Společnou cestou -

Dobrý den, z Vámi uvedených informací vyplývá, že jste v současné době zaměstnankyně čerpající rodičovskou dovolenou. Budu se snažit Vám poskytnout odpověď na Vámi položené otázky, ve kterých se zaměřujete na výpočet peněžité pomoci v mateřství.

Nejprve se podívejme na první možnou variantu tj. čerpání neplaceného volna a následné pobírání nemocenského. Pokud byste chtěla čerpat neplacené volno (slovy zákona volno bez náhrady mzdy), bylo by vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna.

Samotná žádost by měla obsahovat označení Vás i zaměstnavatele (tj. kdo koho žádá o neplacené volno). Bylo by vhodné uvést důvod a stanovit od kdy do kdy o neplacené volno žádáte. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.

Pro úplnost dodávám, že v době čerpání neplaceného volna nelze čerpat nemocenskou (např. na zmiňované rizikové těhotenství), ani by se Vám nevyplácela náhrada mzdy, která se jinak vyplácí od 4. do 21. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Tuto náhradu a nemocenskou byste mohla získat teprve po případném předčasném ukončení neplaceného volna nebo po jeho zániku uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno.

Jestliže by na neplacené volno navázala Vaše dočasná pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství, byla by Vám nejprve vyplácena náhrada mzdy od zaměstnavatele viz výše a teprve od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti by Vám začalo být vypláceno nemocenské.

Jestliže byste zvolila tuto variantu, tak by Vám v období od června 2012 do doby nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství (tj. 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu)nevznikl žádný vyměřovací základ. Což by fakticky znamenalo, že by Vám další peněžitá pomoc v mateřství byla počítána z výdělku, kterého jste dosahovala před nástup na první mateřskou. Nejednalo by se však o její identickou výši, jelikož se každoročně mění redukční hranice denního vyměřovacího základu, který tak ovlivňují výši dávky.

A nyní se podívejme na druhou Vámi zmiňovanou variantu tj. čerpání neplaceného volna a následný návrat do zaměstnání na období září - 6 až 8 týdnů plánovaným termínem porodu. Za toto období by Vám na rozdíl od první možné varianty vznikl nový vyměřovací základ. Nicméně v situaci kdy budete nastupovat na další peněžitou pomoc v mateřství před dovršením 4 let prvního dítěte, bude se na Vás vztahovat § 19 odst. 3 Zákona o nemocenského pojištění, dle kterého se za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.

Jinými slovy, i když byste se na určitou dobu do zaměstnání vrátila, byla by Vám peněžitá pomoc v mateřství počítána z denního vyměřovacího základu, který je vyšší - došlo by totiž k porovnání denního vyměřovacího základu, kterého jste dosahovala před první peněžitou pomocí v mateřství s novým vyměřovacím základem.

Zmiňujete také, že jste pracovala a patrně ještě pracujete u svého zaměstnavatele na základě dohody, neupřesňujete však, zda se jedná o dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.

Ohledně dohody o provedení práce do konce roku 2011 platilo, že zaměstnavatel nemá povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění, pouze daň. Od ledna 2012 nastala změna, na základě které je v situaci kdy dosáhne odměna z dohody o provedení práce 10 tisíc Kč nově odváděno zdravotní a sociální pojištění, které zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by Vám mohl z dohody o provedení práce vzniknout za předpokladu, že byste na základě dohody o provedení práce pracovala až do doby 6 - 8 týdnů plánovaným termínem porodu a zároveň byste měla splněno na základě dohody o provedení práce 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední dva roky. Zdůrazňuji, že účast na nemocenském pojištění byste si mohla "započítat" za kalendářní dny potažmo měsíce, ve kterých Váš výdělek z dohody přesáhl 10 tisíc Kč.

U dohody o pracovní činnosti jsou podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství velmi podobné. Rozdílná je však výše příjmu, na jehož základě jste účastna nemocenského pojištění. U dohody o pracovní činnosti stačí 2.500,--Kč. Pokud byste tedy na základě dohody o pracovní činnosti pracovala až do doby 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu nebo jste byla v ochranné lhůtě a zároveň jste měla splněnou dobu účasti na nemocenském pojištění viz výše, nárok na peněžitou pomoc v mateřství by Vám vznikl. Pro úplnost vysvětlím podstatu ochranné lhůty. Její maximální délka je 180 kalendářních dnů (pokud zaměstnání trvalo kratší dobu tak se rovná délce jeho trvání). Jestliže by Vám práce na dohodu o pracovní činnosti skončila dříve než 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu, ale zároveň Vám ochranná lhůta pokryla mezidobí od zániku dohody do doby 6 - 8 týdnů před porodem, nárok na peněžitou pomoc v mateřství by Vám také vznikl (pro úplnost dodávám, že z dohody o provedení práce ochranná lhůta neběží).

Pokud splníte podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství jak v pracovním poměru, tak v dohodě, nebude pobírat dvě peněžité pomoci, ale peněžitá pomoc se Vám spočítá se souhrnu příjmů.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou