Společnou cestou -

Dobrý den,

ohledně návratu zaměstnankyně po rodičovské dovolené platí, že po jejím skončení je zaměstnankyně povinna se dostavit do zaměstnání v den, na kterém se dopředu se zaměstnavatelem dohodla. A následně má povinnost vykonávat práci, kterou jí přidělí zaměstnavatel. Zaměstnavatel má zároveň povinnost zaměstnankyni přidělovat práci, kterou má sjednanou v pracovní smlouvě.

Pokud zaměstnavatel pro zaměstnankyni tuto práci nemá, nastává několik možností, jak situaci řešit.

1.) Zaměstnavatel a zaměstnankyně mohou uzavřít dodatek k pracovní smlouvě, na základě kterého zaměstnankyně vyjadřuje souhlas s vykonáváním jiné práce.

2.) Zaměstnavatel a zaměstnankyně se nedohodnou na změně sjednané práce. Následně buď mohou uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru nebo může dát zaměstnavatel zaměstnankyni výpověď - nicméně se musí jednat o zákonný výpovědní důvod. Zaměstnavatelé v tomto případě často používají jako výpovědní důvod nadbytečnost viz § 52 písm. c) Zákoníku práce. Je však dobré vědět, že o nadbytečnost se jedná, když např. zanikne místo zaměstnankyně kvůli snižování stavu. Naopak se nejedná o nadbytečnost, když je místo na které se má zaměstnankyně vrátit obsazeno jiným zaměstnancem. Po dobu kdy zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni sjednanou práci, má zaměstnankyně nárok na vyplácení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.

3.) Zaměstnavatel a zaměstnankyně se dohodnou na čerpání tzv. neplaceného volna, slovy zákona se jedná o pracovní volno bez náhrady příjmu.

Z výše uvedených možností tedy vyplývá, že jednou z možností je požadovat po dobu, kdy pro Vás zaměstnavatel nemá práci náhradu mzdy, druhou je uzavřít dohodu o čerpání "neplaceného volna." Při rozhodování kterou variantu zvolit je zcela určitě potřeba brát v potaz, jaké máte vztahy se zaměstnavatelem a zda se chcete vrátit do tohoto zaměstnání.

Pokud byste zvolila variantu čerpání "neplaceného volna", bylo by vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna.

Samotná žádost by měla obsahovat označení Vás i zaměstnavatele (tj. kdo koho žádá o neplacené volno). Bylo by vhodné uvést důvod a stanovit od kdy do kdy o neplacené volno žádáte. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.

Ohledně zdravotního pojištění byste v tomto případě přestala být zaměstnankyní na rodičovské dovolené a patrně také příjemcem rodičovského příspěvku. Nicméně byste i nadále mohla zůstat v jiné kategorii "státních pojištěnců", pokud byste pečovala celodenně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku. Dle Zákona o veřejném zdravotním pojištění, se považuje podmínka celodenní péče za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

Pokud tedy Vaše dítě navštěvovalo školku 4 hodiny denně, byla byste nadále "státní pojištěnec", což by znamenalo, že by za Vás po dobu "neplaceného volna" nemusel zaměstnavatel, u kterého „neplacené volno“ čerpáte, odvádět zdravotní pojištění, jelikož by bylo hrazeno státem. Pro úplnost dodávám, by bylo v tomto případě bylo potřeba, abyste tuto změnu nahlásila Vaší zdravotní pojišťovně ve lhůtě 8 dnů od vzniku změny.

Pojistné na sociální zabezpečení v době neplaceného volna za Vás nebude hrazeno – nezískáte totiž započitatelný příjem, ze kterého by se odvádělo. Dle § 5 odst. 1 písm. r) zák. č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, v platném znění, jsou však osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let účastny důchodového pojištění. Účast osob pečujících o dítě ve věku do čtyř let se považuje za tzv. náhradní dobu pojištění.

Pro úplnost dodávám, že v době neplaceného volna nelze čerpat nemocenské nebo ošetřovné.

Z výše uvedeného tedy vidíte, že státním pojištěncem byste byla, pokub byste si zařídila, aby Vaše dítě chodilo do školky jen na "půlden" (max. 4 hodiny denně).

Nebudete-li mít o takovéto zkrácení zájem, nebo pokud by školka nevyhověla Vaší žádosti o půldenní docházku Vašeho dítěte do jejich zařízení, museli bychom řešit trochu jinou situaci. Přestala byste být „státním pojištěncem“ a pokud by za Vás v tuto dobu neodváděl pojistné jiný zaměstnavatel, byl by Váš stávající zaměstnavatel povinen za Vás po dobu „neplaceného volna“ odvádět zdravotní pojištění v minimální výši tj. jako kdybyste si vydělala minimální mzdu. Tyto situace se obvykle řeší tak, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou v již zmiňované dohodě o čerpání „neplaceného volna“ o tom, zda zaměstnanec uhradí odvedené pojistné průběžně (kdy a jakým způsobem) nebo zda mu ho bude po nástupu do zaměstnání zaměstnavatel srážet ze mzdy až do výše odvedené částky.

A nyní k Vašemu dotazu, zda byste si mohla po dobu neplaceného volna neomezeně přivydělat. Určitě Vás potěší, že to možné je, zároveň je však potřeba dopředu brát v potaz některá omezení viz níže.

V případě že byste začala pracovat u jiného zaměstnavatele, přičemž byste u stávajícího byla zaměstnankyní čerpající „neplacené volno“, je potřeba si „ohlídat“, zda druhý zaměstnavatel má stejný předmět činnosti jako ten stávající. Jestliže by tomu tak bylo, je potřeba získat písemný souhlas současného zaměstnavatele. V opačném případě byste se vystavila riziku případné náhrady škody a/nebo rozvázání pracovního poměru. Rovněž je vhodné prostudovat pracovní smlouvu, zda-li jste se v ní nezavázala k dalším omezením co do výkonu práce pro jiné zaměstnavatele či co do možností samostatné výdělečné činnosti.

V neposlední řadě je pamatovat na to, že po „neplaceného volna“, byste měla povinnosti zaměstnance vůči oběma zaměstnavatelům. Je tudíž třeba dopředu zvážit, jak všechny své pracovní povinnosti stihnete zároveň, nebo jak některé ze zaměstnání včas ukončit (respektive si ho rovnou sjednat jen na dobu určitou).

Také je dobré vědět, že v případě kdy byste po dobu „neplaceného volna“ začala pracovat u jiného zaměstnavatele na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti bylo by za Vám z dosažených příjmů odváděno zdravotní a sociální pojištění. Pokud byste však doložila, že jste v oblasti zdravotního pojištění státním pojištěncem, bylo by Vám zdravotní pojištění odváděno z dosaženého výdělku nikoliv z minimálního základu, který je v současné době 8.000,--Kč. Pro větší představu uvedu příklad: Váš výdělek by u dalšího zaměstnavatel činil 6.000,--Kč. Zaměstnavatel by Vám v tomto případě odvedl pojistné z vyměřovacího základu 6.000,--Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy. Pojistné činí 13,5 % z částky 6.000,--Kč tj. 810 Kč. Jednu třetinu tj. 4,5 % = 270 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny v částce 540 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

Ohledně odvodu sociálního pojištění obdobné opatření neexistuje. To znamená, že vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod sociálního pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daní z příjmů fyzických osob, přičemž zde není stanoven minimální vyměřovací základ. Pro úplnost dodávám, že v případě uzavření dohody o provedení práce se zdravotní a sociální pojištění neodvádí, zde se sráží pouze daň z příjmů.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou