Společnou cestou -

Dobrý den,

v daném případě je nezbytné upřesnit, o jaké "zahraničí" se jedná. Situace bude jiná v rámci EU, kde se ohledně koordinace sociálních dávek použijí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, v případě Švýcarska, Islandu, Norska a Lichtenštejnska, kde se v rámci Evropského hospodářské prostoru používá starší Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 (očekává se, že časem také přejdou pod nová nařízení EU) a v případě tzv. "třetích států" (což je termín používaný v rámci EU pro zbytek planety).

Níže budeme vycházet z předpokladu, že se jedná o stát Evropské unie podléhající Nařízení č. 883/2004.

Jestliže hovoříme o nároku na rodinné dávky, je třeba posuzovat, kde kdo z rodiny pracuje a bydlí. Nařízení používá pojem "bydliště" a "pobyt", ale v tom smyslu, že bydlištěm je místo "obvyklého" bydliště a pobyt je místo "dočasného" bydliště. Bydlištěm se v tomto Nařízení rozumí místo "středu" zájmu dotčené osoby, z hlediska jejích pracovních, rodinných a sociálních poměrů.

Pravidla pro určení příslušné právní úpravy (tj. určení státu, jehož předpisy bude člověk posuzován) jsou upravena v článku 11 výše uvedeného Nařízení. Pokud "dáme" stranou zvláštní pravidla (článek 12 - 16 tohoto Nařízení) jsou obecná pravidla pro určení příslušnosti právní úpravy tato:

a) na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

b) na úředníka se vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává;

c) na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s článkem 65 podle právních předpisů členského státu bydliště se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

d) na osobu odvedenou nebo znovu povolanou do vojenské nebo civilní služby v některém členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

e) na jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) až d) se vztahují právní předpisy členského státu bydliště, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více členských států.

V dotazu neuvádíte nic o tom, kde Vaše dcera se svým manželem a dítětem bydlí, ani to kdo z nich a případně v jakém státě pracuje. Vyjdu-li z toho, že Vaše dcera je v současnosti doma s dítětem, bude podléhat státu "bydliště", ale opakuji a zdůrazňuji, že zde jde o "bydliště" ve výše zmíněném smyslu "středu zájmu", které nemá nic společného s tím, zda je Vaše dcera hlášená v ČR k "trvalému pobytu".

Když výše uvedené nařízení vstoupilo v účinnost, proběhla kontrola, kdo z osob pobírajících český rodičovský příspěvek má v ČR skutečné bydliště (ve výše uvedeném "evropském" smyslu tohoto slova) a kdo zde má pouze nahlášený trvalý pobyt. Řadě maminek žijících v zahraničí pak bylo obratem ukončeno vyplácení rodičovského příspěvku, protože pouhé nahlášení trvalého pobytu v ČR k získání dávky nestačí.

Vrátíme-li se ke konkrétnímu případu Vaší dcery, tak pokud dcera přesunula "střed svých zájmů" do zahraničí, kde plánuje žít a vychovávat své dítě a její manžel je výdělečně činný ve stejném státě, budou oba příslušní k pobírání dávek z tohoto státu a to v případě manžela na základě výkonu práce podle písmene a) a u Vaší dcery s vnoučetem na základě bydliště podle písmene e). Osobně bych proto v této situaci neviděl důvod pro pobírání dávek z ČR, maximálně bych doporučoval prověřit, zda-li skutečně nemá možnost čerpat místní dávky např. započtením doby odpracované v ČR. Toto je však třeba řešit s místními úřady, protože v rámci naší OP se dokážeme vyjádřit k podmínkám pro přiznání českých dávek a k tomu, zda daný případ vůbec spadá pod ČR, ale nikoliv k tomu, jaké nároky si klade ten který stát na výplatu "svých" dávek.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.