Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud správně chápu situaci, tak jde stále o stejný pracovní poměr, přičemž fakticky jste naposledy pracovala v únoru 2007.

Pro zodpovězení Vaší otázky je třeba vysvětlit několik pojmů používaných zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

1) rozhodné období

Dle ustanovení § 18 odst. 3 citovaného zákona je rozhodným obdobím období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (počátek dočasné pracovní neschopnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství). Dále ovšem nalezneme upravenu celou řadu případů, kdy je z různých důvodů nutné použít jinak vymezené rozhodné období. Pro nás je podstatné především ustanovení šestého odstavce citovaného ustanovení. V něm nalezneme upraveno, že pokud zaměstnanec v rozhodném období nemá vyměřovací základ (započitatelný příjem) nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 nevyloučených kalendářních dnů. Lidově řečeno - pokud v předchozích 12 měsících nemáte započitatelný příjem a nevyloučené dny, couváme v čase tak dlouho, než je najdeme (nyní neřeším situaci, kdybychom se dostali až na začátek pracovního poměru a stále je neměli).

2) započitatelný příjem

Zde zákon o nemocenském pojištění v ustanovení § 3 písm. e) odkazuje na to, že započitatelný je příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Musíme jít tudíž do zákona č. 589/1992 Sb, o pojistném na sociální zabezpečení a to konkrétně do ustanovení § 5. Nemá smysl vyjmenovávat vše, co se do vyměřovacího základu započítává. Pro naši situaci je podstatné, že se nezapočítává nemocenská, kterou jste pobírala během rizikového těhotenství, ani peněžitá pomoc v mateřství, která se typicky čerpá v rozsahu 28 týdnů (nastupuje se mezi počátkem osmého a počátkem šestého týdne před očekáváným termínem porodu) a ani rodičovský příspěvek, který jste čerpala po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství až do tří let věku dítěte.

3) vyloučené dny

Zde musíme opět hledat v zákoně o nemocenském pojištění a to v ustanovení § 18 odst. 6, kde najdeme výčet vyloučených dnů. Opět zřejmě nemá smysl vyjmenovávat vše. Stačí nám zde skutečnost, že vyloučenými jsou dny, za které náleží nemocenské či peněžitá pomoc v mateřství i doba čerpání rodičovské dovolené (jde o nárokovou omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou nenáleží náhrada příjmu).

Podíváme-li se na Výše uvedené, je jasné, že musíme pro zjištění rozhodného období couvat až do doby před Vaším nástupem na první rizikové těhotenství. Dávku tudíž budeme počítat z příjmů, kterých jste dosahovala před nástupem na první rizikové těhotenství. Nemohu posoudit, proč nemocenské (vyplácené až od 15. dne pracovní neschopnosti - prvních 14 dnů (po novém roce 21 dnů) jde k tíži zaměstnavatele, který ho počítá podle zvláštních pravidel jako náhradu mzdy) u Vás jen lehce převyšuje životní minimum. Znáte-li své příjmy v roce 2007 (vycházím z toho, že v tomto roce máte alespoň 30 nevyloučených (zjednodušeně řečeno řádně odpracovaných) dnů) můžete si zkusit orientačně přepočítat nárok na dávku pomocí "kalkulačky" na: http://www.mpsv.cz/cs/4215. Osobně mohu jen hádat, zda-li snížená nemocenská není např. důsledkem toho, že jste si v rámci rodičovské přivydělávala a nemocenská se Vám spočítala z tohoto přivýdělku (zjednodušuji - jde o složitější problematiku).

Ohledně peněžité pomoci v mateřství je situace ještě poněkud jiná. Vzhledem k tomu, že jde o případ, kdy za trvání stejného pracovního poměru dojde k nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte, zjišťujeme nejen "aktuální" vyměřovací základ (uvozovky používám vzhledem k tomu, že za aktuální vyměřovací základ považujeme i základ, u kterého jsme museli podle výše uvedených pravidel couvat s rozhodným obdobím třeba i celou řadu let do minulosti), ale hledíme i na vyměřovací základ, který se použil u předchozí peněžité pomoci v mateřství. Následně se dávka počítá z toho, co je pro Vás výhodnější. Musím samozřejmě upozornit na to, že z hlediska zákona se srovnávají denní vyměřovací základy, což není to samé jaké srovnávání výsledné dávky. Denní vyměřovací základ je pouze výchozí hodnotou, kterou musíme následně podle zákonem stanovených pravidel redukovat a dávka pak náleží ve stanoveném % redukovaného denního vyměřovacího základu, takže dva stejné vyměřovací základy mohou ve výsledku vést k znatelně jinak vysoké dávce, pokud se v mezičase změní pravidla pro redukci či/a zmiňované procento. K tomuto doporučuji přečíst informace na: http://www.mpsv.cz/cs/7#vdnp.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.