Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
ukončení RD + podnikání
Otázka
Dobrý den, mám otázku ohledně ukončení RD, tato mi končí v září 2010 ve věku 3 let dítěte. V současné době jsem OSVČ na vedlejší činnost. Kdesi jsem se dočetla, že je možné si RD prodloužit do 4 let věku dítěte, stát nevyplácí žádnou dávku, ale hradí soc. a zdrav. pojištění. Zajímá mě jestli to tak opravdu je a jestli je možné při této variantě také podnikat. Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
pro začátek je nutné zdůraznit, že je naprosto nezbytné rozlišovat mezi rodičovskou dovolenou a rodičovským příspěvkem. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, která je zcela nezávislá na tom, zda je čerpána rodičovská dovolená a zda a jakou výdělečnou činnost rodič vykonává (je na rodiči, co zvládne dělat bez porušení podmínek vyplácení rodičovského příspěvku). Rodičovská dovolená je pak doba do tří let věku dítěte, po kterou je zaměstnanec nebo zaměstnankyně ¨na svou žádost "omluvena ze zaměstnání". Proto nelze o rodičovské dovolené mluvit v případě, že jde o OSVČ či uchazeče o zaměstnání.
Prodloužení rodičovské dovolené je možné v situaci, kdy si zaměstnankyně napoprvé nepožádala o rodičovskou dovolenou v maximálním rozsahu (do tří let věku dítěte). Za prodloužení rodičovské dovolené se někdy označuje skutečnost, že si zaměstnankyně sjedná po skončení rodičovské dovolené neplacené volno. Zde si je nicméně třeba uvědomit, že na nic takového není nárok (pokud zaměstnavatel nesouhlasí, tak má zaměstnankyně smůlu a buď se vrátí do práce, nebo musí pracovní poměr ukončit) a hlavně toto "prodloužení rodičovské dovolené" není možné považovat za rodičovskou dovolenou. Najdeme-li následně, že stát přiznává osobám čerpajícím rodičovskou dovolenou to či ono, v žádném případě nemůžeme očekávat, že to samé platí automaticky pro osoby, které si "prodloužily rodičovskou dovolenou" čerpáním neplaceného volna.
Jak je to s pojištěním?
Zdravotní pojištění je hrazeno státem v řadě případů. Zákon zde zvlášť pamatuje na osoby čerpající rodičovskou ovolenou (osoba čerpající rodičovskou dovolenou nemusí pobírat rodičovský příspěvek) i na osoby pobírající rodičovský příspěvek (osoba čerpající rodičovský příspěvek nemusí čerpat rodičovskou dovolenou). Pokud by si osoba spadající do některé z těchto kategorií vydělávala, odvádělo by se pojistné jak z jejího příjmu, tak by pojistné hradil stát.
Zákon pamatuje i na osoby, které celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a které nelze nepobírají rodičovský příspěvek ani peněžitou pomoc v mateřství a ani nečerpají rodičovskou či mateřskou dovolenou. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Zdravotní pojištění lze takto hradit vždy pouze jedné osobě, a to buď otci nebo matce dítěte, nebo osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Stát pojištění nehradí, pokud tyto osoby mají přijmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Stručně řečeno - osoba čerpající rodičovskou dovolenou či rodičovský příspěvek si může vydělávat, aniž by za ní stát přestal hradit zdravotní pojištění, ale u osoby na neplaceném volnu by stát pojištění hradit přestal (nyní neřeším, že stát může hradit pojištění z jiného důvodu). Nicméně i tak se u zdravotního pojištění OSVČ nepoužije minimální vyměřovací základ - tedy za předpokladu, že splníte výše popsanou podmínku celodenní, osobní a řádné péče o alespoň jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Z hlediska sociálního pojištění se u zaměstnanců na neplaceném volno nehradí důchodové ani nemocenské pojištění.
Co se týče nemocenské pojištění OSVČ, tak se zde nic nemění na tom, že je nemocenské pojištění dobrovolné.
Pokud jde o důchodové pojištění OSVČ, je třeba upozornit na skutečnost, že se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší pouze pokud dotčená osoba v danou dobu: a) vykonávala zaměstnání, b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo e) byla nezaopatřeným dítětem.
OSVČ si tudíž musí hlídat, zda tyto podmínky splňuje. V opačném případě se ze samostatné výdělečné činnosti stane hlavní samostatná výdělečná činnost se všemi důsledky. Je tak například velice nepříjemné, pokud je matka zvyklá pracovat jako zaměstnankyně a přivydělávat si vedlejší samostatnou výdělečnou činností, v rámci mateřství dojde k ukončení zaměstnání, matka pokračuje ve vedlejší činnosti z titulu čerpání rodičovského příspěvku a po jeho dočerpání se domnívá, že i tak do čtyř let věku dítěte půjde stále o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost... Není-li splněna některá z výše uvedených podmínek, tak tomu tak nebude a matka může být nepříjemně zaskočena vyměřením dlužného pojistného a penále.
Půjde-li o vedlejší činnost, je na místě zkoumat, zda-li vůbec tato činnost založí důchodové pojištění - příjem po odečtení výdajů, musí za kalendářní rok (přepočítává se na měsíce, pokud činnost netrvala celý rok) dosáhnout alespoň tzv. rozhodné částky - pro rok 2010 jde o 56 901 Kč (za rok). Vznikne-li Vám účast na důchodovém pojištění, bude nutné, abyste si z VSVČ pojistné hradila.
V případě potřeby upřesněte, co je myšleno "prodloužením rodičovské dovolené".
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.