Společnou cestou -

Dobrý den,

v první fázi bych se dovolil pozastavit nad otázkou výživného. Uvádíte, že otec "vůbec nefunguje". Z tohoto popisu nelze dost dobře dovodit, o co se vlastně jedná. Je totiž zásadní rozdíl mezi tím, kdy otec neplatí výživné, ale jsou zde fin. prostředky či majetek, ze kterého by bylo možné nárok na výživné uspokojit (pak jde o to, jak zajistit vykonání rozsudku o výživném) a situací, kdy otec žije takovým způsobem, že není příliš reálná šance, že by mu kdy bylo co "sebrat" na uhrazení výživného.

V posledně zmiňovaném případě, kdy otec skutečně není schopen plnit svou vyživovací povinnost (a nejde tedy jen o to, že nechce plnit), je totiž možné obrátit se s žádostí o výživné na rodiče otce dítěte (vyživovací povinnost prarodiče vůči vnoučatům). O majetkových poměrech ani vztazích s prarodiči nic bližšího neuvádíte, takže nemohu posoudit, co zde lze či nelze očekávat.

Pro úplnost pak nelze nezmínit, že neplnění vyživovací povinnosti je trestný čin. Lze stíhat nejen úmyslné či nedbalostní neplnění vyživovací povinnosti po dobu delší než 4 měsíce, ale též vyhýbání se vyživovací povinnosti. Posledně zmíněná varianta je významná např. v případě, kdy otec úmyslně nepracuje (či pracuje "na černo"), takže mu není z čeho výživné srážet, mění neustále zaměstnavatele, aby ho "nedostihl" příkaz k srážkám atd. Opět ovšem záleží na osobě otce dítěte. U některých otců může vést trestní oznámení k sjednání nápravy (byť to třeba znamená, že výživné doplatí až těsně před vynesením rozsudku) a některým je vzhledem k jejich "životnímu stylu" trestní stíhání a případné odsouzení celkem jedno.

Nyní k sociálním dávkám. Vzhledem k věku dítěte je jasné, že nemáte možnost pobírat rodičovský příspěvek (v tomto věku by to přicházelo v úvahu jen v případě vážného zdravotního stavu dítěte). Budu-li předpokládat, že zde není důvod pro přiznání sociálních dávek určených pro osoby se zdravotním postižením, zbývají nám v zásadě:

- přídavky na děti, - příspěvek na bydlení, - příspěvek na živobytí, - doplatek na bydlení, - mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi.

U všech těchto dávek se zkoumá příjem (svébytné postavení má "mimořádná okamžitá pomoc") a to nejen příjem Váš a Vašeho dítěte, ale i příjem tzv. společně posuzovaných osob. Dávky na bydlení (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení) se řeší podle toho, kdo má v dotčeném bytě hlášen trvalý pobyt, u ostatních se vychází ze společné domácnosti (situace je složitější, ale nám to takto v tomto případě stačí). Jde o to, že společnou domácností se rozumí skupina osob, která spolu trvale žije a společně hradí své potřeby. Tyto osoby nehospodaří každá na sebe (svými příjmy hradí pouze své náklady), ale hospodaří společně. Nejde o to, že by se třeba nemohly dohodnout, že každá bude hradit polovinu ceny nákupu potravin, ale o to, že následně již mezi sebou neřeší, který rohlík patří komu a kdo vypil více mléka... Úřad vychází z toho, že Vy s dítětem a se svou matkou tvoříte společnou domácnost, společně hradíte své náklady (dáte peníze na pomyslnou společnou "hromádku" a pak z nich platíte co je třeba - platby za byt, stravu, léky..) a tudíž je Vás pro účely dávek třeba posuzovat společně. Neuvádíte, jaký je příjem Vaší matky, ale samozřejmě nelze vyloučit, že je natolik vysoký, že Vám následně nevznikne nárok na Výše uvedené dávky (s výjimkou přídavků na děti, který, jak dovozuji ze zmiňovaných 500 Kč, pobíráte), jelikož "společná hromádka" je z pohledu státu dostatečně velká na to, abyste mohly společně uhradit nezbytné společné náklady. Nejde tedy o to, že by snad někdo očekával, že vyžijete z 500 Kč, ale vychází se z toho, že z převážné části budete žít z příjmů matky.

Pokud byste nechtěla být takto společně posuzována s matkou, musela byste společnou domácnost ukončit (stejně tak ji samozřejmě může ukončit i Vaše matka). To by znamenalo odstěhovat se z matčina bytu, či vyřešit, na základě jakého právního vztahu budete v bytě s matkou žít. V současnosti žijete v bytě, který má Váše matka v nájmu jako člen její domácnosti. Zanikne-li společná domácnost, budete oprávněna v bytě zůstat, pokud s Vámi matka uzavře podnájemní smlouvu, ale k tomu by nezbytně potřebovala souhlas pronajímatele (nájemce si bez souhlasu pronajímatele smí do bytu vzít pouze člena společné domácnosti).

Nebudu-li řešit otázky výživného (vyživovací povinnosti jsou i mezi Vámi a Vaší matkou a popřípadě i mezi Vaším synem a jeho babičkou - pokud to některý z Vás bude nezbytně potřebovat, nebudete v rozporu s dobrými mravy a nebude zde nikdo s bližší vyživovací povinností), je v současnosti na Vaší úvaze, zda pro Vás bude přijatelnější žít společně s matkou, kdy nedostanete více či méně žádné dávky, ale budete mít u matky přece jen nějaké "zázemí" (nevím, jak v současnosti hospodaříte a nakolik je s matkou případně možná domluva), či situace, kdy společnou domácnost ukončíte a tudíž budete moci získat sociální dávky, ale na druhou stranu nebudete moci počítat s tím, že některé Vaše potřeby uhradí v rámci společné domácnosti.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.