Společnou cestou -

Dobrý den,

jestli správně chápu Vaši situaci, tak jste dceru osvojila samostatně, takže na jedné straně zanikly práva a povinnosti biologických rodičů, ale na straně druhé vznikly práva a povinnosti pouze Vám.

K tomuto stavu dochází, pokud si dítě osvojí osaměle žijící člověk, nebo nesezdaní partneři. U nesezdaných partnerů jde o to, že pro společné osvojení dítěte by museli dle současné právní úpravy nejprve uzavřít manželství. Pokud k tomu nepřistoupí, nemohou se stát společně rodiči (v právním smyslu) a tudíž si dítě osvojí pouze jeden z nich a vůči druhému z rodičů má dítě stejné postavení, jako by mělo dítě z předchozího vztahu k novému partnerovi svého rodiče.

Je-li můj odhad Vaší situace správný, tak bohužel skutečně nemůžete na dítě požadovat výživné od biologických rodičů či případného partnera, se kterým jste žila v době osvojení. Právně jde pouze a jen o Vaše dítě, což na jedné straně znamená, že zde po právní stránce neexistuje druhý rodič se kterým byste se musela "dohadovat" o výchově dítěte, ale na druhé straně Vám nikdo není povinnen na dítě přispět.

Nyní k dávkám. Budu vycházet z předpokladu, že jste s dcerou zdravé a tudíž není třeba řešit dávky, které se přiznávají na základě nepříznivého zdravotního stavu.

Ze systému státní sociální podpory (v současnosti řeší odbory úřadů práce) nám přichází v úvahu dvě dávky:

1) Přídavky na děti

Vzhledem k věku dcery budete mít nárok na přídavek v částce 610 Kč, pokud budete mít rozhodný příjem do 2,4 násobku Vašeho životního minima.

Životní minimum dvoučlenné domácnosti vypočítáme takto:

na Vás, coby nejstarší osobu v domácnosti: 2 880 Kč, na dceru, coby nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let: 1 960 Kč.

Celkem: 4 840 Kč.

Takže 2,4 násobek nám vychází na: 11 616 Kč.

U přídavků na dítě nelze nezmínit, že se zde příjem zkoumá zpětně a to dosti svérázným způsobem. Vychází se z období od 1. října do 30. září, přičemž se zkoumá příjem za kalendářní rok předcházejí roku, ve kterém toto období začalo. To znamená, že se až do 30.9.2011 vychází z příjmů v roce 2009 a teprve od 1.10.2011 se začne vycházet z příjmů v roce 2010!

Pokud se Vám nad rozhodnou hranici zvýší příjem v současnosti (rok 2011), projeví se to na přídavkách na dítě až k 1.10.2012.

2) Příspěvek na bydlení

Částka životního minima je velmi nízká, jelikož se vychází z předpokladu, že náklady spojené s bydlením budou vyřešeny jinak. V systému státní sociální podpory má takovéto "řešení" přinést příspěvek na bydlení, ale bohužel tomu vzhledem k jeho nastavení vždy není. Příspěvek na bydlení mohou využívat pouze osoby, které bydlí "ve vlastním" (byt či rodinný dům v osobním vlastnictví), v bytě družstva, jehož jsou členy či na základě nájemní smlouvy. Dovolím si zde zdůraznit, že musí jít skutečně o nájemní smlouvu. Pokud by šlo o pouhou PODnájemní smlouvu, nebylo by možné tuto dávku pobírat. Pobírání dávky je dále podmíněno tím, že musíte mít v dotčené nemovitosti hlášený trvalý pobyt.

Samotný princip výpočtu příspěvku na bydlení je jednoduchý.

Vychází se z toho, že by z rozhodného příjmu měla rodina vydávat na uznatelné náklady bydlení pouze 35 % procent, jde-li o Prahu a 30 % nejde-li o Prahu. Zastavit se je třeba u uznatelnosti nákladů. Jednak zde lidé někdy chybují v tom, co je možné uznat jako náklady na bydlení. Např. není možné uznat splátku hypotéky, jelikož nejde o přímý náklad bydlení (užívání bytu), ale o náklad související s nabytím vlastnického práva k bytu. Dále je pak třeba počítat s tím, že každoročně vychází tabulky tzv. normativních nákladů, které v závislosti na typu bydlení, počtu osob a lokality určují, jakou maximální částku na bydlení lze žadateli o příspěvek uznat.

Příspěvek na bydlení pak odpovídá rozdílu mezi uznatelnými náklady na bydlení a 35 % (Praha) či 30 % (mimo Prahu) rozhodného příjmu.

***

Příklad (zjednodušený pro názornost):

Rozhodný příjem rodiny 10 000 Kč. Reálné náklady na bydlení 8 000 Kč. Uznatelné náklady na bydlení 6 000 Kč (mimo Prahu).

Příspěvek na bydlení = uznatelné náklady - rozhodný příjem * 0,3 (bydlení mimo Prahu znamená 30 %)

6 000 - 10 000 * 0,3 = 3 000 Kč

***

Je-li rodinna i po získání dávek ze systému státní sociální podpory (má-li na ně nárok) v hmotné nouzi, může následně čerpat další dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi (v současnosti řeší sociální odbory obcí). Zde rozlišujeme tři dávky:

1) příspěvek na živobytí

Roli příspěvku na živobytí dříve plnilo dorovnání příjmu do životního minima. Příspěvek na živobytí je však podstatně složitější dávkou, což může snadno zmást potenciálního žadatele.

Nedorovnává se do částky životního minima, ale do částky živobytí, která po zohlednění stanovených kritérií (snaha zlepšit svoji situaci prací, využitím práv či majetku, zvláštní náklady spojené s hledáním práce či dietní stravou atd.) může být citelně nižší i vyšší než částka životního minima.

Nepřehlednost této dávky však ani tak nespočívá v tom, zda žadatel dokáže odhadnout rozdíl mezi životním minimem a částkou živobytí, jako spíše ve způsobu započítávání příjmu a odečítání nákladů na bydlení (které se navíc počítají jinak, než jak je tomu u příspěvku na bydlení).

Vezměme si Vaši rodinu s životním minimem 4 840 Kč a předpokládejme, že částka živobytí bude stejná. Vyjděme v tomto příkladu z toho, že pobíráte minimální mzdu 8 000 Kč a přídavek na dítě 610 Kč. Je na první pohled jasné, že na příspěvek na živobytí nemůžete mít nárok. První pohled však klame. Zaprvé se příjem pocházející z výdělečné činnosti započítá pouze 70 %, takže pro účely příspěvku na živobytí si vyděláváte jen 5 600 Kč, čímž se celkový příjem rodiny snižuje z 8 610 Kč na 6 210 Kč. Že jsme stále vysoko nad životním minimem? Vždyť jsme zatím ještě nezohlednili náklady na bydlení! Na doložené náklady zde můžeme odečíst dalších 35 % (Praha) či 30 % (mimo Prahu). Vyjdu-li z toho, že jde o bydlení mimo Prahu, dostávám se po odečtení nákladů na částku 4 347 Kč. Ačkoliv se na první pohled zdál nárok na tuto dávku vyloučený, docházíme v uvedeném příkladu k závěru, že je zde nárok na příspěvek na živobytí 493 Kč. Navíc čerpání této dávky otevírá cestu k doplatku na bydlení (viz. níže) a po předložení potvrzení nemusí člověk platit regulační poplatky ve zdravotnictví, což přináší další úsporu do rodinného rozpočtu.

Samozřejmě nás ani takováto "kouzla" nezachrání, pokud je příjem příliš vysoko nad hranicí životního minima, ale jde myslím o dobrou ilustraci toho, jak může být posuzování nároku na dávky "od boku" záludné.

2) doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení slouží primárně pro případy, kdy rodina pobírá příspěvek na živobytí i příspěvek na bydlení, ale po odečtení uznatelných nákladů na bydlení jí stále nezůstane na ostatní náklady ani částka živobytí. Doplatek se následně přizná jako dorovnání do částky živobytí.

Velmi významná je skutečnost, že u doplatku na bydlení může úřad uznat výjimku a přiznat tudo dávku i osobě, která nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože užívá jinou formu bydlení (azylové zařízení, ubytovna, podnájem atd.).

3) dávky mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi

Nejde ani tak o dávku, jako spíše o skupinu dávek jednorázového typu u kterých bylo úřadům ponecháno široké pole pro vlastní úvahu a individuální posouzení situace. Na jedné straně může být prakticky nemožné se k takovéto dávce dostat (úřad dojde k závěru, že situace rodiny není tak dramatická, aby bylo nutné přiznávat "mimořádné" dávky) a na druhé straně je možné přispět i na takové náklady jako je třeba pobyt dítěte na škole v přírode. Zde bohužel není možná lepší rada, než plně spolupracovat a dobře vycházet s příslušným úřadem rozhodujícím o přiznání či nepřiznání takovéto dávky.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský.