Nárok na soc. dávky

Dotaz ze dne 30. 6. 2010 21:54.

Otázka

Dobrý den, Je mi 50 let a v současné době pobírám podporu v nezaměstnanosti a za měsíc dosáhnu 8 měsíců v evidenci uchazečů o zaměstnání. Na jáké dávky mám nárok po vypršení této lhůty pokud neseženu práci? Jsem svobodná, bezdětná, bydlím v rodinném domě jehož druhé patro obývá bratr (každý jsme 50% vlastníkem tohodo domu), ale měřáky elektřiny, vody a plynu jsou společné a účty platím já s tím, že mi bratr přišpívá na veškeré náklady polovinu.

Odpověď

Dobrý den,

na základě takovýchto informací nelze posoudit, zda a na jaké dávky budete mít nárok, nicméně se Vám mohu pokusit nastínit o jakých dávkách by bylo možné uvažovat.

Pokud nepočítám pojistné systémy (důchodové a nemocenské pojištění) a podporu v nezaměstnanosti, existují v zásadě tři okruhy sociálních dávek.

1) Dávky státní sociální podpory jsou primárně určeny pro rodiny s dětmi, takže v popsané situaci by zde zřejmě bylo možné uvažovat pouze o příspěvku na bydlení. Je třeba počítat s tím, že u této dávky budete posuzování společně s bratrem a dalšími osobami, které v dotčeném rodinném domě mají případně trvalé bydliště (lze požádat o vyloučení osoby, která v domě prokazatelně po dobu minimálně tří měsíců nebydlí). K tomu, abyste byla posuzována samostatně a pouze vůči užívanému poschodí, by bylo zřejmě nutné nechat dům rozdělit na bytové jednotky, nicméně můžete zkusit zajít na místně příslušný úřad práce (odbor státní sociální podpory) a pokusit se je přesvědčit, zda by Vám nebyli ochotni část nemovitosti uznat jako samostatný byt bez ohledu na to, že stavebnětechnicky není takto vymezen (pochybuji, že byste měla úspěch, ale zkusit to můžete).

Konstrukce příspěvku na bydlení spočívá v tom, že ze započitatelných příjmů společně posuzovaných osoby by uznatelné náklady na bydlení neměly tvořit více jak 30 % (v Praze 35 %). Upozornit je třeba na to, že nelze uznat veškeré náklady a zejména není možné započítat náklady, které by šly nad hranici tzv. normativních nákladů (tabulkové náklady stanovené podle počtu osob, typu bydlení a velikosti obce). Další informace k této dávce naleznete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

2) Další okruh dávek představují dávky pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Jde o relativně pestrou škálu dávek (navíc nesoustředěných do jednoho právního předpisu), nicméně v dotazu nezmiňujete nic, na základě čeho by bylo možné dovozovat, že je na místě o tomto typu dávek uvažovat.

3) Třetí okruh dávek pak tvoří systém pomoci v hmotné nouzi, jde o tzv. záchranou sociální síť, která má zjednodušeně a s trochou nadsázky řečeno sloužit k tomu, aby lidé, jejichž krizovou situaci není možné řešit v rámci ostatních systémů (a ani si ji nemohou vyřešit vlastními silami), neumřeli hlady.

V minulosti bylo toto známo jako dorovnávání do životního minima, ale současná podoba tohoto systému je podstatně složitější, přičemž se řeší nejen to, jestli lze dotčenou osobu a osoby případně společně posuzované vůbec považovat za osobu v hmotné nouzi (např. lze osobu "vyřadit" jelikož není v evidenci uchazečů o zaměstnání, i když zde nejsou uznané důvody, proč by neměla pracovat), ale i to, jak stanovit dávky v závislosti na situaci a snaze dotčené osoby ji řešit.

Základním kamenem tohoto systému je tzv. příspěvek na živobytí, který představuje dorovnání příjmů (některé se nezapočítávají v plném rozsahu, aby motivovaly k přivýdělku) do tzv. částky živobytí, která může odpovídat životnímu minima (u jednotlivce 3 126 Kč), částce existenčního minima (2 020 Kč), něčemu mezi existenčním a životním minimem i životní minimum přesáhnout vzhledem k uznání zvýšených nákladů diety předepsané lékařem či zvýšených nákladů spojených s vyhledáváním zaměstnání.

Příspěvek na živobytí se systémově nesnaží pokrýt náklady spojené s bydlením. K tomuto účelu slouží příspěvek na bydlení (který v řadě případů bohužel nelze přiznat), přičemž ze systému v hmotné nouzi lze dále přiznat tzv. doplatek na bydlení, který má řešit situaci, kdy by ani vzhledem k vyplácenému příspěvku na živobytí žadateli po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení nezbyla ani částka živobytí (uznatelnost nákladů na bydlení se zde nicméně posuzuje jinak než u příspěvku na bydlení).

Nakonec pak systém pomoci v hmotné nouzi upravuje dávky tzv. mimořádné okamžité pomoci, které jsou poměrně obecně nastavené a dávají příslušným pracovníkům poměrně široký prostor k posouzení kdy, na jaké účely a v jakém rozsahu dávku přiznat.

Další informace k dávkám v hmotné nouzi naleznete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/hn.

Mám-li výše uvedené shrnout, doporučoval bych prověřit možnost čerpání příspěvku na bydlení a po ukončení podpory požádal o příspěvek na živobytí a dle situace popřípadě i o doplatek na bydlení či některou z mimořádných dávek.

V případě potřeby svůj dotaz prosím upřesněte či doplňte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším