Společnou cestou -

Dobrý den,

dovolím si odpověď pro přehlednost rozdělit podle Vašich dílčích otázek.

1) Zdravotní pojištění

Sice již nejste coby příjemce rodičovského příspěvku státním pojištěncem podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ale stačí Vás "překvalifikovat" o jedno písmenko níže na ust. § 7 odst. 1 písm. d) citovaného zákona a stát za Vás bude i nadále platit zdravotní pojištění z titulu čerpání rodičovské dovolené. Chcete-li mít jistotu, že je vše řádně nahlášeno, kontaktujte svoji zdravotní pojišťovnu a zkontrolujte, že zaměstnavatel nahlásil, do kdy máte stanoveno čerpání rodičovské dovolené.

2) Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění se u zaměstnanců hradí pouze pokud mají příjmy, ze kterých je možné pojistné odvádět. V době rodičovské dovolené nemáte započitatelné příjmy a tudíž pojistné na nemocenské pojištění nemusíte platit.

3) Nárok na mateřskou dovolenou

Nejsem si jist, zda-li skutečně řešíte nárok na mateřskou dovolenou, nebo nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud jde o mateřskou dovolenou (28 týdnů dovolené s počátkem čerpání 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu), tak nevidím důvod, proč by jste ji nemohla čerpat.

4) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se může a nemusí překrývat s nárokem na mateřskou dovolenou. Jde o dávku ze systému nemocenského pojištění na níž lze nastoupit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu. Ke dni nástupu je nutné, aby žadatelka o dávku byla účastna nemocenského pojištění, nebo v ochranné době po skončení nemocenského pojištění. Dále se vyžaduje, aby za dobu posledních dvou let měla alespoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění (započítává se i péče o dítě).

V popsaném případě nevidím důvod, proč byste na peněžitou pomoc v mateřství neměla mít nárok. Vaše zaměstnání trvá a peněžitou pomoc v mateřství lze, na rozdíl od nemocenské, přiznat i v době, kdy čerpáte rodičovskou dovolenou.

Při výpočtu dávky se bude vycházet z Vašich příjmů před nástupem na první mateřskou.

Pro úplnost raději dodávám, že zde vycházím z Vaší informace, že v současnosti pracujete na DPP (dohodu o provedení práce). Pokud by šlo o DPČ (dohodu o pracovní činnosti), bylo by třeba ohlídat, aby byla včas ukončena, pokud byla sjednána na dobu volna (rodičovské dovolené) ve Vašem původním zaměstnání. V opačném případě by totiž mohlo dojít k tomu, že by se Vám dávka počítala z této DPČ a nikoliv z původního pracovního poměru.

5) Možnost volby délky rodičovské dovolené

Opět zde narážíme na to, zda Vám jde skutečně o rodičovskou dovolenou, nebo o rodičovský příspěvek. Pokud jde o rodičovskou dovolenou, tak tu zaměstnavatel přidělí v rozsahu, ve kterém rodič požádá, maximálně však do tří let věku dítěte. Je tudíž možné požádat o rodičovskou dovolenou do dvou či tří let věku dítěte, nebo o jakoukoliv jinou délku v rámci výše uvedeného limitu.

6) Možnost volby čerpání rodičovského příspěvku

Podle současné právní úpravy byste měla možnost volby varianty čerpání do tří let věku dítěte na základě skutečnosti, že Vám vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Variantu do dvou let věku dítěte byste pak mohla zvolit, pokud by výše peněžité pomoci v mateřství vycházela na alespoň 380 Kč denně.

Vstoupí-li v účinnost v současnosti projednávaná nová právní úprava, nebudou již s výjimkou varianty do čtyř let věku dítěte (určené osobám, které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či nemocenskou v souvislosti s porodem) "pevné" varianty čerpání, ale rodič bude mít zákonem stanovený celkový objem finančních prostředků (220 000 Kč) a pravidla, podle kterých si bude moci určovat a průběžně měnit rychlost čerpání.

Možnost volby bude závislá na výši denního vyměřovacího základu, přesněji řečeno na částce, která bude odpovídat 70 % 30 násobku denní vyměřovacího základu:

a) nepřevyšuje-li výsledná částka 7 600 Kč, může si rodič požádat o rodičovský příspěvek ve výši maximálně 7 600 Kč,

b) převyšuje-li výsledná částka 7 600 Kč, může si rodič požádat o rodičovský příspěvek ve výši této částky, maximálně však 11 500 Kč měsíčně.

***

Příklad:

Matka má denní vyměřovací základ 300 Kč, otec (na určitou dobu matku vystřídal v čerpání peněžité pomoci v mateřství) má denní vyměřovací základ 400 Kč.

Vzhledem k tomu, že peněžitou pomoc v mateřství pobírali "na střídačku" oba rodiče, použijeme vyšší denní vyměřovací základ, což je 400. Nyní vypočítáme rozhodnou částku: 400 * 30 * 0,7 = 8 400 Kč.

V rámci rodičovského příspěvku si tudíž bude možné průběžně měnit výši rodičovského příspěvku až do částky 8 400 Kč měsíčně a to do vyčerpání limitu 220 000 Kč, dosažení 4 let věku dítěte či jiné skutečnosti spojené se zánikem nároku na rodičovský příspěvek.

Pokud by otec dítěte neměl nárok na peněžitou pomoc v mateřství a muselo by se vycházet z vyměřovacího základu matky, šlo by o 200 * 30 * 0,7 = 4 200 Kč. V takovém případě by se uplatnila varianta uvedená výše pod písm. a) a bylo by možné volit příspěvek až do částky 7 600 Kč měsíčně.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.