Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud za trvání stejného zaměstnání nastoupí matka na další PPM do čtyř let věku předchozího dítěte, použije se poměrně specifický postup určení vyměřovacího základu:

1) "aktuální" vyměřovací základ

V zásadě platí, že se má dávka počítat z rozhodného období v délce 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém matka nastoupila na tuto dávku. Je-li např. dávka čerpána od května 2012, je toto základní rozhodné období časový úsek od května 2011 do dubna 2012.

Ne vždy je však z tohoto pravidla možné vyjít. Mimo jiné se tak musí řešit situace, kdy za tuto dobu pojištěnec nezískal žádný započitatelný příjem (PPM ani rodičovský příspěvek pro tyto účely započítatelný není), či má tzv. nevyloučené dny (velmi zjednodušeně řečeno odpracované) v nedostatečném rozsahu (min. 30 nevyloučených dnů), či má v rozhodném období pouze vyloučené dny. V těchto případech se rozhodné období posouvá dále do minulosti a to tím způsobem, že se hledá nejbližší předcházející kalendářní rok, ve kterém má pojištěnec alespoń 30 nevyloučených dnů a započitatelný příjem.

2) použití předchozího vyměřovacího základu

Výše zmíněným postupem získaný "aktuální" vyměřovací základ srovnáváme s vyměřovacím základem, který se použil u předchozí peněžité pomoci v mateřství. Pro další výpočet dávky se pak použije ten vyměřovací základ, který je pro pojištěnce výhodnější.

***

Příklad:

Matka nastoupila na I. PPM v květnu 2009, před tím několik let řádně pracovala, takže se jí pro tuto dávku spočítá vyměřovací základ z období od května 2008 do dubna 2009. Vyjde jí vyměřovací základ 16 000 Kč.

Na II. PPM nastoupila v červenci 2011 a splnila podmínku trvání stejného zaměstnání (splnění podmínky věku dítěte je jasný z uvedených dat).

V tomto případě nejprve zjišťujeme "aktuální" vyměřovací základ. Výchozí rozhodné období nám zde vychází na červenec 2010 až červen 2011, ale z tohoto období nemůžeme vyjít, jelikož zde matka byla na rodičovské dovolené. Proto se vracíme do minulosti a zjistíme, že nejbližší kalendářní rok, ve kterém je splněna podmínka alespoň 30 nevyloučených dnů a získání započitatelného příjmu, je rok 2009 (období do nástupu na I. PPM je pro účely výpočtu dostatečně dlouhé). Vyměřovací základ nám zde vychází 17 000 Kč (částka se liší, jeliko pojištěnka dostala od 1.1.2009 přidáno a tudíž má v roce 2009 lepší průměr, než když se u I. PPM počítalo z částí roku 2008, ve kterém měla nižší mzdu).

Po zjištění "aktuálního" vyměřovacího základu provedeme srovnání se základem použitým u I. PPM. V uvedeném příkladu nám vychází, že pro matku je výhodnější použití "aktuálního" vyměřovacího základu a proto se dávka dále počítá z něj.

***

V uvedeném příkladu bylo pro matku výhodnější použít nový "aktuální" vyměřovací základ, ale toto pravidlo je v zákoně pro opačné případy. Pokud se totiž matka po třetích narozeninách dítěte vrátí do zaměstnání na zkrácený úvazek a po půl roce nastoupí na další peněžitou pomoc v mateřství, bude dotčený půlrok představovat dostatečný příjem i nevyloučenou dobu, aby se z něj určil vyměřovací základ (nebude tudíž docházet k žádnému couvání v čase). Matce tak např. při polovičním úvazku vyjde pouze poloviční vyměřovací základ, takže pro ní bude značně výhodné, pokud se nakonec pro výpočet dávky nepoužije její "aktuální" vyměřovací základ, ale základ použitý u I. PPM (počítaný z doby, kdy ještě pracovala na plný úvazek).

Není-li zde žádné použitelné mezidobí, jde v obou případech o výpočet z příjmu před I. PPM, nicméně i tak se může vyměřovací základ lišit, jelikož se při "couvání" vychází z období kalendářního roku, zatímco základ u I. PPM se zpravidla určil z období předchozích 12 měsíců.

Pro úplnost si dovolím upozornit, že stejná výše vyměřovacích základů neznamená stejnou výši PPM. Vyměřovací základ je pouze mezihodnotou pro další výpočet a jelikož se při dalším výpočtu používají různé tzv. redukční hranice (nemluvě o případné změně procentní sazby PPM), výsledné PPM se budou lišit.

Výše uvedeným výkladem jsem myslím odpověděl na Vaši otázku. Dotčená věková hranice je významná v tom smyslu, že tyto matky (připomínám, že je nutné také trvání stejného zaměstnání) mají garantováno, že bez ohledu na výsledek "aktuálního" vyměřovacího základu si nepohorší oproti předchozímu vyměřovacímu základu.

Po překročení věkové hranice již matky tuto garanci nemají, takže pokud se např. "poněkud nešťastně" vrátí do práce na dva měsíce na zkrácený úvazek za 3 000 Kč, bude následně přiznaná PPM výrazně nižší.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.