Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o zdravotní pojištění, tak zde za ní může stát platit pojistné na základě přiznaného invalidního důchodu i když nebude v evidenci úřadu práce.

Pokud jde o sociální pojištění, je vhodné si ho rozdělit na nemocenské a důchodové pojištění.

Ohledně nemocenského pojištění není co řešit, jelikož to je nastaveno tím způsobem, že se pojistné odvádí v případě, kdy se člověk věnuje činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Pokud takovouto činnost nevykonává (např. je nezaměstnaný) neplatí se pojistné, ale také není možné přiznat dávky nemocenského pojištění (přesněji řečeno to nelze po uplynutí tzv. ochranné doby počítané od skončení posledního pojištění).

U důchodového pojištění je situace složitější. I zde sice platí, že se pojistné hradí pouze pokud je vykonávána činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (nebo se člověk přihlásí k tzv. dobrovolné účasti), nicméně zde mají velký význam tzv. náhradní doby důchodového pojištění. Jde o doby, kdy neběží "plnohodnotá" doba důchodového pojištění, nicméně se pro účely nároku na důchod započítávají (byť většinou v omezeném rozsahu).

Jelikož u osoby s částečným invalidním důchodem se systémově očekává, že bude alespoň v omezeném rozsahu pracovat, či si práci hledat, neuznává se jí doba pobírání tohoto důchodu jako náhradní doba důchodového pojištění. Proto může být pro takovouto osobu výhodné zaregistrovat se na úřadu práce, jelikož dobu vedení v registru uchazečů o zaměstnání lze v určitém rozsahu započítat jako náhradní dobu pro nárok na starobní důchod.

Započítat zde lze dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci. Dobu vedení v registru za kterou tyto dávky nenáležely, lze započítat pouze v rozsahu tří let, přičemž z těchto tří let smí maximálně doba jednoho roku připadat na dobu před dosažením věku 55 let. Nelze tudíž vyloučit, že matka Vašeho manžela již získala na Úřadě práce maximální možnou náhradní dobu pojištění a další vedení v registru jí z hlediska budoucího nároku na starobní důchod nijak nepomůže.

Výkon práce či vedení v registru se pak zkoumá i v dalších situacích - typicky pokud se žádá o dávky v hmotné nouzi, kde se předpokládá náležitá snaha řešit svoji tíživou životní situaci prací.

Ohledně veřejně prospěšných prací není nikde uvedeno, že by je osobě pobírající "částečný invalidní důchod" nebylo možné nabídnout. Úřad práce samozřejmě musí respektovat případná zdravotní omezení - nemůže po uchazeči požadovat výkon práce, ke které není zdravotně způsobilý (to platí obecně, nejen co do veřejně prospěšných prací).

Ohledně nároku na "kartičku ZTP" nemohu situaci posoudit, přiznání tzv. zvláštních výhod I., II. nebo III. stupně mělo totiž kritéria odlišná od kritérií pro přiznání invalidního důchodu a nové se již ani nevydávají. V současnosti se místo nich vydávají tzv. průkazy osob se zdravotním postižením a to osobám, které mají nárok na příspěvek na péči (viz http://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz a http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek).

V případě potřeby dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.