Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
příspěvek na živobytí
Otázka
Za minulé čtvrtletí mi byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 4000 kč.Ráda bych se informovala zda bych mola mít nárok i na příspěvek na živobytí.Jsem samoživitelka se dvěmy syny.Oba studenti.Jejich otec přestává platit výživné..a hledám možnost jak dále zvládnout tuto situaci.Na jaké dávky bych mohla dosáhnout. Předem děkuji za odpověd.
Odpověď
Dobrý den,
v dotazu nezmiňujete výši a druh Vašich příjmů, ani jaký je věk dětí, takže absolutně nelze odhadnout, zda byste mohla uspět i se žádostí na další sociální dávky (předpokládám, že zde není důvod řešit dávky přiznávané na základě nepříznivého zdravotního stavu).
Je-li Vaše rodina tvořena jedním dospělým a dvěma dětma, může být životní minimum Vaší rodiny různé v závislosti na věku dětí (níže uvádím částky platné pro rok 2012).
Na Vás coby dospělou osobu se započítává 3 140 Kč, u dětí pak jde o:
- 2 450 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, - 2 140 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, - 1 740 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
Životní minimum proto může vycházet jak na 8 040 Kč (obě děti starší patnácti let) tak i na 6 620 Kč (obě děti do šesti let).
Relativně jednoduché je posoudit nárok na přídavky na děti, u kterých je rozhodná hranice pro příjem (do příjmů rodiny se počítá i výživné dětí) 2,4 násobek životního minima rodiny. Zmatky kolem této dávky však někdy vznikají v návaznosti na to, že se příjmy posuzují dosti zpětně. V současnosti se vychází z příjmů v roce 2010 a až od 1.října 2012 se bude vycházet z roku 2011.
Podstatně složitější je však situace u zmiňovaného příspěvku na živobytí, zde se totiž příjem nesrovnává s životním minimem, ale z částkou živobytí, která může být nižší i vyšší než částka životního minima (v závislosti na tom, jak se žadatel (ne)snaží situaci řešit, zvláštních dietních potřebách, zvýšených nákladech spojených s hledáním práce, (ne)placením výživného atd.). Dále se příjem může podstatným způsobem redukovat podle druhu příjmů (např. příjem ze zaměstnání se započítá jen 70 %) a podle nákladů na bydlení, které se zkoumají poněkud jinak, než jak je tomu u příspěvku na bydlení, přičemž je uznatelné zkrácení max. o 30 % (v Praze 35 %) případně již v předchozím kole dle druhu zkrácených příjmů.
Zjednodušeně řečeno - i když je příjem nižší než částka životního minima, nemusí být vzhledem k dalším okolnostem na dávku nárok a naopak i v případě vyššího příjmu nárok existovat může.
V případě zájmu prosím upřesněte svůj dotaz (k upřesnění již můžete použít e-mail poradny, není nutné čekat na další volné místo v systému internetové poradny).
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.