Společnou cestou -

Dobrý den,

máte-li rodičovský příspěvek ve variantě do tří let věku dítěte, máte příjem 7 600 Kč měsíčně. Neuvádíte nic o příjmu Vašeho partnera ("menší plat" může být ve své podstatě cokoliv), takže dost dobře nemohu konkrétněi odhadnout, o jakých dávkách by u Vás bylo možné uvažovat.

Vyjdu-li z toho, že spolu s partnerem a dítětem žijete samostatně, má Vaše rodina životní minimum 7 080 Kč (2 880 Kč na nejstaršího dospělého, 2 600 Kč na druhého dospělého a 1 600 Kč na dítě do 6 let).

O přídavcích na děti (u dětí do 6 let 500 Kč) lze uvažovat, pokud je rozhodný příjem rodiny do 2,4 násobku jejího životního minima (2,4 * 7 080 = 16 992 Kč). U přídavků na děti se sluší upozornit, že je zde poměrně specificky nastavené rozhodné období, za které se zkoumají příjmy, vždy jde o kalendářní rok předcházející počátku období od 1. října do 30. září následujícího roku. V současnosti běží období od 1. října 2011 do 30. září 2012, takže se posuzují příjmy za rok 2010. Od 1.října 2012 se pak začne vycházet z příjmů v roce 2011.

U příspěvku na bydlení pak již nemáme vůbec žádné informace potřebné k tomu, abychom mohli třeba i jen hádat, zda byste o tuto dávku mohli požádat. V první řadě záleží na tom, jak bydlíte. O dávku si totiž může žádat pouze vlastník či nájemce bytu či rodinného domu, který má v dotčené nemovitosti hlášený trvalý pobyt. Nárok na dávku pak vychází z toho, jak vysoké jsou příjmy a náklady na bydlení, v jaké obci a v kolika lidech žadatel o dávku žije, zda jde o "čistý" nájem nebo o družstevní byt atd. V případě zájmu si můžete základní informace o této dávce nastudovat např. na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Vzhledem k tomu, že je dítěti sedm měsíců, může případně trvat nárok na porodné (pokud jste ho ještě neuplatnila), přičemž v současnosti je nárok na porodné opět vázán na příjem rodiny. Rozhodný příjem musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny, přičemž tentokrát se příjem zkoumá v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte.

Vzhledem k tomu, že nemám prakticky žádné informace o Vašich poměrech, nemohu teoreticky vyloučit ani to, že byste měli nárok na dávky v hmotné nouzi.

Zde je v první řadě příspěvek na živobytí, což je modernější a podstatně složitější varianta dříve používaného dorovnání do životního minima. V této fázi si možná kladete otázku, proč uvažuji o těchto dávkách, když jen Váš rodičovský příspěvek je vyšší než životní minimum Vaší rodiny.

Bohužel jste neuvedla ani řádově výši příjmu svého partnera, takže nemohu vědět, zda-li "menší plat" jsou 4 000 Kč nebo třeba 14 000 Kč. Příspěvek na živobytí lze čerpat i když je "papírově" příjem rodiny vyšší než její životvní minimum a to na základě několika skutečností:

1) částka živobytí, do které se příjem dorovnává, může být jak nižší, tak vyšší než částka životního minima (např. započítání lékařem předepsaného dietního stravování),

2) některé druhy příjmů se nezapočítávají 100 %, konkrétně příjem Vašeho partnera ze zaměstnání se započítá 70 %,

3) z příjmů si lze pro účely nároku na tuto dávku odečíst náklady na bydlení až do výše 30 % (v Praze 35 %) příjmu.

Pokud by Váš partner vydělával 4 000 Kč, započítalo by se mu 2 800 Kč (70 %). Z Vašich příjmů 2 800 + 7 600 Kč = 10 400 Kč by se mohlo odečíst v případě Prahy až 35 %, takže bychom se dostali na příjem 6 760 Kč, což už je pod částku živobytí, nemluvě o situaci, kdy má někdo z rodiny předepsanou některou z "uznaných" diet za kterou se může částka živobytí navýšit i o tisíce Kč (u Vás by předpokládám přicházelo v úvahu zvýšení o 1 020 Kč na dítě pro laktózovou intoleranci, ale případné přiznání takovýchto diet je na lékaři).

Do dávek pomoci v hmotné nouzi dále patří doplatek na bydlení, který se v základní podobě přiznává osobám, které mají nárok jak na příspěvek na bydlení, tak na příspěvek na živobytí, ale stále jim po úhradě uznatelných nákladů na bydlení nezbývá ani částka živobytí. Systémově má však zásadní význam skutečnost, že tuto dávku lze na základě výjimky udělené obecním úřadem (v současnosti dávky v hmotné nouzi řeší pověřené obecní úřady) přiznat i osobě užívající jinou než vlastnickou či nájemní formu bydlení (jde tak, byť za předpokladu přiznání výjimky, o jedinou dávku, kterou lze přiznat osobě, která žije v podnájmu, na ubytovně, azylu atd. a nebo si nemůže nahlásit do bytu trvalý pobyt).

Nakonec pak v hmotné nouzi nalezneme tzv. dávky mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi, což jsou dávky řešící různé krizové situace, které nelze vyřešit prostřednictvím ostatních dávek (respektive je nelze vyřešit dostatečně rychle). Úřednice zde mají poměrně velmi široký prostor pro individuální posouzení situace, takže pokud to považují za nutné, mohou dávku přiznat na ledacos a naopak pokud se domnívají, že situace není tak kritická, nemusí jí ve své podstatě přiznat nikdy.

V případě zájmu si můžete prostudovat např. stránky Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), kde naleznete základní informace o jednotlivých dávkách, popřípadě můžete svůj dotaz doplnit či upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.