro rok 2009 7 380 Kč, takže by bylo možné uznat Vaše náklady v plném rozsahu (neřeším, zda-li jsou uznatelné co do druhu) a příspěvek by se vyplatil tak, aby Vám po zaplacení těchto nákladů zbylo 65 % příjmu. Naopak v případě bytu v družstevním či osobním vlastnictví by bylo v takovémto případě (dvě osoby, Praha) možné uznat maximálně 4 719 Kč.
Všechny výše uvedené dávky jsou dávkami ze systému státní sociální podpory. Bližší informace k těmto dávkám můžete nalézt např. na: http://www.mpsv.cz/cs/2.
Vedle systému státní sociální podpory existuje ještě systém pomoci v hmotné nouzi (neřeším problematiku dávek pro osoby se zdravotním postižením). V tomto systému existují tři druhy dávek.
1) příspěvek na živobytí
Zde se vypočítává částka živobytí (může být o něco nižší nebo vyšší než životní minimum) a v případě, že jsou rozhodné příjmy nižší než částka živobytí, vyplatí se rozdíl.
Vyjdu-li z toho, že by Vaše příjmy tvořil pouze rodičovský příspěvek 7 600 Kč, bylo by od této částky možné odečíst až 30 % (v Praze až 35 %) coby náklady na bydlení (určují se jiným způsobem než u státní sociální podpory včetně jejich maximální výše). I kdyby šlo o Prahu, byla by pro přiznání příspěvku hraniční částka 4 940 Kč, což je stále více než Vaše životní minimum.
2) doplatek na bydlení
Primárně se vyplácí osobám, které pobírají jak příspěvek na živobytí tak příspěvek na bydlení a kterým nebyla obec schopna zajistit levnější přiměřené bydlení. V případech hodných zvláštního zřetele však lze dávku vyplácet i osobám nemajícím nárok na tyto dávky (takže např. i osoba v podnájmu, na ubytovně, v azylovém domě atd. - příjem však nesmí přesáhnout 1,3 násobek částky živobytí).
3) mimořádná okamžitá pomoc
Jednorázové dávky určené pro výjimečné situace, které nelze řešit jinou dávkou. Jejich přiznání je zásadně závislé na posouzení majetkové a celkové situace (např. osaměle žijící bezdomovec z Ostravy je v Praze okraden o veškeré prostředky a doklady - v Praze mu může být přiznána mimořádná jednorázová dávka na to, aby měl na jízdenku zpátky do Ostravy a aby nikde neumrzl či neumřel hlady, než si vyřídí dávky či jinou sociální pomoc v Ostravě).
Bližší informace k dávkám v hmotné nouzi naleznete např. na: http://www.mpsv.cz/cs/5.
Je třeba upozornit na to, že výše uvedený popis je zjednodušený. Právní úprava dávek je místy dosti složitá. Je třeba řešit rozhodné příjmy, jaké dávky se započítají pro účely posouzení nároku na jiné dávky a existují zvláštní případy, které zde není prostor řešit (např. pro ilustraci to, že v případě řešení doplatku na bydlení osobě, která nemá nárok na příspěvek na živobytí (povolení výjimky), se vychází nikoliv z částky živobytí, ale z tzv. existenčního minima).
Dále je třeba poukázat na skutečnost, že se u matky samoživitelky bude řešit, proč by jediným příjmem měl být rodičovský příspěvek. Svoji vyživovací povinnost by zde měl plnit otec dítěte a to jak pokud jde o výživné na dítě (poskytuje se až do doby, kdy se dítě bude schopno samo živit) tak co do tzv. příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky (jde o náklady matky (nikoliv dítěte!) spojené s těhotenstvím a porodem + výživa matky po dobu dvou let). V případě, že otec není schopen plnit vyživovací povinnost, je možné požadovat výživné na dítě vůči prarodičům.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.