Společnou cestou -

Dobrý den,

neuvádíte stáří dětí, ale obecně platí, že pro rodinu složenou ze dvou dospělých a dvou nezletilých nezaopatřených dětí bude vycházet souhrnné životní minimum na částku 9 450 Kč (obě děti do 6 let) až 10 870 Kč.

Pro určení nároku na dávky je životní minimum pouze mezihodnotou. Skutečnost, že jste nad životním minimem ještě neznamená, že na sociální dávky nemůžete mít nárok.

Ze systému dávek státní sociální podpory můžeme uvažovat o dávkách:

a) přídavky na děti

Je-li příjem rodiny nižší než 2,4 násobek životního minima, můžete pobírat na nezaopatřené děti přídavek na dítě.

Výše dávky je závislá na věku dítěte: do 6 let = 500 Kč, od 6 do 15 let = 610 Kč, od 15 do 26 let = 700 Kč.

"Zádrhel" u přídavků na dítě je někdy dosti "specifické" určení doby, za kterou se zkoumají příjmy. V období od 1. října do 30. září následujícího roku se vychází vždy z příjmů za kalendářní rok předcházející roku, do kterého připadá začátek období.

Jinak řečeno v současnosti nám běží období od 1.10.2011 do 30.9.2012, takže vycházíme z příjmů v roce 2010. Až se dostaneme do období 1.10.2012 až 30.9.2013 budeme vycházet z příjmů v roce 2011. Takže ve výsledku se aktuální výše příjmů projeví až u nároku na přídavky na děti od 1.10.2013.

b) příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je základní dávky na řešení bytových potřeb, která je bohužel u nás nastavena dosti svazujícím způsobem. Příspěvek na bydlení lze přiznat pouze v případě osoby užívající vlastní byt (byt v osobním vlastnictví žadatele), družstevní byt (žadatel je členem družstva, kterému užívaný byt patří) či byt nájemní (žadatel je nájemníkem vlastníka bytu) a to za předpokladu, že má v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Nemá-li žadatel v pořádku trvalý pobyt, či pokud bydlí v podnájmu, na ubytovně v azylu atd., nemá na příspěvek nárok.

Samotný příspěvek vychází z toho, že by žadatel a s ním společně posuzované osoby neměly na uznatelné náklady na bydlení vydávat více než 30 % (v Praze 35 %) svých příjmů.

Např. pokud byste s dětmi při příjmu 16 200 Kč žili v pražském bytě s nájmem a službami v částce 14 000 Kč, bylo by Vám možné uznat náklady v plné výši (limity jsou dány tabulkami tzv. normativních nákladů - http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni). 35 % z 16 200 Kč vychází na 5 670 Kč, takže by nám příspěvek vyšel jako 14 000 Kč - 5 670 Kč = 8 330 Kč.

Vedle systému státní sociální podpory máme systém tzv. pomoci v hmotné nouzi. Posuzování hmotné nouze je poněkud složitější než posuzování nároků u státní sociální podpory, jelikož se vychází z celkové situace žadatele. Má-li např. žadatel dostatečné úspory, nedostane dávku ze systému hmotné pomoci v hmotné nouzi, jelikož se jedná o "záchrannou síť" pro případy, kdy nejde jinak, pokud nechceme, aby nám v ČR někdo umíral hlady.

Systém pomoci v hmotné nouzi řeší tři dávky:

a) příspěvek na živobytí

Jde o podstatně složitějšího nástupce mezi lidmi ještě poměrně zažitého "dorovnání do životního minima". I příspěvek na živobytí má "dorovnávací" charakter, ale již se nedorovnává do životního minima, ale do částky živobytí, která podle dalších okolností může být nižší, nebo i vyšší, než je životní minimum. O těchto okolnostech nemá smysl příliš spekulovat (výrazné zvýšení přichází v úvahu pouze v případě státem uznané nutnosti dietního stravování), ale velmi důležité je zmínit pravidlo, že se rozhodný příjem může krátit jednak podle druhu příjmu a dále v závislosti na nákladech bydlení.

Je-li jak Vašich 1 200 Kč, tak partnerových 15 000 Kč příjmem ze závislé činnosti (pracovní poměr, DPČ, DPP), započítají se pro účely příspěvku na živobytí pouze 70 %. Takže najednou máme z celkového příjmu 16 200 Kč příjem 11 340 Kč (systémové zvýhodnění pracujících osob). Tím však "čarování" nekončí. Příjem lze totiž dále ponížit o dalších 30 % (v Praze 35 %) na uznatelné náklady bydlení, takže z příjmu 11 340 Kč máme najednou příjem 7 938 Kč (respektive u Prahy 7 371 Kč).

Ve výsledku tak máme "najednou" z příjmu "vysoce" přesahujícího životní minimum rodiny (9 450 Kč až 10 870 Kč), příjem citelně nižší... Máte-li pocit, že je systém výpočtu pro laika poněkud matoucí a řada lidí se nechá odradit od podání žádosti o dávku, jelikož na první pohled má "příliš vysoký" příjem, tak máte pravdu.

b) doplatek na bydlení

Příspěvek na živobytí má za úkol řešit životní náklady VYJMA nákladů na bydlení (proto se také od příjmu odečítají částky, které mají sloužit pro jiné účely). Náklady na bydlení má řešit již zmíněný příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory, který je doplněn tzv. doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. V základní podobě slouží doplatek na bydlení k dorovnání příjmu, pokud osobě pobírající příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení nezbude po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení (uznatelnost nákladů se zde posuzuje podle jiných pravidel) dostatek finančních prostředků na ostatní životní potřeby (tj. alespoň částka živobytí).

Důležité je, že u doplatku na bydlení existuje řada výjimek, takže ho lze za určitých okolností přiznat i osobě, která nemá nárok na příspěvek na živobytí, nárok na příspěvek na bydlení nebo užívá jinou formu bydlení. Jde tak o jedinou potenciální dávku na bydlení např. pro osoby bydlící po podnájmech.

(Systém dávek na bydlení je poněkud překombinovaný a v současnosti se řeší sloučení těchto dvou dávek do jedné dávky na bydlení, ale to je zatím "hudba budoucnosti").

c) mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi

Jde ve skutečnosti spíše o celou skupinu dávek, které mají za úkol řešit krizové situace, které není možné řešit v rámci zbytku systému dávek (např. co bude jíst žadatel o dávku, než se vyřídí jeho žádost o příspěvek na bydlení, nebo z čeho zaplatí žadatel poplatek za vydání občanského průkazu, když bez občanského průkazu je obtížné vyřídit cokoliv dalšího...).

U těchto dávek je obtížné mluvit o tom, kdo má či nemá nárok, jelikož je zde velký důraz na individuální posouzení situace žadatele. Jde ve své podstatě o dávky "buď a nebo", kdy se může vyplatit zkusit požádat (např. jsem viděl i hrazení pobytu dětí na škole v přírodě), ale nelze se příliš divit, když nakonec není dávka přiznána či je přiznána v malé částce (např. jedné mé klientce přispěli na pohřeb manžela 200 Kč), jelikož úřad nebude považovat situaci za "dostatečně" kritickou a mimořádnou.

Výše uvedené je samozřejmě základní systém dávek, v dotazu neuvádíte nic, co by naznačovalo, že je na místě řešit specifické dávky, jako je systém dávek pro osoby se zdravotním postižením či třeba pěstounské dávky.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.