Společnou cestou -

Dobrý den,

prodloužení rodičovské dovolené do tří let věku dítěte není problém. Pouze je třeba zaměstnavatele písemně o toto prodloužení požádat a zaměstnavatel nemá jinou možnost, než Vám vyhovět. Na druhou stranu je třeba upozornit, že v okamžiku, kdy o toto prodloužení požádáte, nemáte již možnost dožadovat se nástupu do práce dříve jak ke třetím narozeninám dítěte. Správně uvádíte, že budete mít státem hrazeno zdravotní pojištění a tato doba se Vám započítá pro účely důchodového pojištění. V zásadě je tak skutečně jediným problematickým okruhem dotčené situace to, že již nebudete mít nárok na rodičovský příspěvek.

Po ukončení výplaty rodičovského příspěvku bude třeba zkoumat Vaše celkové rodinné ekonomicko-sociální poměry a na jejich základě zvažovat okruh "obecných" sociálních dávek (žádná zvláštní dávka určená pro tyto situace není).

Ze systému státní sociální podpory můžeme uvažovat o:

1) přídavku na děti, tato dávka se vyplatí v případě, že Váš rozhodný příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima Vaší rodiny. Budu-li vycházet z toho, že se rodina skládá ze dvou dospělých a jednoho malého dítěte do šesti let, vychází Vám životní minimum 7 080 Kč a 2,4 násobek na 16 992 Kč. U přídavku na dítě však bývá velmi zrádné tzv. rozhodné období, za které se zpětně zkoumají příjmy. Jde o to, že zde nejde o předchozí čtvrtletí jak je zvykem u ostatních dávek z tohoto systému, ale o kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž se zkoumá příjem.

Jinak řečeno: v současnosti běží období od 1. října 2010 do 30. září 2011, což znamená, že se zkoumají příjmy v roce 2009. Od 1.října 2011 se budou zkoumat příjmy za rok 2010 a teprve od 1. října 2012 se bude přídavek na dítě přiznávat podle toho, jaké jste měli příjmy v roce 2011.

2) příspěvek na bydlení je dávkou, o kterou si může žádat pouze vlastník nebo nájemce bytu či rodinného domu, který má v této nemovitosti hlášeno trvalé bydliště. Zvlášť je třeba upozornit, že pro účely této dávky se společně posuzují ty osoby, které mají v dotčené nemovitosti hlášen trvalý pobyt (respektive je třeba požádat o vyloučení a doložit, že osoba, která zde má hlášený trvalý pobyt se zde již přes tři měsíce nezdržuje). Základní mechanizmus spočívá v tom, že by společně posuzované osoby neměli na bydlení vynakládat více jak 30 % (v Praze 35 %) svých započitatelných příjmu na náklady na bydlení. Zvlášť je však třeba upozornit, že náklady na bydlení nejsou uznatelné neomezeně. Zaprvé není možné uznat cokoliv, co by bylo možné rozumět jako "náklad na bydlení" (typicky nelze započítat hypotéky, splátky anuity družstevního bytu atd.) a dále je celková výše uznatelných nákladů omezena tzv. normativními náklady na bydlení. Tabulku těchto nákladů jakož i další informace k příspěvku na bydlení naleznete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Je třeba Vás zvlášť upozornit, že v případě OSVČ (nejde-li o vedlejší činnost), stát neakceptuje příliš nízký deklarovaný příjem a pro účely těchto dávek vychází z toho, že si OSVČ vydělala minimálně polovinu průměrné mzdy.

Vedle systému státní sociální podpory existuje "záchranná sociální síť" systému pomoci v hmotné nouzi. Tyto dávky již neřeší úřad práce, ale příslušný obecní/městský úřad. Rozlišujeme zde tři okruhy dávek:

1) příspěvek na živobytí - jde o podstatně složitější variantu dříve používaného doplácení do životního minima. Životní minimum je zde stále výchozí hodnotou, ale výsledná částka živobytí, do které úřad doplácí, může být citelně nižší i vyšší než životní minimum. Hodnotí se zde snaha o řešení vlastní situace prací, uplatněním práv, využitím majetku, zvláštní dietní potřeby atd. Velmi často se chybuje v tom, že příjmy rozhodné pro darování lze podle situace ve výsledku i o více jak polovinu zkrátit vzhledem k tomu o jaký druh příjmu jde a vzhledem k tomu, že je tento příjem možný (ve stanoveném rozsahu) snížit o náklady na bydlení. Stává se tudíž, že nárok na příspěvek existuje, i když na první pohled je příjem rodiny vyšší než její životní minimum.

2) doplatek na bydlení - primárně slouží jako dorovnání pro osoby, které pobírají jak příspěvek na bydlení tak příspěvek na živobytí a přesto jim po odečtení uznatelných nákladů nezbude ani částka živobytí (uznatelnost nákladů na bydlení se v systému hmotné nouzi posuzuje jinak než u příspěvku na bydlení). Velký význam zde však má skutečnost, že úřad práce může tento doplatek výjimečně přiznat i osobě, která nemá nárok na příspěvek na bydlení, takže jde v zásadě o jedinou dávku, na kterou mohou dosáhnout osoby, které žijí v podnájmu, na ubytovně či v azylovém zařízení.

3) okamžitá mimořádná pomoc v hmotné nouzi - ve skutečnosti jde o celý okruh dávek, které lze přiznat při nejrůznějších situacích. Podstatné rysy jsou v zásadě uvedeny již v názvu: jde o dávku, kteru lze získat okamžitě, či relativně velmi rychle (takže se jí např. řeší překlenutí do doby, než se rozhodne o příspěvku na živobytí), ale na druhou stranu má jít o dávku mimořádnou, pro zvláštní a závažné situace, kdy není jiná možnost jak situaci dostatečně rychle vyřešit. Příslušné úřady zde mají z hlediska zákona poměrně volný prostor, aby mohli individuálně posoudit situaci a dávku buď přiznat nebo nepřiznat. Pro získání této dávky je tudíž velmi důležité mít korektní vztahy s úřadem.

I v systému pomoci v hmotné nouzi však musíte počítat s tím, že se osobě vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost se automaticky započítá nejméně příjem ve výši poloviny průměrné mzdy.

Další informace o systému dávek naleznete např. na www.mpsv.cz, popřípadě upřesněte, co by Vás konkrétně zajímalo.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.