Společnou cestou -

Dobrý den,

pracovnice má pravdu v tom, že systém sociálních dávek primárně vychází z toho, že pouze v nezbytných případech "dorovnává" příjmy, ale nenahrazuje vyživovací povinnosti. Začneme tedy od povinností otce dítěte.

Zákon o rodině stanoví v ustanovení § 95 tzv. příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce.

Podle prvního odstavce je otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let (je na Vás, zda si tyto dva roky "vyberete" částečně před porodem a částečně po porodu, nebo zcela po porodu), jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Jde zde tedy o náklady matky a nikoliv náklady dítěte (ty mají být hrazeny v rámci vyživovací povinnosti k dítěti). Nárok se promlčí, pakliže není uplatněn do tří let od porodu a uplatnit ho může matka dítěte, u kterého již bylo určeno otcovství.

Druhý odstavec řeší poněkud jinou situaci. Zde k zajištění úhrady výše zmíněných nákladů, jakož i k zajištění výživy dítěte po dobu, po níž by zaměstnankyni podle zvláštního předpisu náležela mateřská dovolená, může soud na návrh těhotné ženy uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou částku poskytl předem. V tomto případě jde tudíž o kombinaci výživného matky (první odstavec) a výživného na dítě (viz dále). Žádost je nutné podat v době těhotenství a postačuje pravděpodobné otcovství - pakliže se následně ukáže, že je otcem někdo jiný, bude moci "pravděpodobný otec" požadovat po skutečném otci náhradu za výživné, které uhradil místo něj.

Vzhledem k tomu, že situaci řešíte ve fázi těhotenství, může být pro Vás vhodné požádat o finanční prostředky podle druhého odstavce citovaného ustanovení.

Další z vyživovacích povinností stanovených zákonem o rodině je vyživovací povinnost rodičů k dítěti. Tuto povinnost mají rodiče podle ust. § 85 do doby, než se je dítě schopno samo živit. Po narození dítěte a určení otcovství bude tudíž na místě podat k soudu návrh na určení výživného na dítě, či předložit ke schválení dohodu o výživném na dítě, kterou s otcem uzavřete. Výživné na nezletilé dítě by mělo vždy projít přes soud, jelikož ani jako matka dítěte nemáte možnost o jeho záležitostech neomezeně rozhodovat a tudíž i případná dohoda vyžaduje schválení soudu, který ma za úkol posoudit, zda-li je dohoda rodičů v zájmu dítěte, či je třeba poměry upravit odlišně. Toto výživné uvádím spíše pro úplnost - z povahy věci je jasné, že Vám toto výživné nevyřeší finanční situaci před porodem.

Nyní k sociálním dávkám. Pomineme-li dávky pro osoby se zdravotním znevýhodněním, máme dva základní dávkové systémy - dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Dávky státní sociální podpory jsou primárně určeny pro podporu rodin s dětmi, takže u dávek jako je přídavek na dítě, sociální příplatek či rodičovský příspěvek musíme počkat až na dobu po porodu dítěte (do dávek státní sociální podpory spadá i porodné). V současnosti by z tohoto systému bylo možné uvažovat maximálně o příspěvku na bydlení. Zde může žádat pouze vlastník nebo nájemce nemovitosti určené k bydlení či bytu, který má v dotčené nemovitosti hlášený trvalý pobyt, přičemž se společně posuzují všechny osoby, které mají v dotčeném domě či bytě trvalý pobyt (ty co zde fakticky nežíjí déle jak tři měsíce lze na žádost ze společného posuzování vyloučit). Dávka je ve své podstatě dorovnáním, které vychází z toho, že by na uznatelné náklady spojené s bydlením (nesmí být vyšší než. tabulkové normativní náklady) neměli společně posuzované osoby dávat více jak 30 % (v Praze 35 %) svých započitatelných příjmů.

Neznám bližší podrobnosti Vaší situace, ale pakliže žijete v bytě rodičů, je zřejmě nutné zkoumat, zda-li jste v postavení nájemníka (vlastníkem z povahy věci nebudete), zda máte v bytě trvalý pobyt a zda ho zde nemá ještě někdo další. Pokud byste bydlela u svých rodičů coby vlastníků nebo nájemníků na "dobré slovo" nemohla byste o dávku žádat. Další informace k této dávce najdete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Dávky pomoci v hmotné nouzi tvoří "záchranou síť" jejíž účel by se ve stručnosti dal charakterizovat tím, že by v ČR neměl nikdo pod mostem umírat hlady. Nelze tudíž kalkulovat s tím, že by cílem tohoto systému bylo zajištění "příjemné" životní úrovně. Systém pomoci v hmotné nouzi je složen z příspěvku na živobytí, což je "komplikovanější varianta" dřívějšího dorovnávání do životního minima, doplatku na bydlení (který se přiznává jako doplatek k příspěvku na bydlení, ale lze ho výjimečně přiznat i osobě, která nesplňuje podmínky nároku na příspěvek na bydlení, protože např. bydlí v podnájmu) a z dávek mimořádné okamžité pomoci (jde o v zásadě jednorázové dávky u kterých mají sociální pracovnice široký prostor k úvaze, zda je přiznají či nikoliv). Základní informace k těmto dávkám naleznete např. na: http://www.mpsv.cz/cs/5.

Pakliže žijete sama, máte životní minimum 3 126 Kč, přičemž je třeba upozornit na to, že příspěvek na živobytí neznamená, že by se Vám dorovnávali příjmy do této částky. Zaprvé se musí posoudit, zda-li jste osobou v hmotné nouzi. V závislosti na dalších okolnostech může dojít sociální pracovnice k závěru, že nejste osobou v hmotné nouzi a dávku nepřiznat, ačkoliv nemáte žádné příjmy (např. může dovodit, že máte úspory, které postačují k zabezpečení Vaší výživy). I když budete považována za osobu v hmotné nouzi, neznamená to dorovnání do částky 3 126 Kč. V závislosti na hodnocení Vaší snahy řešit situaci (získat práci, uplatnit svá práva, využít majetku) a dalších okolností (lékařem uznané dietní stravování, zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání) může být tzv. částka živobytí vyšší i nižší než životní minimum (min. 2 020 Kč). To, že Vám úřednice sdělila, že máte přijít až za tři měsíce, bude zřejmě důsledek toho, že ve Vašem případě postupovala podle ust. § 21 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dle tohoto ustanovení nevznikne nárok na výplatu příspěvku na živobytí v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. Vyjdu-li z Vašeho dotazu, můžeme uvažovat o tom, zda úřednice nemá v plánu nepřiznat Vám postavení osoby v hmotné nouzi, pakliže jí nedoložíte, že jste se snažila získat prostředky na výživu od otce dítěte (např. dopis s žádosti o poskytnutí příspěvku a stejnopis podané žaloby). V případě potřeby se u dotčené úřednice zkuste informovat, co od Vás konkrétně očekává.

Doplatek na bydlení se primárně přiznává v případě, kdy žadatel pobírá příspěvek na živobytí i příspěvek na bydlení, ale po odečtení uznatelných nákladů na bydlení (které se zde počítají jinak než jak u příspěvku na bydlení) mu nezbývá ani částka živobytí. I když nemáte možnost žádat o příspěvek na bydlení, můžete zkusit požádat o tuto dávku s tím, že si požádáte o přiznání "výjimky" a vysvětlíte, že sice nevyužíváte formy bydlení, která by Vám umožňovala o tuto dávku řádně žádat, ale vzhledem ke své situaci nemáte jinou možnost, jelikož si nájemní byt nemůžete dovolit (odůvodnění je třeba přizpůsobit tomu, jak to s bytem rodičů vlastně je).

Dávky mimořádné pomoci pak záleží na situaci a na tom, jaký si na Vaši situaci udělá příslušná pracovnice názor. Je-li k tomu ochota ze strany úřadů, lze hradit ledacos coby "nezbytný výdaj" a naopak jindy nemusí být možné vymoci prakticky nic.

Na závěr jsem si ponechal otázku, zda-li budete moci čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Nejde o sociální dávku, ale o dávku nemocenského pojištění, k jejímuž přiznání je třeba splnit dvě základní podmínky. Zaprvé musíte na PPM nastoupit v době, kdy budete účastna nemocenského pojištění, nebo v tzv. ochranné lhůtě. Nástup si můžete zvolit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu. V současnosti sice nejste nemocensky pojištěná, ale pokud Vaše poslední zaměstnání trvalo 10 měsíců a skončilo k 30.6.2010, neměl by být pro Vás v tomto případě problém nastoupit na PPM v ochranné lhůtě, která zde bude 180 kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Stejně tak by pro Vás zřejmě neměl být problém splnit podmínku 270 dní nemocenského pojištění v předchozích dvou letech. Do určité míry tudíž můžete situaci řešit i tím, že si zvolíte brzký nástup na PPM.

Dávkový systém je poměrně složitý a neznám bližší podrobnosti o Vaší situaci, takže se bohužel nemohu k Vašim případným nárokům vyjádřit konkrétněji. V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.