Společnou cestou -

Dobrý den,

výpočet důchodu není nijak jednoduchá záležitost, ale pokusím se Vám v kostce nastínit alespoň základní principy. Rovnou upozorňuji, že na řadě míst notně zjednodušuji a neřeším skutečnosti, že se v průběhu času mění předpisy, takže např. režim vyloučených dob v roce 1990 a 2000 byl odlišný, u doby před 1996 se místo vyměřovacího základu používá hrubý výdělek ve smyslu tehdajších předpisů atd. Jde mi spíše o vysvětlení základního modelu.

1) Rozhodné období

Vyměřovací základ se dle zákona stanoví z období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, ale v současnosti musíme respektovat zvláštní ustanovení, podle kterého se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. V případě důchodu přiznaného v roce 2014 by se tudíž nevycházelo z celých 30 let, ale pouze z období 1986 - 2013 a v případě přiznání důchodu v roce 2011 z období 1986 - 2010. Vyměřovací základ je svojí povahou "průměr", takže není až tak podstatné, jestli máte rozhodné období 5 let nebo 30 let - podstatné je, jaký je poměr započitatelných příjmů a nevyloučených dnů (k vyloučeným dnům se dostanu později).

2) Vyměřovací základ

Tzv. osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Důležité zde je, že se vyměřovací základy z jednotlivých roků přepočítávají tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž se zohledňuje skutečnost, že se reálná hodnota peněz během rozhodného období často výrazně mění. Dále je podstatné, že se při výpočtu průměru z rozhodného období odečtou tzv. vyloučené doby.

3) Vyloučené doby

Jde o zákonem stanovené časové úseky, během kterých pojištěnec neměl započitatelné příjmy, ale vzhledem k okolnostem zákon tuto dobu vylučuje z výpočtu (či alespoň částečně vylučuje), aby si zaměstnanec nepoškodil vyměřovací základ (započítání časového úseku, za který nenáleží započitatelný příjem vede nutně k poklesu celkového průměru). Jde svým způsobem o "omluvený" výpadek v pojištění, kdy se např. rozlišuje, zda pracovní neschopnost je či není způsobená úmyslně (u úmyslně způsobené neschopnosti nepůjde o vyloučenou dobu, což ve výsledku znamená snížení vyměřovacího základu).

Jde mimo jiné o dobu:

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, b) pobírání invalidního důchodu III. stupně (dříve plného invalidního důchodu), c) pobírání starobního důchodu, d) osobní péče o dítě do 4 let věku, e) vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadě práce po dobu, za kterou náleží podpora a v omezeném rozsahu i za dobu, po kterou podpora nenáleží, . .

Ve vztahu k popsané situaci je třeba uvést, že doba pobírání plného invalidního důchodu bude vyloučenou dobou, pokud jste neměla započitatelný příjem (nepracovala jste). I v případě dosažení započitatelného příjmu si lze zvolit, zda chcete, aby se tato doby vyloučila či nikoliv. Doba pobírání částečného invalidního důchodu (nyní musí jít buď o invalidní důchod I. nebo II. stupně) vyloučenou dobou není, jelikož u částečného invalidního důchodu se předpokládá, že pojištěnec bude alespoň v omezeném rozsahu stále výdělečně činný.

4) Výpočtový základ

Důchod se nepočítá přímo z vyměřovacího základu. Nejprve dojde ke krácení vyměřovacího základu stanoveným postupem (částka do 11 000 Kč (včetně) se započítá v plné výši, částka nad 11 000 Kč do 28 200 Kč se započítá 30 % a z částky nad 28 200 Kč se započítá 10 %), čímž se z vyměřovacího základu stane výpočtový základ.

Je třeba zmínit i to, že se zohledňuje skutečnost, že v současnosti pobíráte částečný invalidní důchod (podle nové terminologie půjde buď o invalidní důchod I. nebo II. stupně). Stanoveným způsobem se přepočívá výpočtový základ, který se u Vás použil u vyměřování tohoto důchodu a bude-li to pro Vás výhodnější, použije se tento upravený vyměřovací základ místo aktuálního vyměřovacího základu. Jde o to, aby jste nebyla poškozena tím, že se Vám do rozhodného období započítávají i výdělky, kterých jste dosahovala po vzniku invalidity a které mohou být podstatně nižší než výdělky, kterých jste dosahovala před vznikem invalidity.

5) Nyní se dostáváme k samotnému výpočtu:

"Klasický" starobní důchod je součet tzv. základní výměry (ta je dána pevnou částkou - v součastnoti jde o 2 230 Kč) a tzv. procentní výměry. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu přičemž za každý celý rok doby pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Důležité je upozornit na to, že některé náhradní doby pojištění se započítávají pouze 80 %.

"Předčasný" starobní důchod je možné čerpat, pokud dotčená osoba dosáhla věku alespoň 60 let, je-li její důchodový věk alespoň 63 let, nebo pokud do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se přiznává starobní důchod, chybí nejvýše 3 roky, pokud je její důchodový věk nižší než 63 let.

Při výpočtu předčasného starobního důchodu se jeho výše oproti "klasickému" snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod do dosažení důchodového věku o:

a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,

b) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

I zde však platí obecné pravidlo, že procentní výměra bez ohledu na případné snížení nesmí být nižší než 770 Kč.

Předčasný starobní důchod je tudíž vždy nevýhodný v tom smyslu, že dochází k výše uvedenému krácení.

Dále je třeba počítat s tím, že člověk vzhledem k odchodu do předčasného důchodu bude mít nižší počet let, za které by mu bylo možné připočítat procentní výměru, ale zde je třeba situaci poněkud upřesnit. U předčasného důchodu je situace jasná, ale u "klasického" důchodu musíme uvážit, jaká činnost by byla vykonávana po dobu dotčených tří let. Na jedné straně zde máme možnost, že během těchto let bude člověk mít výdělečnou činnost za takových podmínek, že se mu zlepší výsledný vyměřovací základ (takže jednak bude možné připočítat 3 x 1,5 % výpočtového základu a navíc bude výpočtový základ vyšší), ale na druhé straně nelze vyloučit, že půjde o časový úsek, kdy nepůjde o dobu pojištění (nedojde k ovlivnění výpočtového základu, ale za tyto roky nebude možné 1,5 % započítat). V prvně jmenovaném případě člověk odchodem do předčasného důchodu ztácí ve srovnání s klasickým důchodem nejen výše zmíněné srážky za každých 90 dnů, ale navíc i 3 x 1,5 % výpočtového základu a dále vše uvedené je počítáno z nižšího vyměřovacího základu. Oproti tomu v druhém případě pojištěnec nad rámec kracení za každých 90 dnů již nic dalšího předčasným důchodem neztrácí.

Samozřejmě je možné i to, že půjde o náhradní dobu pojištění, která neovlivní výši výpočtového základu (vyloučená doba), ale umožní zvýšení procentní sazby. Toto je aktuální u možnosti být veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadě práce. Za náhradní dobu pojištění se považuje nejen doba, po kterou náleží podpora, ale i doba za kterou podpora nenáleží a to maximálně v rozsahu 3 let (z čehož jen jeden rok smí být před dosažením věku 55 let). V praxi jde o to, zda a kolik této náhradní doby již máte vyčerpáno - pokud byste doposavaď takovouto náhradní dobu neměla započítanou, máte v zásadě možnost získat 3 roky náhradní doby pojištění tím, že až do důchodového věku budete vedena v registru úřadu práce. Jde sice o náhradní dobu, která se započítává jen 80 %, ale stále to znamená minimálně 2 x 1,5 % výpočtového základu navíc.

Výhodnost či nevýhodnost předčasného důchodu je závislá také na tom, po jakou dobu bude důchod pobírán. Předčasný starobní důchod může být pobírán až s tříletým "náskokem" oproti klasickému důchodu, ale v nižší částce. Podle výše tohoto rozdílu si následně můžeme spočítat, po jaké době pobírání předčasného a starobního důchodu se dostaneme do okamžiku, kdy celkový objem vyplacených prostředků začne být vyšší u "klasického" důchodu.

Obávám se, že jsem Vám přímo neodpověděl, ale snad Vám výše uvedené informace pomohou při zvažování dalšího postupu. V případě potřeby můžete svůj původní dotaz doplnit či upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.