Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Důchod
Otázka
Dobrý den, mám následující dotaz. Mojí mamince je 57 roků, v únoru 2011 má odejít do starobního důchodu. V součastné době je částečně zaměstnána, protože pobírá částečný invalidní důchod /měla předtím i plný-stal se ji vážný úraz/. Chci se Vás zeptat, jak je to s výpočtem starobního důchodu, když by byla na nemocenské nebo na úřadu práce.Co by pro ni bylo výhodnější? Někde jsem se dočetla, že když je člověk na nemocenské /náhradní doba/, tak se mu pro starobní důchod započítává více /prý je to z průměrné mzdy ve státě/, než kdyby pracovala /výplatu má 5.500,- Kč/. Srdečně děkuji za Vaši odpověď
Odpověď
Dobrý den, výpočet důchodu není jednoduchá záležitost.
Starobní důchod se skládá ze základní výměry (vždy 2 170 Kč) a procentní výměry. Výše procentní výměry, pominu-li zvyšování v případě souběhu s výdělečnou činností se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod (případně podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod).Výše procentní výměry starobního důchodu (pokud vznikl nárok získáním potřebné doby pojištění) činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění výkonu vojenské služby, péče o dítě do 4 let a péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III anebo stupni IV a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996 (počet dnů náhradních dob pojištění se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru).
Nyní se pojďme podívat na jednotlivé pojmy. Pokud jde o výpočtový základ, získáme jej tak, že vezmeme roční vyměřovací základy (souhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých se odvádí pojistné na důchodové pojištění) za rozhodné období (30 let) a vydělí se počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a následně se vynásobí koeficientem. Takto získaný výpočtový základ, pakliže převyšuje částku 10 500, je třeba upravit tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500Kč do 27 000Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %.
Zde je třeba upozornit, že z počtu kalendářních dnů, kterými se dělí úhrn ročních vyměřovacích základů je třeba odečíst tzv. vyloučené doby. V daném případě by bylo třeba vyloučit jak dny dočasné pracovní neschopnosti, pokud pracovní neschopnost vznikla v době trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru tak dobu vedení na úřadu práce v rozsahu v jakém se doba na úřadu práce považuje za náhradní dobu pojištění.
Zákon tedy odlišuje dobu pojištění a náhradní dobu pojištění. Náhradní doba důchodového pojištění je v tomto případě doba dočasné pracovní neschopnosti, pokud vznikla v době trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru. Stejně tak je náhradní dobou doba na úřadu práce (jako uchazeč o zaměstnání) po dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod.Doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba dobrovolné účasti na pojištění a doba výkonu výdělečné činnosti, která nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění.
I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění trvala alespoň jeden rok. Obě výše uvedené náhradní doby se pro výši procentní výměry důchodu se započítávají pouze v rozsahu 80 %. (Pro výši důchodu se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.) V celém rozsahu se pro výši důchodu započítává výkon vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a doba osobní péče o bezmocnou osobu/osobu závislou na péči jiné osoby.
Podle mého názoru není velký rozdíl v tom jestli půjde o pracovní neschopnost nebo evidenci na úřadu práce. Obě náhradní doby budou započítány k potřebné době pojištění, obě budou vyloučenými dobami a při stanovování procentní sazby se započítají jen z 80%. Pokud je mi známo nezapočítává se žádný fiktivní příjem za dobu pracovní neschopnosti ani dobu vedení na úřadu práce. Můžete dotaz konzultovat s Českou správou sociálního zabezpečení. S pozdravem Květa Kudová, Občanská poradna o.s. Společnou cestou