Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dobry den
Otázka
dobry den ja bych se chtěla zeptat je mi 32 let bydlim s rodiči kteří jsou duchodci a jsem svobodna,rodičemaji maly duchod a mě končí podpora praci hledam a nemužu najit opravdu nemužu udělal jsem si i kurz učetnictví.brala bych jakoukoliv praci v okrese uh hradiště ale chtěji jen vyučene v oboru ja mam rodinnou školu a nadstavbu obor podnikaní ekonomika,kam se mam obratit pro pomoc?z čeho mam žít?poradite mi ?děkuji
Odpověď
Dobrý den,
nemáme natolik podrobné informace o Vaší situaci, abychom Vám byly schopni konkrétně odhadnout, na jaké dávky budete mít nárok.
Vyjdeme-li z předpokladu, že v rámci okruhu společně posuzovaných osob (vycházím z toho, že ve společné domácnosti žijete Vy a Vaši rodiče), nejsou nezaopatřené děti či osoby které by měli nárok na zvláštní dávky z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Zbývají nám k úvaze v zásadě následující dávky:
Příspěvek na bydlení - jde o dávku ze systému státní sociální podpory (řeší příslušné oddělení Úřadu práce), o kterou si může žádat vlastník nebo nájemce bytu, který tento byt obývá a je v něm hlášen k trvalému pobytu. Zvlášností této dávky je to, že se společně neposuzují osoby podle toho, zda spolu vedou společnou domácnost, ale podle toho zda mají v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Na jedné straně tak může dojít k tomu, že v bytě fakticky žije osoba, které pro účely této dávky nebude existovat, jelikož zde nemá hlášený trvalý pobyt a naopak úřad může do bytu započítat osobu, která v něm již roky nebydlí, ale stále zde má hlášený trvalý pobyt (takovouto osobu lze na návrh vyloučit z posuzování, ale je na žadateli, aby prokázal, že dotčená osoba skutečně v bytě minimálně tři měsíce nežije).
Dávka se přiznává na základě posouzení příjmů společně posuzovaných osob a jejich nákladů na bydlení. Zde je třeba upozornit, že ne všechny "náklady na bydlení" lze uznat (např. se neuznává splácení anuity družstevního bytu) a dále, že existují tabulky normativních nákladů a nikomu nelze uznat náklady na bydlení, které přesahují tyto "tabulkové náklady". Tabulky normativních nákladů platné pro letošní rok naleznete například na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
Podstata příspěvku na bydlení spočívá v tom, že ze započitatelných příjmů společně posuzovaných osob by na uznatelné náklady na bydlení nemělo jít více jak 30 (v Praze 35) procent.
Jsou-li tedy například rozhodné příjmy 15 000 Kč a uznatelné náklady na bydlení 8 000 Kč, musíme si spočítat kolik je 35 % (vycházím z toho, že jde o byt v Praze) z 15 000 Kč. To nám vychází na 5 250 Kč. Vzhledem k tomu, že společně posuzované osoby hradí na uznatelné náklady o 2 750 Kč více, než kolik je 35 % z jejich rozhodných příjmů, přizná se příspěvek na bydlení ve výši 2 750 Kč.
Příspěvek na živobytí - jde o dávku pomoci v hmotné nouzi, kterou řeší příslušný obecní (městský) úřad. Jde o podstatně složitější obdobu dříve používaného doplácení do životního minima. Již se totiž nedoplácí do částky životního minima, ale do částky živobytí, která podle situace může být podstatně nižší i vyšší než částka živobytí. Častou chybou je opomenutí skutečnosti, že se rozhodné příjmy v některých případech nezapočítají ze 100 % a dále že je od rozhodného příjmu možné odečíst určitou část na uznatelné náklady (uznatelnost nákladů se v systému hmotné nouze posuzuje jinak než jak u příspěvku na živobytí). Nemá smysl do podrobností vysvětlovat rozdíly - podstatné je vědět, že na dávku může být nárok i když na první pohled jsou příjmy společně posuzovaných osob vyšší než jejich životní minimum. Pro orientaci uvádím, že životní minimum domácnosti složené ze tří dospělých osob je 8 080 Kč. V případě pochybností si je lepší o dávku požádat a nechat si přepočítat, zda na dávku je či není nárok.
Doplatek na bydlení - rovněž jde o dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi, kterou řeší obecní (městské) úřady. Je důležité si ji neplést s příspěvkem na bydlení! Doplatek na bydlení je v základní podobě skutečně doplatek pro situace, kdy osobě pobírající jak příspěvek na živobytí tak příspěvek na bydlení nezbude po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení (uznatelných nákladů ve smyslu systému hmotné nouze) ani částka živobytí. U této dávky je však především důležité to, že zákon umožňuje v odůvodněných případů přiznat výjimku a odpustit značnou část podmínek pro přiznání této dávky. Jde tak o jedinou dávku na bydlení, kterou lze na základě přiznání výjimky čerpat i na podnájem, ubytovnu či azylové ubytování mimo adresu trvalého pobytu.
Mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi - jak název napovídá, jde opět o dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi. Název správně uvádí i to, že jde o dávku svoji povahou mimořádnou a že ji lze vyplatit prakticky okamžitě. U této dávky má obecní (městský) úřad široký prostor pro individuální posouzení situace, takže lze tuto dávku přiznat na ledacos, ale na druhé straně prakticky nejde uvést, v jaké situaci by měl žadatel zcela jasný nárok na její vyplacení. Dávka může být vyplacena např. v situaci, kdy žadatel prokazatelně nemá na úhradu nezbytných léků, v situaci, kdy je někdo okraden o peněžní prostředky i doklady a nemá jak se dostat do své domovské obce, v situaci, kdy se posuzuje žádost o příspěvek na živobytí, ale žadatel nemá z čeho přežít do vyplacení příspěvku atd.
Další základní informace o sociálních dávkách naleznete například na www.mpsv.cz.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.