Společnou cestou -

Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz, ve kterém píšete, že na osobu Vašeho bývalého manžela byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Předpokládám, že tomuto opatření předcházelo neplnění nebo jen občasné plnění vyživovací povinnosti. Dále sdělujete,Váš bývalý manžel dal v zaměstnání výpověď a bezprostředně po skončení pracovního poměru má být v pracovní neschopnosti(resp. již patrně byl uznán jako práce neschopen). Ve svém dotazu zmiňujete obavu o výplatu výživného a také Vás zajímá, zda je nějaká stanovená doba na délku nemocenských dávek v nezaměstnanosti. Budu se snažit Vám na obě otázky odpovědět.

Dle § 15 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění: "Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo." Z tohoto vyplývá, že pokud Váš bývalý manžel pracoval u zaměstnavatele déle jak 7 dní, což předpokládám, že ano, může být v tzv. ochranné době uznán práce neschopen, přičemž mu vznikne nárok na výplatu nemocenského. To je vypláceno od 15. dne pracovní neschopnosti až do jejího skončení pracovní,pokud do této doby nárok na nemocenské trvá. Podpůrčí doba (tj. doba po kterou může být nemocenské vypláceno) trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud není stanoveno jinak. Zároveň platí, že dle § 25 odst. 2, písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se uchazečem o zaměstnání nemůže stát osoba, která je uznána dočasně neschopná práce. Z výše uvedeného vyplývá, že Vašemu bývalému manželovi bude vypláceno od 15. dne jeho pracovní neschopnosti nemocenské, které je dle § 299 odst. 1, písm. a) Občanského soudního řádu považováno za příjem nahrazující mzdu či plat. V praxi to znamená, že i z nemocenského je možné provádět soudem nařízené srážky. V neposlední řadě stále platí, že výživné je přednostní pohledávkou. Zároveň by o této skutečnost tj. o výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy měla být zaměstnavatelem informována příslušná Správa sociálního zabezpečení. Pro Vaši jistotu můžete příslušnou Správu sociálního zabezpečení o nařízeném výkonu formou srážek ze mzdy informovat sama, nejlépe prostřednictvím kopie rozsudku, na základě kterého byly srážky ze mzdy nařízeny.

Pro úplnost dodávám, že po skončení pracovní neschopnosti bývalého manžela, se dotyčný může zaevidovat na příslušném úřadu práce. V případě že splní podmínky pro výplatu podpory v nezaměstnanosti nebo pro vyplácení podpory při rekvalifikaci, platí že i z těchto náhrad mzdy či platu, je možné vykonávat srážky.

Při případné dlouhodobé neschopnosti se může stát, že by otec podal k soudu návrh na snížení jeho vyživovací povinnosti. V tomto případě by byl oprávněn platit výživné v nižší částce teprve na základě rozhodnutí soudu. Jestliže by otec přestal platit výživné v soudem stanovené výši bez výše zmíněného rozhodnutí, vznikl by mu dluh na výživném, který by byl zpětně vymahatelný. U případného soudního řízení, jehož předmětem by bylo snížení výživného, byste byla také účastníkem. Z této pozice by Vám plynulo právo podat důkazy, které by odporovaly otcovu návrhu na snížení výživného např. byste mohla poukázat na to, že bezdůvodně opustil zaměstnání apod. (uvádíme pro ilustraci - na základě zaslaných informací nemůžeme posoudit, zda-li tomu tak bylo).

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit. S pozdravem

Petra Křížová, Občanská poradna o.s. Společnou cestou