Společnou cestou -

Dobrý den,

Váš dotaz obsahuje minimum údajů a tudíž je možné odpovědět pouze velmi obecně. Pokud žijete v samostatné domácnosti s jedním dítětem (podle výše přídavku lze usuzovat na to, že jde o dítě do šesti let věku, ale nic bližšího) bude částka Vašeho životního minima 4 480 Kč (2 880 Kč na Vás, coby jedinou dospělou osobu a 1 600 Kč na dítě do šesti let věku). Vzhledem k uváděným částkám bych si dovolil odhadnout, že jste doma s dítětem a pobíráte rodičovský příspěvek ve variantě do čtyř let věku dítěte (což po devátém měsíci věku dítěte odpovídá částce 3 800 Kč).

Z hlediska dávek státní sociální podpory již pobíráte přídavky na dítě a zřejmě i rodičovský příspěvek, takže zde již můžeme smysluplně uvažovat pouze o příspěvku na bydlení.

Příspěvek na bydlení svojí konstrukcí vychází z toho, že lidé by neměli na přiměřené bydlení vynakládat více jak 30 % (v Praze 35 %) svých rozhodných příjmů. Jde však o dávku v mnoha ohledech velmi přísnou. Je tudíž nutné skoumat, co se skrývá pod tím, že je byt "napsaný" na Vaše jméno. O příspěvku na bydlení totiž můžeme uvažovat pouze pokud byste byla nájemkyní či vlastnicí dotčeného bytu (v případě podnájmu tuto dávku čerpat nelze). Další podmínkou je to, že v dotčeném bytě musíte mít hlášený trvalý pobyt. S tím souvisí i ta skutečnost, že se zde společně posuzované osoby posuzují jiným způsobem než u ostatních dávek - rozhodující je, kdo má v daném bytě hlášený trvalý pobyt. Nelze tudíž vyloužit možnost, že v bytě budou hlášeny k trvalému pobytu další osoby a tudíž budete muset požádat o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob a doložit, že v tomto bytě již minimálně tři měsíce nežijí. Kámenem úrazu pak někdy bývá částka nákladů - do nákladů na bydlení totiž není možné uznat vše a dále existují tabulky tzv. normativních nákladů na bydlení podle počtu osob a velikosti obce. Může se tak stát, že na příspěvek není nárok z toho důvodu, že žadatel sice dává na bydlení 50 % svých příjmů, ale z těchto nákladů je možné uznat jen polovinu, takže z pohledu nároku na dávku vynakládá (uznatelně) jen 25 % svých příjmů. Tabulky normativních nákladů a další informace naleznete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Vedle systému státní sociální podpory, kam spadá již zmiňovaný přídavek na dítě, rodičovský příspěvek či příspěvek na bydlení, existuje tzv. systém pomoci v hmotné nouzi. Rozlišujeme v něm tyto tři dávky:

a) příspěvek na živobytí, b) doplatek na bydlení, c) mimořádná okamžitá pomoc.

ad a) příspěvek na živobytí

Dříve místo této dávky fungovalo tzv. doplácení do životního minima. V současnosti však existuje podstatně složitější systém doplácení do částky živobytí, která může být podle dalších okolností vyšší (např. zvláštní lékařem předepsaná dieta) nebo nižší (např. nevyužití možnosti prodeje zbytného majetku) než je částka životního minima. Na první pohled je Váš příjem (6 300 Kč) vyšší než Vaše životní minimum (4 480 Kč), ale to ještě neznamená, že na tuto dávku nemáte nárok. Jde totiž o dávku způsobem výpočtu poměrně složitou a pro dosti laika nepřehlednou. Váš příjem je totiž možné pokrátit podle jeho druhu (např. rodičovský příspěvek se započítává 100 %, ale mzda jen 70 %) a dále odečíst ve stanoveném rozsahu náklady na bydlení. I když budu předpokládat, že Vám není možné zkrátit příjem vzhledem k jeho druhu, můžeme uvažovat o krácení o náklady na bydlení. Krátit zde lze příjem až o 30 % (v Praze 35 %), vyjdu-li z toho, že budete mít uznatelné náklady na bydlení (uznatelnost se zde řídí jinými pravidly než jaká jsou u příspěvku na bydlení) v rozsahu alespoň 30 %, docházíme najednou k tomu, že Váš rozhodný příjem není 6 300 Kč, ale jen 4 410 Kč. Sice nám zde vychází dávka spíše jen v symbolické částce 70 Kč, ale samotná existence nároku na tuto dávku se Vám může hodit (na základě potvrzení nemusíte hradit regulační poplatky ve zdravotnictví a nebo pro splnění podmínky u dále zmíněného doplatku na bydlení).

ad b) doplatek na bydlení

Tato dávka v základní podobě slouží pro případy, kdy je pobírán jak příspěvek na bydlení tak příspěvek na živobytí a stále po uhrazení uznatelných nákladů (uznatelnost se posuzuje jinak než jak u příspěvku na bydlení) nezbývá žadateli ani částka živobytí (částka živobytí neřeší náklady na bydlení a tudíž by měla zbýt na ostatní náklady). Ve výjimečných případech lze však tuto dávku přiznat i tehdy, když žadatel užívá jinou než nájemní či vlastnickou formu bydlení (podnájmy, ubytovny, azylová zařízení atd.).

ad c) mimořádná okamžitá pomoc

Ve skutečnosti nejde o jednu dávku, ale svojí podstatou o celý okruh zásadně jednorázových dávek, které slouží pro různé případy (akutní nedostatek prostředků, kdy jsou ohroženy základní potřeby do "vyřešení" situace jiným způsobem, nečekaný nezbytný mimořádný výdaj atd.). Charakteristické je zde to, že mají sloužit pro mimořádné situace, jejich výplata je relativně rychlá a je zde ponechán široký prostor pro posouzení konkrétního případu příslušným úřadem. Osobně se tudíž doporučuji na možnost pobírání této dávky informovat a pak vyjít z toho, co Vám k tomuto řekne příslušná úřednice či úředník (u této dávky nemáte zpravidla moc šancí právně prolomit názor příslušného úřadu).

Vedle uvedených dávek existují samozřejmě i další dávky, ale neuvádíte nic, co by nasvědčovalo tomu, že jste v situaci, kdy by o nich bylo třeba uvažovat (dávky pro osoby se zdravotním postižením).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.