Společnou cestou -

Dobrý den,

Váš popis sociální a ekonomické situace je dosti kusý a tudíž se lze jen obtížně vyjádřit k tomu, na jaké dávky byste mohla mít nárok. Neřešíme-li problematiku dávek přiznávaných na základě nepříznivého zdravotního stavu či postižení, máme v zásadě dva systémy sociálních dávek.

I. Státní sociální podpora

Neřešíme-li pěstounské a jednorázové dávky, přichází z tohoto systému v úvahu rodičovský příspěve, přídavky na děti a příspěvek na bydlení. Sociální příplatek byl na přechodnou dobu zachován jen je je-li dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné.

Dovolím si předpokládat, že s tím, kdy vzniká nárok na rodičovský příspěvek (podle péče o dítě do 2/3/4 let věku) a na přídavky na dítě (příjem do 2,4 násobku životního minima rodiny) jste seznámena a tyto dávky, pokud na ně máte nárok, pobíráte.

Dovolím si však zastavit u problematiky příspěvku na bydlení. Zde je na prvním místě třeba zkoumat, za jakých podmínek a kde bydlíte i blíže upřesnit, zda je zmiňovaných 5 600 Kč skutečně nájmem, či jde o jiné platby (často se v praxi do nákladů zahrnují neuznatelné výdaje typu splátek hypotéčního úvěru). Základním předpokladem pobírání příspěvku na bydlení je skutečnost, že bydlíte v bytě či rodinném domě, vůči kterému Vám svědčí buď vlastnické, nebo nájemní právo. Pokud byste bydlela na ubytovně, v podnájmu, či jako člen domácnosti jiné osoby, nemáte možnost příspěvek pobírat. Další podmínkou je skutečnost, že v dotčeném bytě máte hlášen trvalý pobyt. U příspěvku ostatně obecně platí, že se posuzují osoby hlášené v daném bytě k trvalému pobytu, takže pokud např. zjistíte, že je v bytě hlášena osoba, o které nic nevíte, musíte požádat o její vyloučení a doložit skutečnost, že v bytě minimálně tři měsíce nebydlí.

Splňujete-li základní podmínky, můžeme začít řešit otázku Vašich příjmů a výdajů. Na jedné straně vezmeme započítatelný příjem (neuvádíte, z čeho se skládá Vámi zmiňovaných 7 200 Kč) na druhé straně pak náklady, přičemž existují tabulky tzv. normativních nákladů, které stanoví maximální částky uznatelných nákladů podle počtů osob žijících v bytě, typu bydlení a velikosti obce (pro dvě osoby může "strop" vycházet na částky mezi 5 584 až 9 183 Kč, takže s tímto problém zřejmě nebude).

Příspěvek na bydlení se následně vyplatí v takové částce, aby po vyplacení tohoto příspěvku na uznatelné náklady bydlení nemuselo být vynakládáno více jak 30 % (v Praze 35 %) Vašich uznatelných příjmů. Aktuálně platné tabulky normativních nákladů i další informace o příspěvku na bydlení naleznete například na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

II. Pomoc v hmotné nouzi

V tomto systému máme tři okruhy dávek:

a) příspěvek na živobytí b) doplatek na bydlení c) mimořádná okamžitá pomoc

ad a) příspěvek na živobytí

Jde o nástupce dřívějšího dorovnávání do částky životního minima. Nyní se již nedorovnává příjem do částky životního minima, ale do "částky živobytí". Životní minimum se stále používá jako výchozí parametr, ale podle řady dalších okolností (zvýšené náklady na dietní stravování, možnost řešit situaci uplatněním práv či využitím majetku, zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání...) může částka živobytí vycházet na vyšší i citelně nižší částku, než je životní minimum. Na základě poskytnutých informací nicméně není možné určit ani částku životního minima Vaší rodiny, jelikož jste neuvedla Věk dítěte. Vaše rodinné životní minimum tudíž může vycházet na:

2 880 Kč na Vás + 1 600 Kč na dítě do 6 let = 4 480 Kč; 2 880 Kč na Vás + 1 960 Kč na dítě 6 až 15 let = 4 840 Kč; 2 880 K4 na Vás + 2 250 Kč na nezaopatřené dítě 15 až 26 let = 5 130 Kč.

Na první pohled by se tudíž mohlo zdát, že tak jako tak jste se svými příjmy jednoznačně nad částkou životního minima a tudíž nemá o příspěvku na živobytí vůbec smysl uvažovat. Ve skutečnosti však nárok mít můžete, jelikož v rámci zákona je možné pro účely příspěvku příjem značně krátit, takže po zkrácení může být pod životním minimem a částkou živobytí i příjem, který je jinak na první pohled jasně vyšší.

O co jde?

Zaprvé zákon roděluje příjmy podle druhu a u každého je stanoveno, jakým procentem se započítává.

Např.:

příjem ze zaměstnání se započítává 70 % (z čísté mzdy); z nemocenských dávek se započítává 80 %; přídavky na děti se započítají 100 %.

Pokud bych např. vycházel z toho, že Vámi uváděných 7 200 Kč je tvořeno z přídavků na děti (500 Kč) a výdělku z práce na částečný úvazek (6 700 Kč čistého), zkrátíme Váš příjem následujícím způsobem:

500 Kč = 500 Kč (100 %); 6 700 Kč = 4 690 Kč (70 %).

Rázem tedy máme místo příjmu 7 200 Kč příjem 5 190 Kč.

Tím ovšem "kouzla" nekončí. Dále je totiž možné odečíst z příjmu část nákladů na bydlení (je zde jiná metodika uznatelnosti než u příspěvku na bydlení), díky kterému se rozhodný příjem sníží o dalších 30 % (v Praze 35 %).

Řekněme tedy, že bydlíte mimo Prahu, a jste schopna doložit uznatelné náklady v rozsahu alespoň 1 557 Kč (což předpokládám nebude problém)... odečteme tedy z Vašeho příjmu dalších 30 % ..... a zjišťujeme, že pro Vaší rodinu sice skutečně stále platí životní minimum mezi 4 480 až 5 130 (podle věku dítěte), ale Váš započitatelný příjem je "najednou" 3 633 Kč (70 % z 5 190 Kč). Nelze tedy tvrdit, že by nebyla pravda, že částka 7 200 Kč je více než životní minimum jednoho dospělého a dítěte, ale je třeba dodat, že příjem 7 200 Kč neznamená, že se pro účely dávky skutečně bude srovnávat životní minimum (přesněji řečeno z něj odvozená částka živobytí) s částkou 7 200 Kč...

Neznám podrobnosti Vaší situace, takže nemohu posoudit zda skutečně budete nebo nebudete mít nárok na příspěvek na živobytí, ale snad jsem Vám trochu objasnil, jak se u této dávky "čaruje" s čísly a že se často vyplatí požádat, i když na první pohled nárok není.

ad b) doplatek na bydlení

Tato dávka je v některých ohledech "zvláštní". V základní podobě je jí možné poskytnout osobě, která pobírá jak příspěvek na živobytí, tak příspěvek na bydlení, nicméně jí po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení nezůstává na ostatní výdaje ani částka živobytí. Tento doplatek pak slouží jako jakési další dorovnání do částky živobytí. O "zvláštnosti" hovořím proto, že podmínku nároku na příspěvek na živobytí i podmínku nároku na příspěvek na bydlení lze prominout (ve stanovených mezích). V praxi se tak o tento doplatek žádá např. i u lidí, kteří bydlí na ubytovně, v podnájmu či v azylovém domě a tudíž nemají šanci čerpat příspěvek na bydlení.

ad c) mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi

Zde nejde ve skutečnosti o jednu dávku, ale o celý okruh dávek, které mají sloužit k řešení akutních krizových situací, které se nedají vyřešit (či se nedají dostatečně rychle vyřešit) v rámci ostatních dávek. Např. osoba zcela bez prostředků dostane jednorázovou pomoc, aby neumřela hlady, než bude vyřízena její žádost o příspěvek na živobytí. Úřadu je zde ponechán poměrně široký prostor k úvaze, takže pokud to úřad považuje za nezbytné, může poskytnout prostředky na řadu účelů, ale na druhou stranu u této dávky nelze příliš hovořit o tom, že by ve stanovených situacích byla jistota přiznání dávky (úřad má poměrně volnou úvahu jak v přiznání, tak i nepřiznání dávky).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.