Společnou cestou -

Dobrý den,

v první fázi si dovolím upozornit, že je pouze na úvaze zaměstnavatele, zda rodiči umožní návrat do zaměstnání k dřívějšímu datu, než do jakého si zaměstnanec určil čerpání rodičovské dovolené (pokud zaměstnanec neurčil jinak, vychází se z toho, že požádal o rodičovskou dovolenou až do tří let věku dítěte). Jinak řečeno - pokud Váš manžel při žádosti o rodičovskou dovolenou neurčil, že požaduje rodičovskou dovolenou do 1.8.2011, nemusí zaměstnavatel připustit, aby se k tomuto datu vrátil do zaměstnání.

Dále budeme vycházet, že zaměstnavatel návrat Vašeho manžela připustí, nicméně níže uvedené informace jsou v zásadě použitelné bez ohledu na to, zda půjde o návrat k 1.8.2011 nebo až k třetím narozeninám dítěte.

Po skončení rodičovské dovolené (není podstatné, že zaměstnanec dále pobírá rodičovský příspěvek) vzniká zaměstnavateli povinnost přidělovat zaměstnanci sjednanou práci a vyplácet za ni mzdu. Není-li zaměstnavatel schopen přidělovat takovouto práci a nedohodne se se zaměstnancem na jiném řešení (např. převedení na jinou práci), musí vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy. Nemá-li pro zaměstnance práci v důsledku organizačních změn, pro které se dotčený zaměstnanec stal nadbytečným, může mu dát výpověd s tím, že poběží dvouměsíční výpovědní doba (nebyla-li sjednána delší) a zaměstnanci bude muset vyplatit odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku (opět může nárok na vyšší odstupné plynout ze smlouvy, kolektivní smlouvy či interního předpisu).

Vezmeme-li si to konkrétně pro zaměstnance vracejícího se 1.8.2011 do zaměstnání, znamená to, že výpověď může být doručena nejdříve v srpnu a tudíž dvouměsíční výpovědní lhůta skončí až 31. října (výpovědní lhůta běží až od začátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena). Do 31. října musí zaměstnavatel buď přidělovat sjednanou práci, nebo vyplácet náhradu mzdy. Po skončení pracovního poměru musí dále vyplatit odstupné, takže ve výsledku má se zaměstnancem mzdové náklady v rozsahu 6 měsíců (1.8. až 31.10. trvá pracovní poměr + 3 měsíční odstupné).

Pokud by nedošlo ke skončení pracovního poměru výpovědí, ale dohodou z důvodu nadbytečnosti (důvod je nezbytné do dohody výslovně uvést, jelikož uzavření dohody má různé důsledky podle toho zda a jaký důvod je v ní uveden!), měl by Váš manžel stejně jako u výpovědi nárok na odstupné v rozsahu minimálně trojnásobku průměrného výdělku. Nemuselo by se však čekat na uběhnutí výpovědní lhůty, jelikož v případě dohody může pracovní poměr zaniknout k libovolnému datu, na kterém se strany dohodnou. Teoreticky by se tak mohly dohodnout i na tom, že pracovní poměr skončí k 31.říjnu, takže rozdíl oproti skončení pracovního poměru výpovědí by byl minimální.

Pokud by bylo dohodnuto dřívější datum, skončí dřív povinnost zaměstnance konat práci a povinnost zaměstnavatele přidělovat sjednanou práci nebo vyplácet náhradu mzdy. Není-li zaměstnavatel schopen přidělovat sjednanou práci, je tudíž logicky v jeho zájmu, aby pracovní poměr skončil co nejdříve, jelikož jinak musí zaměstnance platit za to, že "sedí doma".

Naopak zaměstnanci může tento režim vyhovovat, takže nemusí mít důvod přistupovat na dohodu, která by ve výsledku znamenala, že od zaměstnavatele obdrží méně peněz. Poměrně častým kompromisem je pak to, že zaměstnanec přistoupí na dřívější ukončení pracovního poměru výměnou za to, že mu v dohodě bude přiznáno vyšší odstupné. Pro zaměstnavatele je totiž stále výhodnější vyplatit odstupné za vyšší počet měsíců, než vyplácet zaměstnanci mzdu či náhradu mzdy (z odstupného nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění).

Po skončení pracovního poměru se Váš manžel může, ale nemusí zaregistrovat na úřadu práce. Registraci na úřadu práce nebrání pobírání rodičovského příspěvku, pakliže bude schopen jak plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (aktivně si hledat práci a v případě přijetí do vhodného zaměstnání do něj nastoupit), tak zajistit řádnou péči o dítě. Bude-li v době otcovi nepřítomnosti o dítě řádně a osobně pečovat babička (nebo jiná zletilá osoba), není v registraci na úřadu práce či výkonu zaměstnání souběžně s pobíráním rodičovského příspěvku žádný problém.

Samotná registrace na úřadu práce zakládá nárok na hrazení zdravotního pojištění státem, ale to Váš manžel v zásadě nepotřebuje, jelikož za něj stát může dál hradit zdravotní pojištění z jiného důvodu (pobírání rodičovského příspěvku, péče o dítě do sedmi let věku).

Pokud by důvodem registrace mělo být pobírání podpory v nezaměstnanosti, je třeba upozornit, že se podpora nevyplácí po dobu odpovídající odstupnému, na které vznikl žadateli nárok. Pokud by Váš manžel měl nárok na odstupné v rozsahu tříměsíčního výdělku, nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti po dobu tří měsíců. Pokud by se v dohodě odstupné zvýšilo na pět měsíců, neměl by nárok po dobu pěti měsíců atd.

Z hlediska výše podpory je vedle posledního průměrného výdělku (potvrzuje zaměstnavatel - pokud zaměstnanec v předchozím čtvrtletí nepracoval alespoň 21 dnů, výše výdělku se odhadne) podstatný způsob a důvod rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec dostane výpověď, nastává problém pouze v případě, pokud by šlo o výpověď z důvodu zvlášť závažného porušení pracovních povinností. U skončení pracovního poměru dohodou se však již musí zkoumat, zda-li měl k uzavření takovéto dohody zaměstnanec vážný důvod. Pokud by úřad práce shledal, že zde vážný důvod nebyl, snížil by podporu v nezaměstnanosti. Pokud by bylo v dohodě uvedeno, že se uzavírá z důvodu nadbytečnosti zaměstnance v důsledku organizačních změn, neměl by mít Váš manžel na úřadu práce problémy, jelikož jde o důvod, pro který by mohl dostal výpověď, pokud by na dohodu nepřistoupil.

Pro výši podpory je dále důležité, jakým způsobem splnil žadatel podmínky pro přiznání podpory. V základní podobě je totiž nutné doložit, že žadatel měl za období posledních tří let alespoň dvanáct měsíců výdělečnou činností získané doby důchodového pojištění (musí jít skutečně o dobu pojištění, náhradní doba pojištění pro tyto účely nestačí). Je-li splněna tato podmínka není co řešit. Není-li splněna, je stále možné získat podporu v nezaměstnanosti započtením tzv. náhradní doby zaměstnání (nezaměňovat s náhradní dobou pojištění!), kterou je mimo jiné i péče o dítě do čtyř let věku, ale situace se nám tím začne komplikovat. Úřad práce totiž následně zkoumá, co bylo poslední činností zaměstnance před registrací na úřadu práce. Šlo-li o výdělečnou činnost, tak není problém a úřad přizná podporu vypočítanou z průměrného výdělku z tohoto posledního zaměstnání. Pokud by však šlo o náhradní dobu zaměstnání, počítá se podpora zvláštní sazbou z celonárodního průměru, což ve výsledku znamená relativně minimální částky, které v prvních dvou měsících vycházejí na zhruba 3,5 tisíce Kč a následně ještě klesají.

Chce-li člověk pobírat podporu v nezaměstnanosti a není schopen za poslední tři roky doložit dvanáct měsíců doby důchodového pojištění (takže nárok získá jen díky dopočtení náhradní doby zaměstnání), měl by se po skončení péče o dítě (rodičovské dovolené) ještě na čas vrátit do zaměstnání a po skončení zaměstnání ihned nastoupit na úřad práce.

***

Raději si situaci rozvedeme na příkladu:

1) zaměstnanec je tři roky na rodičovské dovolené (takže má 0 měsíců doby důchodového pojištění a 36 měsíců náhradní doby zaměstnání), k poslednímu dni rodičovské dovolené je pracovní poměr rozvázán dohodou a zaměstnanec se následně jde registrovat na úřad práce a požádat o požádat o podporu

=> podpora bude počítána zmíněnou (nízkou) sazbou z národního průměru, jelikož nebylo 12 měsíců doby důchodového pojištění a poslední činností byla péče o dítě (zaměstnanec se po rodičovské dovolené již nevrátil do zaměstnání)

2) zaměstnanec je tři roky na rodičovské dovolené, poté se vrátí na méně jak 12 měsíců do zaměstnání, po skončení pracovního poměru (je jedno zda uplynutím výpovědní doby nebo dohodou) se jde registrovat na úřad práce

=> podpora bude počítána normální sazbou s průměrného výdělku z posledního zaměstnání, jelikož sice nebylo 12 měsíců doby důchodového pojištění, ale poslední činností byla výdělečná činnost, která zakládala dobu důchodového pojištění

3) zaměstnanec je tři roky na rodičovské dovolené, poté se vrátí na méně jak 12 měsíců do zaměstnání, po skončení pracovního poměru (je jedno zda uplynutím výpovědní doby nebo dohodou) se nejde ihned zaregistrovat na úřad práce, ale je nejprve několik měsíců doma s dítětem a teprve poté se jde registrovat na úřad práce

=> podpora bude počítána zmíněnou (nízkou) sazbou z národního průměru, jelikož nebylo 12 měsíců doby důchodového pojištění a poslední činností byla (opět) péče o dítě (zaměstnanec se sice vrátil po rodičovské dovolené do zaměstnání, ale po skončení pracovního poměru šel opět pečovat o dítě)

***

Mám-li výše uvedené shrnout, není možné určit, zda je výhodnější nechat si dát výpověď pro nadbytečnost, nebo přistoupit na dohodu o rozvázání pracovního poměru. Zaprvé záleží na tom, co konkrétně bude v dohodě stanoveno a zadruhé záleží na osobních plánech žadatele do budoucna (chce si hledat jinou práci, má již jinou práci kam potřebuje rychle nastoupit, plánuje být dál doma s dítětem...).

V případě potřeby či nejasností dotaz prosím doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.