Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací jsem pochopila, že máte v plánu si při stávající rodičovské dovolené přivydělat. Zároveň Vás zajímá, ze kterého výdělku by se Vám počítala peněžitá pomoc v mateřství tzv. "mateřská".

Nejprve je vhodné si ujasnit obecné podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Mezi podmínky, které je nutné splnit pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství totiž patří existence pracovního poměru či práce na dohodu o pracovní činnosti. Jak pracovní poměr tak dohoda o pracovní činnosti musí zakládat účast na nemocenském pojištění (tj. trvat déle jak 14 dnů a mít výdělek vyšší než 2.000,--Kč) nebo běh ochranné lhůty (její maximální délka činí 180 kalendářních dnů) a zároveň je nutné mít splněno 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední dva roky.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout také ženě, která podniká na základě živnostenského listu. K výčtu podmínek které je nutné v tomto případě splnit se dostanu později.

Pokud se nyní podíváme na Vámi nastíněné možnosti. Jako první jste zmiňovala práci na dohodu o provedení práce (DPP). Vzhledem k tomu že se z výdělku dosaženého z dohody o provedení práce neodvádí zdravotní ani sociální pojištění (pouze daň), nevzniká zde účast na nemocenském pojištění, proto případný nárok na peněžitou pomoc v mateřství z tohoto typu výdělku nepřipadá v úvahu.

Naopak u dohody o pracovní činnosti lze o této variantě uvažovat, nicméně je potřeba, aby dohoda o pracovní činnosti zakládala účast na nemocenském pojištění tj. byla sjednána na dobu delší 14 dnů a výdělek činil alespoň 2.000,--Kč. Zároveň je ale potřeba splnit i obecné podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tj. abyste na základě této DPČ byla účastna na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů za poslední dva roky, a aby DPČ trvala nebo abyste se v době 8 týdnů před plánovaným termínem porodu (tj. nejbližší možný termín čerpání peněžité pomoci v mateřství) nacházela v ochranné lhůtě.

Také uvádíte možnost částečného úvazku, zde máte patrně na mysli, částečný úvazek na základě "klasického" pracovního poměru. V tomto případě je potřeba splnit stejné podmínky které jsem již uvedla u dohody o pracovní činnosti.

Zároveň by bylo možné čerpat peněžitou pomoc v mateřství jako OSVČ předpokladem však je, že si OSVČ hradí zálohy na nemocenské pojištění, které není na rozdíl od důchodového pojištění povinné.

Nestačí však "pouhé" placení záloh na toto pojištění, je nutné splnit další zákonem stanovené podmínky. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění již zmiňované podmínky účasti na pojištění v délce 270 kalendářních dnů za poslední dva roky, nutné splnit také účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nejbližšího možného čerpání peněžité pomoci v mateřství tj. 8 týdnů před plánovaným termínem porodu.

Jinými slovy, osoba samostatně výdělečně činná musí splnit nejen obecnou podmínku účasti na pojištění v délce 270 kalendářních dnů za poslední dva roky, ale zároveň musí být účastna na pojištění alespoň 180 kalendářních dnů za poslední rok před vznikem nároku na dávku.

Dle Zákona o nemocenském pojištění platí, že v případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.

Zároveň je však v Zákonu o nemocenském pojištění zaneseno toto ustanoveni: „Jestliže zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího pojištění nastoupil do dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání.“

V praxi to znamená, že je potřeba si „pohlídat“, abyste jiný pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti uzavřela na odlišnou dobu než je doba mateřské a rodičovské dovolené. Důsledkem by totiž bylo to, že by se Vám budoucí peněžitá pomoc v mateřství počítala pouze s přivýdělku.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že by Vám mohl vzniknout nárok na další peněžitou pomoc v mateřství nejen na základě pracovního poměru na stávajícího zaměstnavatele, ale také z případné DPČ, částečného úvazku či výdělku OSVČ, zároveň je ale nutné splnit výše uvedené podmínky.

Také Vás zajímalo, která z nastíněných variant je pro Vás výhodnější. Obávám se, že rozhodnutí bude na Vás. Nicméně je možné při posuzování výhodnosti jednotlivých variant brát v potaz tyto faktory: - zda zvažovaná forma zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění (tím nám vypadne DPP) - zda jste schopna splnit podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství z daného zaměstnání (pozor na odlišné podmínky u OSVČ a zaměstnankyně) - zda se chcete vrátit po rodičovské dovolené zpět ke stávajícímu zaměstnavateli (tj. zda budete moci případně daný přivýdělek ukončit ještě před nástupem do současného zaměstnání nebo zda budete schopna plnit povinnosti z obou zaměstnání) - zda nejste při uzavření dalšího pracovního poměru či dohody o pracovní činnosti omezena konkurenční doložkou. Dále je potřeba si "ohlídat", jestli nemá další zaměstnavatel stejný předmět podnikání jako ten stávající. Pokud by tomu tak bylo, je potřeba získat písemný souhlas od současného zaměstnavatele. V opačném případě byste se vystavila riziku skončení pracovního poměru a vymáhání případné náhrady škody ze strany současného zaměstnavatele.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou