Společnou cestou -

Dobrý den,

předpokládám, že zmíněné 2 000 Kč jsou příspěvkem na péči v I. stupni. Nevím, kdy bylo rozhodováno o tomto příspěvku, neznámo podrobnosti zdravotního stavu Vaší matky a ani netuším, k jakému vývoji zdravotního stavu došlo od rozhodnutí o přiznání příspěvku v I. stupni, nicméně bych začal úvahou nad tím, zda-li by nebylo na místě požádat o přiznání příspěvku ve vyšším stupni.

Pominu-li problematiku příspěvku na péči, máme zde v zásadě tři dávkové systémy.

První z nich je státní sociální podpora, který je zaměřen především na podporu rodin s dětmi. Pakliže Vaše rodiče v současnosti nepečují o žádné nezaopatřené dítě, příchází v úvahu z tohoto systému pouze příspěvek na bydlení. Tento příspěvek je možné přiznat vlastníkovi či nájemci bytu a to za předpokladu, že v dotčeném bytě má hlášený trvalý pobyt a odůvodněné náklady (nelze uznat náklady jdoucí nad normativní - "tabulkové" náklady) přesahují 30 % (v Praze 35 %) započitatelných příjmů. Pro posouzení nároku na dávku je třeba brát v potaz, že se většinou člověk neposuzuje samostatně, ale společně s dalšími, tzv. společně posuzovanými osobami. U příspěvku na bydlení to jsou osoby, které jsou v dotčeném bytě hlášeny k trvalému pobytu, přičemž lze požádat o vyloučení některé z těchto osob, pakliže se úřadu doloží, že dotčená osoba fakticky dotčený byt min. po dobu tří měsíců již neužívá. Další informace k této dávce naleznete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Druhým systémem je tzv. "záchranná sociální síť", což by se lidově řešeno dalo vyložit jako systém sloužící k tomu, aby nikdo v ČR neumíral hlady (nelze ovšem od tohoto systému očekávat nějaký slušnější životní standard). V rámci tohoto systému existuje příspěvek na živobobytí, doplatek na bydlení a dávky mimořádné okamžité pomoci. Příspěvek na živobytí nahradil dřívější dorovnávání do životního minima, přičemž se dorovnává do částky živobytí, která je nastavena tak, aby zohledňovala víc faktorů (takže někdo může mít částku živobytí vyšší než životní minimum a někdo může být na tzv. existenčním minimu). I u tohoto příspěvku se pro posouzení nároku na dávku posuzují příjmy společně posuzovaných osob dohromady, takže se u Vaší matky bude zkoumat rovněž příjem jejího manžela. Neuškodí upozornit, že v případě, kdy jejich příjmy budou pod jejich částkou živobytí, bude po nich požadováno, aby mimo jiné podali žalobu na určení výživného proti svým potomkům, jelikož tito mají vůči svým rodičům vyživovací povinnost a sociální záchranná síť nemá tuto povinnost dětí vůči rodičům nahrazovat. Další dávkou z tohoto systému je doplatek na bydlení, který je primárně určen osobám, které čerpají příspěvek na bydlení i příspěvek na živobytí, ale stále jim po zaplacení důvodných nákladů (které se zde počítají jiným způsobem) nezbývá ani částka živobytí, nicméně ho lze ve výjimečných případech přiznat i v jiných případech (např. osoby žijící v azylovém domě). Poslední v tomto systému jsou dávky mimořádné okamžité pomoci, které slouží pro různé jednorázové a krizové situace. Možnosti jejich použití jsou velmi pestré, ale velmi u nich záleží na posouzení sociální situace příslušnou pracovnicí. Další informace o tomto systému naleznete např. na: http://www.mpsv.cz/cs/5.

Za poslední systém lze považovat dávky pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Kam lze povahou zařadit i zmíněný příspěvek na péči. Tyto dávky jsou poměrně nesourodé a je u nich vždy třeba vycházet z toho, jaký je zdravotní stav žadatele či žadatelky. Bližší informace k tomuto naleznete např. na: http://www.mpsv.cz/cs/8.

V případě potřeby svůj dotaz doplńte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.