Společnou cestou -

Dobrý den,

problematika pobírání několika dávek za stejné období je otázkou režimu tzv. souběhů. Peněžitá pomoc v mateřství má přednost před rodičovským příspěvkem, takže pokud za určitý měsíc jsou splněny jak podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství, tak pro přiznání rodičovského příspěvku, přizná se rodičovský příspěvek pouze ve výši případného dorovnání. Tento postup je poměrně logický, pokud vyjdeme z toho, že peněžitá pomoc v mateřství se určuje po dnech, ale u rodičovského příspěvku máme pouze částku náležející za měsíc. Samozřejmě by bylo možné vycházet z toho, že se i rodičovský příspěvek má vyplácet podle počtu dnů, ale zákonodárce se zde rozhodl pro administrativně jednodušší řešení.

Vyjdu-li z toho, že máme nemocenskou v rozsahu 444 Kč na kalendářní den, tak máme následující dvě extrémní varianty souběhu:

a) nemocenská je pobírána pouze 1.11. v takovéto situaci se přizná nemocenská v čásce 444 Kč a rodičovský příspěvek jako dorovnání 7156, celkem by matka dostala 7 600 Kč.

b) nemocenská je pobíráná až do 29.11. v takovéto situaci nám nemocenská vyjde na 12 876 Kč, takže není na místě přiznat rodičovský příspěvek (není co doplácet).

Za daný měsíc bude mít vyšší příjem maminka u varianty b), ale nijak na tom nevydělá, jelikož tyto lépe placené dny se jí odečítají z celkového nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Co je tedy výhodnější? U rodičovského příspěvku se vyplácí jak měsíc, kdy se dítě narodilo, tak měsíc, kdy dítě dosáhlo rozhodného věku. Pokud se dítě narodí 1. dne v měsíci, nezískalo žádné "placené" dny před porodem, ale na druhou stanu až bude rodičovský příspěvek končit, přizná se mu rodičovský příspěvek za celý měsíc, ačkoliv jeho naprostou většinu již by nad rozhodným věkem. Rodičovský příspěvek je v tomto ohledu nastaven tak, aby rodič mohl čerpat stejný objem finančních prostředků bez ohledu na to, jakého dne v měsíci se dítě narodí.

Složitější je situace v okamžiku, kdy nám do hry vstupuje peněžitá pomoc v mateřství. "Nejvýhodnější" by tudíž bylo porodit dítě tak, aby bylo co nejmenší překrytí doby peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Uvozovky používám mimo jiné proto, že peněžitá pomoc v mateřství slouží k náhradě ušlého příjmu a je vždy nižší než případný výdělek, takže z hlediska příjmu jako takového je samozřejmě naopak nejvýhodnější pracovat co nejdéle, jelikož dosažená mzda je vyšší, než peněžitá pomoc, která by byla vyplacena jako náhrada ušlého příjmu... Systémově se vztah mezi rodičovským příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství řeší tak, aby bylo od porodu garantováno zajištění v rozsahu rodičovského příspěvku, přičemž na nároku na peněžitou pomoc v mateřství může rodič maximálně vydělat, systém se však nesnaží řešit, zda náhodou někdo v rámci souběhů nevydělá o něco více než jiný.

O právní diskriminaci určité skupiny mluvíme, pokud právo nastavuje jiná "pravidla hry" v návaznosti na tom, do jaké národnostní, etnické, náboženské či jiné specifické skupiny určitá osoba spadá. V popsaném případě nejde o nic v duchu, že by např. určité etnikum mělo vyšší či nižší nároky než ostatní. O diskriminaci v právním smyslu slova nejde v případě, kdy právo nastavuje stejná pravidla hry, ale v důsledku vnějších okolností tyto pravidla jdou ku prospěchu či k neprospěchu určitého jednotlivce (je to trochu složitější, ale nemá zde myslím smysl sepisovat celé pojednání o problematice přímé a nepřímé diskriminace). Nelze tudíž například vyloučit, že dvě maminky dostanou v souvislosti s mateřstvím různé celkové celkové objemy dávek a to čistě v důsledku toho, na jaké datum připadne nástup na peněžitou pomoc v mateřství či porod. Hraje zde roli i určení období, ze kterého se počítá vyměřovací základ (jeden den "vedle" a můžete mít výhodnější či méně výhodné rozhodné období), může dojít ke změně právní úpravy a tak "proděláte/vyděláte" na tom, že se dítě narodilo o rok/měsíc/den/hodinu dříve či později...

Máte samozřejmě právo se odvolat, ale osobně bych to považoval za zbytečné, jelikož takovýto výpočet dávky je v souladu se zákonem (viz ustanovení § 30b odst. 4 zákona o státní sociální podpoře) a nejde ani o protiprávní diskriminaci, které by se bylo možné smysluplně dovolávat např. u Ústavního soudu.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnu cestou.