Společnou cestou -

Dobrý den,

nejsem si jist, nakolik přesně rozlišujete rodičovskou dovolenou a čerpání rodičovského příspěvku. Jde o dvě nezávislé věci, byť často běžící ve stejném čase.

Dovolím si zároveň upozornit, že již několik let neexistuje oficiálně dělení na hlavní a vedlejší pracovní poměr. Vámi použitý termín "hlavní pracovní poměr" budu tedy vykládat ve smyslu práce na "plný úvazek" (zpravidla 40 hodin týdně).

1) rodičovská dovolená

Rodičovskou dovolenou je nároková dovolená, na kterou má zaměstnanec nárok maximálně do tří let věku dítěte. Jde o dovolenou zaměstnavatelem neplacenou.

Během rodičovské dovolené si může zaměstnanec přivydělávat prací pro stávajícího či jiné zaměstnavatele, ale existují určitá omezení.

1a) U stávajícího zaměstnavatele může vykonávat jiný druh práce a to v libovolné formě (pracovní poměr, dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti) a v libovolném rozsahu (tedy v limitech připuštěných u jednotlivých forem zaměstnání).

Pokud byste například byla zaměstnána jako učitelka na základní škole, mohla byste třeba i v pracovním poměru na 40 hodin týdně vykonávat práci knihovnice.

Chce-li zaměstnanec vykonávat stejnou práci, jakou má sjednánu v pracovním poměru, ve kterém čerpá rodičovskou dovolenou, šlo by o to, že po dohodě se zaměstnavatelem ukončí rodičovskou dovolenou a vrací se do zaměstnání a to buď na plný úvazek, nebo (na základě dodatku ke smlouvě) na dočasně zkrácenou pracovní dobu. Z logiky věci - v jednom zaměstnání lze buď pracovat, nebo čerpat dovolenou, ale nelze obojí zároveň.

1b) V případě práce pro jiného zaměstnavatele není zaměstnanec omezen výše uvedeným, ale na druhé straně ho omezují jiná pravidla.

Zaměstnanec totiž bez písemného souhlasu nesmí konat práci pro jiného zaměstnavatele se stejným předmětem činnosti a to bez ohledu na to, zda-li zrovna čerpá či nečerpá rodičovskou dovolenou.

Budu-li matka pracovat jako účetní v realitní kanceláři, nemůže jít bez písemného souhlasu zaměstnavatele pracovat do jiné realitní kanceláře (byť by tam konala zcela jinou práci - např. uklízela), ale nic jí nebrání jít dělat účetní např. pro výrobce nealkoholických nápojů.

Výše uvedené je základní zákonný režim, neřeším zde otázku případných konkurenčních doložek.

Z hlediska čerpání rodičovské dovolené se docházka dítěte do školky neřeší - zaměstnanec může čerpat rodičovskou dovolenou bez ohledu na to, zda a na jak dlouho chodí dítě do školky či obdobného zařízení.

Nelze řešit situaci rodičovské dovolené s dítětem starším tří let - rodičovská dovolená může trvat maximálně do tří let věku dítěte. Je-li rodič "doma" po třetím roku věku dítěte, musí jít o něco jiného než čerpání rodičovské dovolené.

2) rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je sociální dávka vyplácená rodiči pečujícímu osobně a celodenně o nejmladší dítě v rodině. Dávka je tedy závislá na péči o dítě a nikoliv na tom, zda a v jakém rozsahu rodič pracuje (v minulosti existovala omezení přivýdělku, ale ta již odpadla).

Možnost výdělku není ani fakticky omezena tím, že má jít o celodenní péči o dítě. Zákon totiž upravuje, že podmínka osobní péče je splněna i tehdy, pokud rodič v době, kdy je výdělečně činný, zajistí dítěti osobní péči jiné zletilé osoby. Jinými slovy to znamená, že rodič pobírající příspěvek na péči může trávit v práci třeba 12 hodin denně a vše bude z pohledu příspěvku na péči v pořádku, pokud v tuto dobu bude o dítě osobně pečovat babička, sousedka, druhý rodič, profesionální chůva atd.

Zvláštní limity ale existují na jesle, mateřské školy a jiná obdobná zařízení "kolektivní" péče o dítě. Současná právní úprava (od 1.1.2012) umožňuje u dítěte do dvou let věku pobyt v těchto zařízeních do limitu 46 hodin za kalendářní měsíc. U starších dětí se pro účely rodičovského příspěvku délka pobytu nezkoumá.

Důležité je upozornit, že tyto limity neplatí automaticky pro všechny osoby čerpající rodičovský příspěvek!

Použijí se u příspěvků přiznaných od 1.1.2012, ale v případě příspěvků přiznaných před tímto datem musí rodič požádat o "přechod" pod nový režim, jelikož v opačném případě platí pro pobyt dítěte v kolektivních zařízeních limity platné k 31.12.2011. Není jednoznačné, zda-li je možnost "přechodu" dána i rodičům, které nemají ani podle nové právní úpravy možnost zvolit jinou variantu, než čerpat rodičovský příspěvek v "pevné" variantě do čtyř let věku dítěte.

Podle starších limitů byla kolektivní péče o dítě přípustná:

1) u dítěte mladšího 3 let po dobu nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci bez ohledu na délku pobytu (za jeden den se počítá 30 minut i celý den),

2) u dítěte, které dovršilo 3 léta věku, se bylo nutné vejít buď do limitu:

2a) nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci bez ohledu na délku pobytu (za jeden den se počítá 30 minut i celý den),

nebo

2b) nejvýše 4 hodin denně bez ohledu na počet dnů v kalendářním měsíci.

Proč se "výhoda" volnější docházky nepřiznala automaticky rodičům, kterým byl příspěvek přiznán před platností nové právní úpravy?

Protože není "zadarmo". V případě přechodu pod nová pravidla má rodič volnější ruce při docházce dítěte do školky a může si měnit měsíční výši příspěvku, ale pokud se na věc podíváme globálně, tak rodič v nejčastější tříleté variantě touto volbou "obětuje" cca 15 000 Kč.

Jak to?

Podle "starého" způsobu čerpání rodič pobíral rodičovský příspěvek v částce 7 600 Kč měsíčně po cca 31 měsíců ("cca" jelikož záleží na datu narození, konci a výši PPM). To nám vychází na celkovou částku 235 600 Kč.

Rozhodne-li se rodič přejít pod novou právní úpravu, tak se mu již vyplacený příspěvek započítá do limitu 220 000 Kč (celková částka jejíž čerpání si lze rozložit do max. čtyř let věku dítěte).

Na první pohled je zjevné, že u nové varianty jde o nižší částku, takže pokud by např. rodič měl za sebou k druhým narozeninám dítěte čerpání rodičovského příspěvku po dobu 19 měsíců (19*7 600=144 400) a chtěl by příspěvek čerpat ještě po dobu 12 měsíců (do tří let věku dítěte), měl by na výběr zda:

a) zůstat ve starém režimu, dalších 12 měsíců pobírat 7 600 Kč a respektovat staré limity docházky dítěte (které u dítěte do tří let prakticky znemožňují návrat do zaměstnání, není-li k dispozici jiná osoba, která by zajistila osobní péči).

nebo

b) přejít pod novou úpravu, přičemž z částky 220 000 Kč po odečtení 144 400 Kč zbývá 75 600 Kč, což při rozložení na dvanáct měsíců odpovídá sice "jen" 6 300 Kč měsíčně, ale na druhou stranu od dvou let dítěte nejsou limity na docházku do školky, takže se rodič může vrátit do práce.

Rodič čerpající "starou" tříletou variantu by měl tudíž uvážit svou situaci a co je pro něj výhodnější. Jsou samozřejmě jak případy, kdy si je výhodné zvolit novou úpravu (zrychlení čerpání, aby se rodičovská "dobrala" dřív než se narodí dítě, aby podnikající rodič mohl dále vykazovat činnost jako vedlejší, aby se bylo možné vrátit do zaměstnání bez úplné ztráty nároku atd.), tak případy kdy nikoliv (v zásadě vždy, kdy nový režim nepotřebuje, protože čistě co do výše vyplacené částky je výhodnější starší režim).

V případě potřeby svůj dotaz a popis o jakou situaci ve Vašem případě konkrétně jde upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.