Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud správně počítám, máte na území ČR v době posledních dvou let 245 dnů účasti na nemocenském pojištění. Je tudíž třeba počítat s tím, že bude nutné dokládat dobu pojištění na Slovensku, ale až na tuto komplikaci nevidím důvod, proč byste neměla mít nárok na českou PPM (předpokládám tedy, že výše zmiňované činnosti zakládali účast na nemocenském pojištění).

Vzhledem k Vašemu těhotenství Vám po skončení zaměstnání běží pro účely PPM ochranná lhůta 180 dnů, což Vám samozřejmě do nástupu na PPM bez potíží vystačí. Předpokládám tedy, že u Vás nejsou splněny nějaké zvláštní, v dotazu nezmíněné okolnosti, jako by bylo např. pobírání invalidního důchodu třetího stupně, pro který by Vám výše zmíněná ochranná lhůta neběžela.

Naše poradna se nevěnuje slovenskému právu, takže Vám neumím poradit ohledně toho, za jakých podmínek slovenská strana vyplácí porodné. Bez znalosti slovenské národní úpravy se na otázku nároku mohu podívat toliko co do koordinace sociálních dávek v EU, nebo-li na pravidla, podle kterých se určuje, v jakých státech si může rodina o dávku žádat.

Ve Vaší rodině dochází ke střetu příslušnosti, kdy u Vás a dítěte budeme vycházet z toho, že žijete v ČR (tak jsem alespoň pochopil Vaše budoucí rodinné uspořádání) a u otce z toho, že je zaměstnán na Slovenku.

U dávek se pak vychází z pravidel přednosti:

a) jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem z různých důvodů:

1. nároky přiznané z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, 2. nároky přiznané z důvodu pobírání důchodu, 3. nároky přiznané z důvodu místa bydliště;

To znamená, že pokud by např. Slovenské právo přiznávalo porodné na základě toho, že je otec zaměstnán, mělo by slovenské právo přednost před českým právem, které porodné váže ns bydliště.

b) jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem ze stejného důvodu (např. pokud by i slovenská úprava vycházela z bydliště), je stanoveno pořadí přednosti na základě pomocných kritérií, pro které je v zásadě rozhodující, kde mají bydliště děti.

Pokud by tedy jak české tak slovenské právo vázalo porodné na bydliště, mělo by přednost české právo, jelikož dítě bydlí v ČR.

Důležité je rovněž pravidlo, že v případě souběhu nároků se poskytují dávky podle právního řádu, který má dle výše uvedených pravidel přednost, ale kolidující dávky se pozastavují pouze do částky stanovené "primárním" právním řádem a v nezbytných případech se poskytuje vyrovnávací doplatek podle "sekundárního" právního řádu, pakliže by podle něj náležela dávka vyšší.

Vyrovnávací doplatek není nezbytné poskytovat, pokud se nárok na dotčenou dávku zakládá výhradně na místě bydliště a dítě bydlí v jiném členském státě, než je stát, který by měl poskytnout vyrovnávací doplatek. Jinými slovy: i když zjistíte, že v případě nepřiznání dávky v ČR můžete požádat v SR, může slovenská strana odmítnou dávku vyplatit s tím, že jde o dávku podle bydliště dítěte a dítě v SR nebydlí.

V případě zájmu o informace o slovenském právním systému se můžete obrátit na Občanské poradny působící v SR (http://www.obcianskaporadna.sk/).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.