Společnou cestou -

Dobrý den,

ve svém dotazu k tomu sice nesměřujete, ale nemohu se nezastavit u otázky, na základě čeho by měl být zmiňovaný milion majetkem Vašeho manžela. Peníze vydělané kterýmkoliv z manželů za dobu trvání manželství patří do tzv. společného jmění manželů (nedošlo-li v návaznosti na uzavření příslušné smlouvy či soudního rozhodnutí k zúžení či zániku společného jmění manželů) a tudíž z nich máte nárok v zásadě na jednu polovinu. Uzavřením manželství (není-li příslušnou formou sjednáno jinak) vzniká režim tzv. společného jmění manželů, což znamená, že až na výjimky (dědictví, darování, restituce, "výměna" za jiný osobní majetek) veškerý nově nabytý majetek spadá do společného jmění manželů, který se má rozdělit.

Předpokládám, že jste byla informována, že k rozvodu je třeba manželovi podepsat dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Dokáži pochopit, že z pohledu manžela by skutečně bylo "krásné" pokud byste mu podepsala, že (ze zřejmě společných) peněz mu vše necháte, nicméně rozhodně nejde o podmínku rozvodu. Přesněji řečeno - v české republice existují dvě formy rozvodu. Rozvod dohodou (kde se je skutečně třeba domluvit na všem podstatném) a tzv. sporný rozvoz. Sporný rozvod není vázán na vyřešení majetku ani bydlení, takže jediné, co ho "pozdrží" je vypořádání poměrů ke společnému dítěti (úprava péče a výživného na dítě). Je samozřejmě na Vás, co je pro Vás prioritou, nicméně z právního hlediska Vám nic nebrání se rozvést "spornou" cestou ("navíc" se zde soudu musí toliko doložit, že je manželství vážně rozvráceno) a teprve následně začít soudní při o odpovídající podíl na společném majetku.

Pokud jste na mateřské s dvouletým dítětem a nechystáte se nastoupit do zaměstnání, můžete od manžela požadovat výživné na rozvedenou manželku, jelikož si vzhledem k potřebě péče o takto malé dítě nemůžete vydělávat. Podle okolností (příčiny rozvratu manželství), lze v některých případech dosáhnout i toho, aby Vám bývalý manžel musel po dobu tří let od rozvodu přispívat čáskou odpovídající výživnému manželů (manželé se mají povinnost vzájemně vyživovat tak, aby jejich životní úroveň byla v zásadě stejná).

Z hlediska dávek existují dva základní dávkové systémy (neřeším nyní otázku dávek pro osoby se zdravotním postižením).

Prvním z nich je systém státní sociální podpory, ze kterého mohou přicházet v úvahu dvě dávky.

a) přídavky na děti

Přídavky na děti se poskytují v částkách stanovených podle věku dětí, pokud rozhodný příjem rodiny (takže zřejmě Vás a tří dětí, pokud budete s dětmi žít sama) bude nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Neuvádíte věk dětí, takže Vám nemohu spočítat částku životního minima ani příslušné částky přídavků. Příslušné tabulky však najdete na: http://www.mpsv.cz/cs/11852 a http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite.

b) příspěvek na bydlení

V první řadě je třeba upozornit, že tuto dávku lze čerpat pouze pokud budete bydlet na základě nájemní smlouvy, na základě členství v bytovém družstvu či vlastnictví bytu. Pokud byste např. měla pouze smlouvu o podnájmu, nebylo by možné tuto dávku čerpat. Další podmínkou je, že v dotčeném bytě musíte mít hlášený trvalý pobyt a pro účely posuzování nároku na tuto dávku není podstatné, kdo v bytě skutečně žije, ale kdo v něm má hlášený trvalý pobyt (takže se může stát, že v bytě bude hlášený ještě někdo jiný a Vy pak budete muset žádat o tzv. vyloučení dotčené osoby a prokazovat, že fakticky v daném bytě nebydlí).

Komplikovaný je i výpočet dávky. Vychází se zde z toho, že 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů společně posuzovaných osob má postačovat na přiměřené náklady na bydlení a tudíž se doplatí případný rozdíl.

Např. příjem 10 000 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč, vyjdu-li z toho, že jde o bydlení v Praze, odpovídá 35 % částce 3 500 Kč a tudíž na dávce bude vyplacen rozdíl v částce 1 500 Kč.

Pozor je však třeba dávat na to, že není možné uznat libovolné náklady jak co do druhu (např. splátky hypotéky není uznatelný náklad na bydlen) tak co do výše. Pokud jde o maximální možnou částku uznatelných nákladů, jsou stanoveny tabulky tzv. normativních nákladů podle druhu bytu, počtu v něm žijících osoba a velikosti obce (tabulky jsou k dispozici na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

Druhým základním systémem dávek je tzv. pomoc v hmotné nouzi. Zde nalezneme tři dávky:

a) příspěvek na živobytí

Je-li osoba v hmotné nouzi, poskytuje se jí tato dávka na základní nezbytné potřeby. Důležité si je uvědomit, že se neposkytuje doplatek do životního minima, ale do tzv. částky živobytí, která může být podle situace a snahy dotčené osoby podstatně nižší nebo i vyšší než částka živobytí.

Výpočet je ještě podstatně složitější než u příspěvku na bydlení, což lidi velmi často mate. Např. velmi často se zapomíná na to, že příjmy se v závislosti na druhu nemusí započítávat 100 %, ale třeba jen 70 %, že lze odečíst až 30 % (v Praze 35 %) příjmů, jsou-li doloženy uznatelné náklady na bydlení (uznatelnost nákladů se zde posuzuje jinak, než jak u příspěvku na bydlení) atd. Jinak řečeno - i osoba, která na první pohled má příjmy vyšší než životní minimum i částku živobytí může mít na dávku nárok a naopak osoba s nižšími příjmy nemusí dávku dostat (protože např. podle názoru úřednice má možnost uplatnit nárok na majetek, který postačuje k aktuálnímu řešení situace).

b) doplatek na bydlení

Jde v zásadě o doplňkovou dávku - pokud osoba pobírající příspěvek na bydlení i příspěvek na živobytí nemá po zaplacení uznatelných nákladů na bydlení na ostatní životní potřeby ani částku živobytí, poskytne se jí příslušný doplatek.

Tato dávka má však v systému zvláštní význam vzhledem k tomu, že jí lze (na základě přiznání výjimky) vyplatit i osobě užívající jinou než nájemní formu bydlení (podnájem, ubytovna, azyl atd.).

c) mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi

Zde, jak název napovídá, jde o dávky sloužící k řešení mimořádných situací, které není možné efektivně řešit v rámci ostatních dávek. Může jít o prostředky k přežití do rozhodnutí o pravidelně vyplácené dávce či např. k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Úřady zde mají velmi široké pole pro individuální posouzení situace, take lze těžko odhadovat, kdy a na co se tuto dávku podaří či nepodaří získat.

K získání přehledu o systému dávek můžete použít též stránky www.mpsv.cz či http://portal.mpsv.cz/soc. Jde samozřejmě o základní obecné informace, vysvětlení všech drobností a možných výjimek by vyžadovalo spíše knižní formu. V této souvislosti si dovolím upozornit zejména na to, že se předpokládá, že dávky jsou poskytovány v situaci, kdy dotčenou situaci není možné řešit jinak. Takže se např. můžete (jak již bylo nastíněno) setkat s tím, že Vám bude žádost o dávku odmítnuta s tím, že se máte v první řadě snažit získat příslušné prostředky od své (bývalého)manžela a teprve pokud to nebude možné, požadovat dávky od státu.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, nicméně vzhledem k výši částky, o kterou se možná budete s manžel přít, bych na Vašem místě uvážil, zda by nebylo vhodné investovat do vlastního advokáta.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.