Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
výpověď - platnost a odstupné
Otázka
Dobrý den, od dne 5. listopadu 2007 jsem v pracovní neschopnosti. Dnes jsem prostřednictvím poštovní přepravy obdržela písemnou výpověď ze strany zaměstnavatele (České pošty) dle paragrafu 52, odstavec 1, písmeno e). Mám dlouhodobé gynekologické obtíže, pro které se léčím a lékař mi vystavil doporučení, abych nemanipulovala s předměty těžšími, než 5 kg. Potvrzení jsem odevzdala svému zaměstnavateli, který mne poslal k vlastnímu lékaři. Lékařka České pošty mne nijak neprohlížela nebo nevyšetřovala - pouze si přečetla zprávu mého gynekologa a předala mi zprávu pro zaměstnavatele, kde bylo uvedeno že jsem schopna pracovat "podmínečně" s tím, že nesmím zvedat břemena. Toto se stalo důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele, který nyní tvrdí, že pro mne nemá žádnou práci odpovídající mému zdravotnímu stavu. (Podotýkám, že na poště pracuji od března 2001 až dosud a do září 2006 výhradně na balíkové přepážce. Díky nadměrnému přetěžování mám gynekologické problémy a už podruhé jsem musela na přerušení těhotenství, protože se plod přestal vyvíjet.)Jinak co se týká kvalifikace - mám dvě maturitní zkoušky, ovládám dva světové jazyky a kromě toho jsem absolvovala několik kvalifikačních kurzů a školení pořádaných Českou poštou. I přes docela slušnou kvalifikaci jsem se v důsledku svého zdravotního stavu stala pro svého zaměstnavatele přítěží tak velkou, že mi není schopen zajistit jinou práci s ohledem na můj zdravotní stav. Kromě toho mi bylo vedoucí pošty řečeno, že ani po ukončení pracovní neschopnosti do práce již nesmím nastoupit a že mi bude vyplácena mzda ve výši 6O% měsíční mzdy po dobu výpovědní doby a pak obdržím dvou měsíční odstupné dle kolektivní smlouvy. Zajímalo by mě, zda je tento postup ze strany zaměstnavatele správný a pokud ne tak prosím o radu jak dále postupovat. Také by mne zajímalo, když nejsem odborově organizovaná, zda pro mne platí kolektivní smlouva, a to i v případě výpovědi ze zdravotních důvodů a na jaké odstupné mám tedy zákonný nárok. Děkuji za jakoukoliv radu.
Odpověď
Dobrý den,
podle zákoníku práce nesmí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v ochranné době, tj. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Zaměstnavatel Vám tedy může dát výpověď až po skončení Vaší pracovní neschopnosti a poté Vám bude běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Tyto skutečnosti můžete písemně oznámit Vašemu zaměstnavateli a oznámit mu, že trváte na pokračování pracovního poměru až do skončení výpovědní lhůty po řádném doručení výpovědi. Pokud to zaměstnavatel nebude respektovat, můžete se obrátit na soud s návrhem na neplatnost výpovědi (ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit). Výpovědním důvodem podle uvedeného ustanovení zákoníku práce je, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci. Nevím, jaká práce s jakou náplní byla ve smlouvě sjednána. Proto se neodvažuji posoudit, zda zákaz zvedání těžkých břemen představuje či nepředstavuje neschopnost konat dosavadní práci. Pokud budete mít za to, že uvedený důvod výpovědi nebyl, můžete opět podat žalobu na neplatnost výpovědi k soudu.
Zákon za výpověď podle § 52, písmene e) nepřisuzuje nárok na odstupné. Je vaše výhoda, že v kolektivní smlouvě je to upraveno jinak a zaměstnavatel Vám odstupné musí dát „nad rámec zákona“. Kolektivní smlouva se vztahuje i na Vás, ačkoliv nejste odborově organizovaná.
Je třeba upozornit na to, že v případě, pokud by Vaše obtíže byli důsledkem pracovního úrazu, či nemoci z povolání, musel by Vám zaměstnavatel dát výpověď podle písmene d), které přiznává odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (či více, pokud tak stanoví kolektivní smlouva) a možnost domáhat se dalších náhrad škody (např. dorovnání příjmu, pokud vzhledem k následkům nebudete dosahovat stejných nebo vyšších výdělků). Lze proto doporučit (pokud jste tak dosud neučinila), abyste s nezávislým lékařem probrala otázku, zda Váš zdravotní stav nemůže být důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.
V obou případech ale platí, že zaměstnavatel podle nového zákoníku práce nemá povinnost nabídnout zaměstnanci před propuštěním jinou vhodnou práci.
Podle zákoníku práce § 41, odst. písmene a) a b) je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci (dát z výše uvedených důvodů výpověď je právo, nikoliv povinnost), pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, nebo nesmí-li podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. V praxi toto převedení zpravidla řeší přidělování práce zaměstnanci po dobu výpovědní lhůty. Nelze vyloučit, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance vhodnou práci, na kterou by ho mohl převést. V takové situaci může zaměstnanci oznámit, aby „zůstal doma“ s tím, že mu bude vyplácet náhradu mzdy. Nespatřuji nicméně důvod k tomu, proč by měla být náhrada vyplácena jen ve výši 60 % průměrného výdělku. Ostatně i v případě převedení pro zdravotní důvody by zaměstnanci náleželo dorovnání do předchozího průměrného výdělku, pokud by na nové pozici vydělával méně. Bylo by zřejmě vhodné položit zaměstnavateli otázku, na základě čeho by Vám měly být vypláceny náhrady v rozsahu 60 %. Za Občanskou poradnu JM Ondřej Načeradský a Květa Kudová
