Společnou cestou -

Dobrý den,

vzhledem k tomu že jste stále zaměstnankyní pracující na základě pracovního poměru na dobu neurčitou, nevidím důvod, který by Vám bránil v čerpání nemocenského.

Nemocenské náleží zaměstnanci, který je zaměstnán na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, jež zakládá účast na nemocenském pojištění. Zároveň mohou nemocenské čerpat osoby v tzv. ochranné lhůtě a také OSVČ, které si hradily nemocenské pojištění.

Nemocenské se vyplácí od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Rozhodné období ze kterého se počítá, je předchozích 12 kalendářních měsíců. V rámci těchto 12 měsíců se na jedné straně zkoumá započitatelný příjem a na druhé straně vyloučené dny. Jde o to, že se následně má získat denní vyměřovací základ tak, že se rozhodný příjem vydělí počtem nevyloučených dnů – tj. odpracovaných dnů.

Pokud jste tedy v předchozích 12 měsících 1 měsíc pracovala vyjde Vám vyměřovací základ cca 12 krát menší, než kdybyste pracovala celý rok, ale na druhou stranu se tento celkový příjem bude dělit 12x menším počtem dnů, takže pro výši dávky rozhodný denní vyměřovací základ může být zcela stejný(jde jedoduše o průměr). Lze tedy říci, že se Vám bude počítat nemocenské z výdělku, kterého jste dosáhla v dosud odpracovaných měsících.

Jiná situace by byla, kdybyste ihned po rodičovské dovolené byla dočasně práce neschopná. Tehdy by se v zjišťování potřebného započitatelného příjmu "couvalo" do doby, kdy jste ho dosahovala a zároveň jste měla alespoň 30 nevyloučených (odpracovaných) dnů. V zásadě bychom se dostali do doby před nástupem na první mateřskou dovolenou.

Jak jsem již uvedla, nemocenské se vyplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Předtím má zaměstnanec nárok od 4. do 21 dne nemoci na náhradu mzdy (první tři dny jsou „zadarmo“). Rozhodným obdobím ze kterého se počítá náhrada mzdy je předchozí kalendářní čtvrtletí. Ve Vašem případě se tedy bude vypočítávat z průměrného výdělku, kterého jste dosáhla v období duben - červen. Pokud byste v tomto období neodpracovala alespoň 21 dnů, vycházelo by se z pravděpodobného výdělku (ten se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, nebo ze mzdy či platu kterého by pravděpodobně dosáhl, zároveň se přihlíží k výši mzdy nebo platu pracovníků vykonávajících stejnou práci).

Nyní se zastavím u peněžité pomoci v mateřství. Na Vás se vztahuje ustanovení Zákona o nemocenském pojištění, ve kterém je uvedeno: "U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou".

Jinými slovy - pokud Vám vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství (začít čerpat je možné 6 - 8 týdnů před porodem) do doby 4 let věku prvního dítěte, budou se porovnávat Vaše dva vyměřovací základy (ten před nástupem na první mateřskou dovolenou a současný). Peněžitá pomoc v mateřství se pak bude počítat z toho, který je vyšší. Je tedy pravděpodobné, že Vaše další peněžitá pomoc v mateřství bude počítána ze stejného základu jako ta předchozí. Nicméně se nebude jednat o identickou výši, jelikož se každý rok upravují redukční hranice vyměřovacích základů.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou