Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
ŽIVOBITÍ
Otázka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli mám nárok na doplacení životního minima nebo na živobití. Jsem již 6.měsíc nezaměstnaná, z důvodu stěhování do jiného místa bydliště. Rozvedla jsem se , manžel platí alimenty na děti. Bydlíme u přítele v domku. Nechce žádat bývalého manžela o výživné na mě. Děkuji za odpověd.
Odpověď
Dobrý den,
pro posouzení nároku na příspěvek na živobytí je nutné znát celkovou situaci Vaší domácnosti. Pro účely takovéto dávky se totiž neposuzují příjmy odděleně, ale sčítají se příjmy tzv. společně posuzovaných osob (což zřejmě budete Vy, s Vámi žíjící děti a přítel, pokud tedy ve Vaší domácnosti není další člen, kterého jste nezmínila - např. dítě současného přítele z jeho předchozího vztahu) a tyto příjmy se srovnávají s částkou živobytí, která je stanovena pro všechny tyto osoby.
Za nejstaršího člena domácnosti se započítává do životního minima částka 2 880 Kč, za další dospělé osoby v domácnosti se pak započítává 2 600 Kč.
U dětí včetně dospělých, které se vzhledem k okolnostem (typicky studium) stále považují za tzv. nezaopatřené děti, se započítávají částky životního minima podle věku:
do 6 let = 1 600 Kč, 6 až 15 let = 1960 Kč, 16 až 26 let = 2 250 Kč (26 let je věkový limit pro to, aby dítě mohlo být považováno za nezaopatřené).
Pokud by šlo např. o domácnost dvou dospělých a dvou dětí ve věku 4 a 8 let, vycházelo by nám životní minimum:
1. dospělý = 2 880 Kč, 2. dospělý = 2 600 Kč, dítě 8 let = 1 960 Kč, dítě 4 roky = 1 600 Kč,
celkem = 9 040 Kč.
Posuzování nároku na příspěvek na živobytí však není tak jednoduché, že by se jen sečetly příjmy a výsledek se srovnal s životním minimem.
Na straně příjmů je třeba posoudit, jaké příjmy se započítávají a jakým procentem. Např. výživné na děti se započítá 100 %, ale případný výdělek ze zaměstnání přítele se započítá jen 70 %. Od příjmů lze následně odečíst uznatelné náklady na bydlení a to až v rozsahu 35 % příjmů v Praze a 30 % příjmů mimo Prahu.
Na druhé straně pak je třeba uvážit, že částka živobytí může být nižší i vyšší než je částka životního minima. Částka se snižuje např. pokud člověk řádně nevyužívá možnosti zlepšit svoji situaci prací, uplatněním práv či prodejem majetku a naopak se může zvýšit, pokud jsou zde zvýšené výdaje spojené s hledáním zaměstnání či lékařem předepsané dietní stravování.
Na základě poskytnutých, zcela obecných údajů, nelze posoudit, zda máte či nemáte nárok na příspěvek na živobytí. V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte či upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
