Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém kladete několik otázek, na něž se budu snažit postupně odpovědět.

Nejprve se zastavím u Vámi zmiňovaného příspěvku na bydlení. Jedná se o dávku státní sociální podpory, na kterou má nárok vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení (náklady je možné uznat jen do výše tzv. normativních nákladů).

Z výše uvedených informací vyplývá, že pro vznik nároku je opravdu potřeba mít v místě Vašeho nájmu nahlášen trvalý pobyt. Dle Zákona o evidenci obyvatel by k Vašemu přehlášení měla stačit nájemní smlouva, kterou byste dokládala oprávněnost užívat byt. Zároveň je pravda, že úřady mívají odlišné postupy, a že některému úřadu by předložení nájemní smlouva stačilo, jiný by požadoval souhlas pronajímatele. V neposlední řadě je otázka, jak by ovlivnilo případné nahlášení trvalého pobytu na adresu nájmu Vaše vztahy s pronajímatelem.

Vámi zmiňovaná možnost přehlášení na úřad nic neřeší (nehledě na to, že byste musela být odhlášena z Vaší současné adresy v rámci správního řízení), jelikož trvalý pobyt se ve vztahu k nároku na příspěvek na bydlení opravdu musí shodovat s adresou bytu, na který žádáte příspěvek na bydlení.

Dalším okruhem dávek, o které byste si mohla požádat, jsou dávky pomoci v hmotné nouzi.

U dávek pomoci v hmotné nouzi je nejprve zjišťováno, zda je žadatele o dávku vůbec možné posuzovat jako osobu v hmotné nouzi, dále se posuzuje celková situace žadatele (jeho příjmy, příjmy společně posuzovaných osob, majetkové poměry,zdravotní stav,snahu zvýšit si svůj příjem prací).

Stěžejní dávkou je z okruhu dávek pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí. Nárok na tuto dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí těchto osob. Příspěvek na živobytí pak v zásadě činí rozdíl mezi částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob.

Další dávkou v hmotné nouzi je tzv. doplatek na bydlení. Nárok na tuto dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě nákladů na bydlení byl jeho příjem resp. příjem společně posuzovaných osob nižší než je jejich částka živobytí viz výše.

Podmínkou pro přiznání nároku na doplatek na bydlení je mimo jiné získání nároku na příspěvek na bydlení. Stejně tak se vyžaduje, aby užívaný byt byl v obci, ve které máte trvalý pobyt.

Není-li možnost získat příspěvek na bydlení, ještě to neznamená, že není šance získat doplatek na bydlení. Zde je totiž umožněno, aby orgán pomoci v hmotné nouzi (místně příslušný úřad práce) v případech hodných zvláštního zřetele určil, že tuto dávku přizná i osobě užívající jinou než nájemní formu bydlení (např. podnájem, ubytovna, azylový dům), přičemž v případě přiznání této výjimky odpadá podmínka trvalého pobytu. V zásadě by Vám tuto výjimku neměli přiznat (výjimka je určená pro jiné než nájemní formy bydlení, jelikož se předpokládá, že nájemce si může zajistit trvalý pobyt), ale můžete si zkusit o požádat. Nemáte co ztratit.

O všechny uvedené dávky je možné žádat na místně příslušném úřadu práce, oddělení dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi.

Vzhledem k Vašemu těhotenství se zastavím u peněžité pomoci v mateřství (lidově nazývané "mateřská"). Nárok na tuto dávku vznikne ženě, která je zaměstnankyní (přičemž její zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění) nebo se nachází v tzv. ochranné lhůtě, jejíž maximální délka je 180 kalendářních dnů a zároveň má žena splněnou podmínku 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění.

Vzhledem k tomu že Vaše zaměstnání skončilo v době trvání pracovního poměru, běží Vám od jeho skončení ochranná lhůta. Pokud by zaměstnání trvalo kratší dobu než 180 kalendářních dnů, tak by se délka ochranné lhůty rovnala délce pracovního poměru (předchozí zaměstnání by se však také započítávalo, o jeho trvání by se ochranná lhůta mohla „natáhnout“). Pro to aby Vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství je nyní potřeba zjistit, zda a) máte potřebný počet dnů účasti na nemocenském pojištění viz výše b) zda Vám ochranná lhůta pokryje mezidobí od skončení pracovního poměru do doby 8 týdnů před plánovaným termínem porodu, což je nejbližší možný termín, kdy můžete začít tuto dávku pobírat.

Pobírání této dávky vám zakládá nárok na provedení volby čerpání rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která náleží rodiči, který celodenně a řádně pečuje o dítě max. do čtyř let věku. O tuto dávku se žádá na předepsaném formuláři u příslušného úřadu práce. Více informace o jejím čerpání naleznete na http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/4#1.2

Pokud byste neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jelikož Vaše zaměstnání např. trvalo jen 30 dnů a tudíž Vám běží jen 30 denní ochranná lhůta (nevyčerpané části ochranných lhůt se v rámci těhotenství mohou sčítat, takže v případě potřeby by zde bylo vhodné situaci podrobněji rozebrat) je možné uvážit i možnost čerpání nemocenského poskytovaného v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Tato dávka se vyplácí těhotné ženě, v případě že jí nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale splňuje nárok na nemocenské. Pro nemocenskou zaměstnanců je totiž třeba toliko účast na nemocenském pojištění (nebo běh maximálně sedmidenní ochranné lhůty) a nemusí se zkoumat doba předchozí účasti na pojištění. Některé nastávající matky tak, nemají-li dostačující ochrannou lhůtu (či možnost si ji prodloužit dalším pracovním poměrem nebo dodohodou zakládají účast na pojištění), nastupují před porodem do krátkodobého zaměstnání, které jim umožní čerpat alespoň tento druh nemocenské (rovněž umožňuje volit čerpání rodičovského příspěvku).

U pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti je potřeba, aby Vám vznikla účast na nemocenském pojištění tj. aby zaměstnání trvalo nebo mělo trvat déle jak 14 dní a sjednaný výdělek byl ve výši minimálně 2.500,--Kč. U dohody o provedení práce by účast na nemocenském pojištění vznikla, pokud by měl zaměstnanec v daném měsíci započitatelný příjem alespoň 10.000,--Kč, přičemž se každý měsíc posuzuje zvlášť a nárok na dávky nemocenského pojištění vznikají až následující měsíc. A na rozdíl od pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti zde neplyne ochranná lhůta viz výše.

Pro úplnost dodávám, že nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem je vypláceno 6 týdnů před plánovaným termínem porodu a 6 po porodu. Zároveň není vyloučené předchozí čerpání „klasického“ nemocenského, které by se právě 6 týdnů před porodem „překlopilo“ v nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Pobírání této dávky by Vám opět zakládalo nárok na provedení volby rodičovského příspěvku.

Nárok na obě výše uvedené dávky (tj. peněžitá pomoc v mateřství a nemocenské) se uplatňuje na základě lékařského potvrzení, které Vám vystaví Váš gynekolog, u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Kontakty na jednotlivé pracoviště naleznete zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty/

V případě, kdy by Vám nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské, existuje možnost, že by peněžitou pomoc v mateřství tzv. „mateřskou“ čerpal muž, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. Předpokladem však je, že by otec dítěte splňoval podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství (tj. byl zaměstnancem nebo se ocitl v ochranné lhůtě a zároveň měl splněnou podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední 2 roky). Zároveň byste spolu museli uzavřít dohodu o čerpání „mateřské“. Dohoda musí být písemná, měla by obsahovat Váš ověřený podpis a nesmí být uzavřena dříve než 7. týden po porodu. Nově je stanovena podmínka, dle které je délka čerpání PPM mužem minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Následně lze provést volbu rodičovského příspěvku (podle nové úpravy je jedno, zda by byl rodičovský příspěvek psán na Vás či na otce), přičemž by se vycházelo z jeho denního vyměřovacího základu peněžité pomoci v mateřství viz výše. U rodičovského příspěvku nejsou sledovány příjmy rodiče, který ho pobírá, pouze je potřeba zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou(respektive pobyt v zařízení typu jeslí či mateřské školy nesmí překročit zákonné limity).

Jelikož jste neuvedla bližší informace o Vašich rodinných poměrech, naskýtá se otázka nároku na příspěvek na výživu neprovdané matky. Neprovdaná matka má nárok na příspěvek na výživu od otce dítěte po dobou dvou let, přičemž si část může „vybrat“ v těhotenství a část po porodu. Jelikož se tento typ výživného promlčuje ve třech letech od porodu, může ho žena vymáhat na základě návrhu podaného k soudu v průběhu promlčecí doby. Soud jí výživné může přiznat zpětně.

Je však potřeba si uvědomit, že příspěvek na výživu neprovdané matce, může být poskytován naturální formou např. nákupy, úhrada nákladů na společnou domácnost apod. Pokud by otec dítěte poskytoval výživné touto formou po kratší dobu než jsou dva roky, lze zbytek vymáhat v penězích. V případě že by neposkytoval vůbec, je možné vymáhat příspěvek na výživu za celé dva roky.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou