Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Mateřská a rodičovský příspěvek pro muže
Otázka
Dobrý den, mám na Vás dost obsáhlý dotaz. Moje snacha má nedokončené studium, je studentka a 18.1.2010 se jí narodil syn. Dozvěděli jsme se, že nedostane žádnou PPM, protože studentka se již nebere jako osoba nemocensky pojištěná a měla by ode dne porodu nárok na Rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě. Z tohoto důvodu bych se chtěla zeptat, jak přesně to je s RP pro muže. Syn je zaměstnán přes 2 roky pouze na poloviční pracovní úvazek - 20 hodin týdně, /i když má hodně přesčasů/ se smlouvou na dobu neurčitou a k tomu pracuje od loňského roku na živnostenský list, ale neplatí žádné soc. ani zdrav. pojištění a daňové přiznání bude letos podávat poprvé. Na sociálním odboru jsme se dozvěděli, že pokud chce otec dítěte nastoupit na rodičovskou dovolenou, musí skutečně zůstat doma a nemůže vykonávat své zaměstnání. A ještě navíc otec a matka dítěte mají zatím odlišné trvalé bydliště, každý u svých rodičů, protože si to ještě nezměnili v obč. průkaze. Prosím Vás o odpovědi na otázky: 1. Může být muž na mateřské a pobírat RP, když je zaměstnán jen na poloviční úvazek a musí zůstat doma? 2. Může si zvolit otec variantu - např. na 3 roky /pokud na to bude mít příjem z polov. úvazku/ a může přitom pracovat na živn. list? A nešlo by zpětně doplatit nějaké pojištění, aby se mu do příjmu započetly i příjmy z podnikání na živn. list? 3. Kdy by měl otec o RP požádat? A jak dlouho by měl otec zůstat doma a je možné, aby zůstala matce ta částka RP ve stejné výši? 4. Když mají rodiče dítěte odlišné bydliště, vadí to např. v souvislosti s přídavky na dítě nebo u rodičovského příspěvku nebo u jiných dávek a doporučili by jste to sjednotit? Moc děkuji předem za odpovědi. K.
Odpověď
Dobrý den, v první řadě bych ráda udělala pořádek v pojmech. Mateřská (u mužů se nazývá rodičovskou dovolenou čerpanou do doby, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) a rodičovská dovolená jsou instituty pracovního práva. jde o omluvenou absenci zaměstnance v práci. Peněžitá pomoc (v mateřství) je dávkou nemocenského pojištění a mají na ní nárok osoby účastny tohoto pojištění. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory a nezkoumá se účast na nějakém systému či pojištění.
Pakliže je otec účasten na nemocenském pojištění v délce alespoň 270 dní v období dvou let před porodem, vznikne mu nárok na peněžitou pomoc a následně možnost zvolit variantu rodičovského příspěvku. Nyní jsme se dozvěděli to, že otec může požádat o rodičovský příspěvek jen pokud čerpal peněžitou pomoc. Postup tedy může vypadat následovně: nejprve o rodičovský příspěvek požádá matka (bez učinění volby), poté nastoupí otec na peněžitou pomoc (alespoň na jeden den, v práci musí čerpat rodičovskou dovolenou) a odstoupí z ní, následně, požádá otec o rodičovský příspěvek a proveden volbu délky a výše rodičovského příspěvku.(Tento postup můžete konzultovat s úřadem práce, který rodičovský příspěvek vyplácí.) Otec může na peněžitou pomoc nastoupit na základě dohody s matkou nejdříve od počátku 7. týdne ode dne porodu. O peněžitou pomoc může požádat tedy až od počátku sedmého týdne od porodu a o rodičovský příspěvek zažádá ve chvíli, kdy ukončí výplatu peněžité pomoci.
Po dobu pobírání peněžité pomoci nesmí příjemce dávky vykonávat výdělečnou činnosti, ze které mu je peněžitá pomoc vyplácena. Pokud např. bude čerpat peněžitou pomoc ze zaměstnání, může vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Výše peněžité pomoci v mateřství se vždy stanoví z příjmu dosahovaném výdělečnou činností, ze které nárok na dávku uplatňuje. Pakliže má osoba více pojištěných činností, může uplatnit nárok na peněžitou pomoc z obou těchto činností, pakliže splňuje podmínky vzniku nároku v každé této pojištěné činnosti (http://www.mpsv.cz/cs/7) . Pakliže je otec vedle zaměstnání ještě OSVČ, ale nehradil si nemocenské pojištění, může čerpat peněžitou pomoc jen ze zaměstnání. Zpětné uhrazení nemocenského pojištění OSVČ není možné.
Ve chvíli, kdy otec začne pobírat rodičovský příspěvek, nezkoumá se jeho výdělečná činnost. Může tedy vykonávat jak zaměstnání, tak samostatně výdělečnou činnost. Postačí, pokud péči o dítě zajistí jiná zletilá osoba (matka dítěte, babička, chůva). Vzhledem k tomu, že byl nárok na peněžitou pomoc, může otec zvolit tříletou variantu. Dvouletou variantu může zvolit tehdy, pokud výše peněžité pomoci za kalendářní den byla alespoň 380 Kč. Nemusí se s matkou dítěte vůbec vystřídat, jeho výdělečná činnost pobírání opravdu nepřekáží. Pakliže by se chtěli vystřídat, jednou zvolená varianta čerpání rodičovského příspěvku se nemění, matce tedy bude vyplácen rodičovský příspěvek podle varianty, kterou si zvolil otec.
Odlišné trvalé bydliště nemá vliv na posouzení nároku na tyto dávky státní sociální podpory – přídavek ne dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, ani na dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc. Odlišné trvalé bydliště může mít vliv jen na posouzení nároku na příspěvek na bydlení. U příspěvku na bydlení (státní sociální podpory) a doplatku na bydlení (hmotná nouze) se za rodinu – společně posuzované osoby považují ti, kdo mají v bytě hlášeno trvalé bydliště. Doufám, že se mi podařilo odpovědět na všechny Vaše dotazy. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou
