Společnou cestou -

Dobrý den, budu se snažit odpovědět na Vaši otázku, jak a z čeho by se Vám po návratu do Vaší předchozí práce počítalo případné nemocenské, mateřská nebo podpora v nezaměstnanosti.

Jestliže by původní pracovní poměr trval a Vy jste po návratu do zaměstnání onemocněla vznikl by Vám od 4. do 14. dne nemoci nárok na náhradu mzdy. Od 15. dne by Vám bylo vypláceno nemocenské.

Přičemž by se nemocenské vypočítávalo z úhrnu průměrných výdělků dosažených u původního zaměstnavatele v rozhodném obdobím, kterým je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, v tomto případě nemoc, pokud se dále nestanoví jinak. V případě že byste pracovala kratší dobu než 12 měsíců, bylo by rozhodným obdobím, období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Např. pokud byste začala pracovat v lednu a onemocněla v březnu. Bude Vám nemocenské počítáno z dosažených příjmů za období leden - únor. Jestliže byste měla souběžně z původním pracovním poměrem „přivýdělek“, který by zakládal účast na nemocenském pojištění (předpokladem je, že by jeho částka přesáhla 2.000,--Kč), je samozřejmě možné čerpat náhradu mzdy a nemocenské i v souběžném pracovním poměru (pokud tedy bude přivýdělek pokračovat i po Vašem návratu do "hlavního" zaměstnání). Totéž platí i o případné peněžité pomoci v mateřství.

Zvláštní pravidlo platí pro případ, kdyby Vám vznikl nárok na dávku v době, kdybyste měla "přivýdělek" zakládající účast na nemocenském pojištění sjednaný na dobu, po kterou čerpáte v "hlavním" zaměstnání rodičovskou dovolenou - v takovém případě náleží pouze dávky z přivýdělku, takže jsou situace, kdy je lepší přivýdělek včas ukončit.

Dále Vás zajímá, jak by se Vám počítala případná další peněžitá pomoc v mateřství. Zde by záleželo v jakém časovém rozpětí byste další peněžitou pomoc v mateřství (zkráceně mateřskou) chtěla čerpat.

V § 19 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění je stanoveno: „U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud stihnete čerpat druhou peněžitou pomoc v mateřství do dovršení čtyř let věku Vašeho prvního dítěte, budete mít nárok na peněžitou pomoc počítanou ze stejného základu jako u prvního dítěte. To by platilo i tehdy, pokud byste mezi oběma mateřskými dovolenými nastoupila do zaměstnání k původnímu zaměstnavateli, byť na pár měsíců. Pouze kdyby se stalo, že byste v tomto časovém rozmezí u stejného zaměstnavatele dosáhla vyššího denního vyměřovacího základu, použila byl se pro Vás výhodnější (nový) vyměřovací základ.

Pro úplnost dodávám, že na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí je možné si případě potřeby výši nemocenského, ošetřovného nebo peněžité pomoc v mateřství přepočítat. Zde přikládám odkaz: http://www.mpsv.cz/cs/4215

A nyní několik informací k případnému vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Otázku podpory v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Dle tohoto zákona splňuje nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti ta osoba, která byla v posledních 3 letech zaměstnána v poměru, který zakládal účast na důchodovém pojištění (zpravidla se jedná o pracovní poměr nebo práci na dohodu o pracovní činnosti - je třeba alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění). Jestliže tato podmínka není splněna, zjišťuje se, zda daná osoba naplnila podmínku tzv. náhradní doby zaměstnání. Do náhradních dob je mj. řazena také osobní péče o dítě do 4 let věku.

Z hlediska nároku na podporu jako takového není podstatné, zda potřebných 12 měsíců v posledních třech letech splníte pomocí "plnohodnotné" doby pojištění, nebo prostřednictvím náhradní doby zaměstnání, ale značný význam má toto rozlišování pro výpočet podpory.

Je-li totiž podmínka 12 měsíců splněna pouze po započtení náhradní doby, je nutné zkoumat, jaké období předcházelo žádosti o zaměstnání.

V případě že evidenci na úřadu práce předchází výdělečná činnost (tzn. že byste u původního zaměstnavatele pracovala, např. v rámci výpovědní lhůty) nebo pokud byla splněna podmínka účasti na důchodovém pojištění v délce 12 měsíců za poslední 3 roky, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Za předpokladu že by evidenci na úřadu práce předcházela náhradní doba a nebyla by splněna podmínka účasti na důchodovém pojištění v délce 12 měsíců, byla by Vám podpora v nezaměstnanosti stanovena za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. V současnosti by se jednalo o částku ve výši cca. 3.500,--Kč.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit. S pozdravem

Petra Křížová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou