Společnou cestou -

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém popisujete svoji současnou životní situaci.Ve svém dotaze jste zároveň uvedla, že Váš poslední zaměstnavatel byl v zahraniční, neupřesnila jste, zda šlo o členský stát EU či jinou tzv. třetí zemi. Předpokládám, že se jednalo o zahraničního zaměstnavatele nikoliv o českého zaměstnavatele s pobočkou v zahraničí. Také zmiňujete, že otec dítěte je Slovák. Díky těmto dvěma skutečnostem (národnost otce a stát zaměstnavatele) je potřeba Vaši situaci řešit v mezinárodním kontextu a pokud šlo o práci v rámci EU tak především v kontextu evropské úpravy.

Nejprve však uvedu, jak by byl nárok na PPM a případné nemocenské řešen podle české právní úpravy – tuto možnost totiž také nemůžeme vyloučit. Pro úplnost uvádím, že odpovědi na Vaše otázky jsem se snažila včlenit do kontextu celé odpovědi.

Pro vznik nároku na PPM z českého systému je potřeba mít splněnou účast na nemocenském pojištění v délce alespoň 270 kalendářních dnů za poslední dva roky. Zároveň je potřeba splnit další podmínku tj. aby Vaše účast na pojištění nadále trvala (tj. byla jste stále zaměstnána) nebo aby ochranná lhůta (jejíž maximální délka je 180 kalendářních dnů – jinak délkou odpovídá poslednímu zaměstnání) pokryla mezidobí od skončení zaměstnání do doby 8 týdnů před plánovaným termínem porodu (jedná se o nejdříve možný termín čerpání této dávky – termín nástupu na PPM lze zvolit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu).

Vzhledem k tomu, že jste pracovala v zahraničí, by bylo třeba zjistit, zda by Vám Česká správa sociálního zabezpečení započítala dobu účasti na nemocenském pojištění ve státě Vašeho posledního zaměstnání.

1) ANO

Pokud ano, chybí Vám pro splnění podmínky 270 dnů účasti na nemocenském pojištění ještě 110 dnů. Nezmiňujete nic o tom, jak a kde jste pracovala před posledním zaměstnáním, takže nemohu posoudit, zda-li již tuto podmínku máte splněnu díky započtení předchozích zaměstnání, nebo potřebujete ještě nějaké dny účasti na pojištění do nástupu na PPM získat.

Co se týče druhé podmínky (běžící nemocenské pojištění nebo ochranná lhůta), tak jestliže vycházím z Vašich informací, tj. že jste v době skončení zaměstnání byla v 6 týdnu těhotenství (zánik zaměstnání předpokládám k 31. červenci 2012), tak dle hrubých propočtů byste měla mít plánovaný termín porodu poslední týden v březnu 2013. I kdyby Vám byl uznán běh ochranné lhůty ze zahraničního zaměstnání, nevystačí Vám k termínu nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nicméně i tak pro Vás bude zajímavá informace, zda-li Vám správa sociálního zabezpečení uzná běh ochranné lhůty ze zahraničí, jelikož pokud tomu tak bude, budete moci využít zvláštního pravidla, podle kterého je možné v případě nástupu do zaměstnání připočítat k nové ochranné lhůtě nevyčerpanou část ochranné lhůty z předchozího zaměstnání.

2) NE

Pokud by Vám ČSSZ účast na nemocenském pojištění u zahraničního zaměstnavatele neuznala, bylo by třeba počítat nejen s tím, že potřebujete nové zaměstnání pro účely splnění výše uvedené druhé podmínky, ale také s tím, že musíte potřebných 270 dnů účasti na nemocenském pojištění najít jinde, přičemž je samozřejmě možné zkombinovat případnou dobu pojištění, kterou jste získala před zmiňovaným zahraničním zaměstnáním s dobou pojištění, kterou se Vám případně podaří ještě získat do nástupu na PPM. Pokud byste žádnou starší dobu pojištění neměla, nemáte šanci PPM získat, jelikož do termínu nástupu na PPM již není fyzicky možné získat potřebný počet dnů nemocenského pojištění.

Tak či onak, v obou případech je předpokladem získání české peněžité pomoci v mateřství to, že si ještě najde české zaměstnání, které Vám založí účast na nemocenském pojištění. Žádost o dávku byste tudíž dávala u českého zaměstnavatele a výše dávky by se Vám počítala z výdělku v tomto českém zaměstnání. V zahraničí získaných 160 dnů by Vám toliko mohlo ulehčit splnění podmínky 270 dnů účasti na nemocenském pojištění (za předpokladu, že práce byla konána ve státě, ze kterého Vám lze pojištění uznat a doba pojištění bude doložena).

Dále budeme řešit situaci stále pouze z hlediska české právní úpravy a to pro situace, kdy by Vám nárok na PPM nevznikl.

V úvahu by totiž přicházelo místo peněžité pomoci v mateřství čerpat tzv. nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Na rozdíl od PPM zde není žádná „čekací“ doba. Jedinou podmínkou je, najít si zaměstnání, kde je žena účastna nemocenského pojištění. Nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem se pak čerpá 6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu. Nezřídka se stává, že se „klasické“ nemocenské, vyplacené např. kvůli rizikovému těhotenství, překlopí na nemocenské poskytované v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Pro úplnost dodávám, že i u klasického nemocenského je také nutné, aby byl člověk v předmětnou dobu zaměstnán nebo aby byl uznán dočasně práce neschopným v 7denní ochranné lhůtě, která začíná běžet po skončení zaměstnání.

V případě, kdy by ženě v českém systému nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské, existuje možnost, že by peněžitou pomoc v mateřství tzv. „mateřskou“ čerpal muž, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. Předpokladem však je, že by otec dítěte splňoval podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství (tj. byl zaměstnancem nebo se ocitl v ochranné lhůtě a zároveň měl splněnou podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední 2 roky). Zároveň by spolu museli uzavřít dohodu o čerpání „mateřské“. Dohoda musí být písemná, měla by obsahovat ověřené podpisy a nesmí být uzavřena dříve než 7. týden po porodu. Od nového roku je stanoveno, že otec dítěte musí čerpat peněžitou pomoc v mateřství alespoň jeden týden. Následně otec může provést v době čerpání rodičovského příspěvku volbu rodičovského příspěvku. Tato varianta by pro Vás mohla být zajímavá, pokud otec dítěte pracuje v české republice a tudíž mu běží české nemocenské pojištění (obdobně jako u Vás lze samozřejmě řešit, jestli mu pro účely podmínky 270 dnů není možné uznat dobu pojištění získanou v zahraničí).

Jak jsem zmínila na samém začátku, ve Vašem případě je nutné uvažovat o vzniku nároku na dávky také v mezinárodním a v evropském kontextu.

Řešit mezinárodní kontext je samozřejmě na místě v případě, kdy nelze použít režim Evropské unie. Pokud by šlo o výkon práce v zahraničí mimo EU, můžeme se na situaci podívat ze dvou pohledů:

a) zda je možné uznat dobu pojištění získanou v dotčeném státě pro účely českého nemocenského pojištění, b) zda nevznikl nárok na nějakou dávku z hlediska národní právní úpravy dotčeného státu.

Pokud jde o variantu uvedenou u písmene a), tak tu jsme již řešili výše u výkladu o českém systému.

Ohledně varianty b) Vám pak bohužel nedokážeme poradit, jelikož jednak nevíme, o jakou zemi se vlastně jedná a za druhé se ani nevěnujeme zahraničnímu národnímu právu (je se třeba obrátit na instituce v dotčené zemi, respektive na Ministerstvo zahraničí a případné zastoupení ČR v dotčené zemi) .

Šlo-li o výkon práce v rámci státu Evropské unie, můžeme vyjít z předpisů Evropské unie. Tyto předpisy pak musíme ostatně tak jak tak použít pro určení, podle jakého národního práva mají být posuzovány Vaše rodinné dávky v situaci, kdy je otcem dítěte příslušník jiného členského státu EU, přičemž neuvádíte, kde má otec dítěte bydliště, pobyt a ve kterém státě případně pracuje.

Koordinaci systémů sociálního zabezpečení upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, ze kterého budeme při odpovědi na Váš dotaz vycházet. Jeho znění naleznete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/8190/883_2004.pdf

Jestliže hovoříme o nároku na rodinné dávky (tj. dávky vztahující se k mateřství a rodičovství), je třeba posuzovat, kde kdo z rodiny pracuje a bydlí. Nařízení používá pojem "bydliště" a "pobyt", ale v tom smyslu, že bydlištěm je místo "obvyklého" bydliště a pobyt je místo "dočasného" bydliště. Bydlištěm se v tomto Nařízení rozumí místo "středu" zájmu dotčené osoby tj. Vás, z hlediska jejích pracovních, rodinných a sociálních poměrů. V nastíněných poměrech se zřejmě pro určení bydliště bude vycházet z toho, kde vedete s přítelem společnou domácnost (samozřejmě za předpokladu, že zde nejsou okolnosti, z kterých lze dovozovat, že vedení domácnosti v daném místě je pouze přechodné a Vaše zájmy se soustředí jinde).

Pravidla pro určení příslušné právní úpravy (tj. určení státu, jehož předpisy bude člověk posuzován) jsou upravena v článku 11 výše uvedeného Nařízení. Pokud "dáme" stranou zvláštní pravidla (článek 12 - 16 tohoto Nařízení) jsou obecná pravidla pro určení příslušnosti právní úpravy tato:

a) na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

b) na úředníka se vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává;

c) na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s článkem 65 podle právních předpisů členského státu bydliště se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

d) na osobu odvedenou nebo znovu povolanou do vojenské nebo civilní služby v některém členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

e) na jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) až d) se vztahují právní předpisy členského státu bydliště, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více členských států. Pro Vaši situaci bude důležité, zda otec dítěte pracuje v ČR nebo v SR, zda Vy zůstanete v ČR nebo zda budete žít všichni tři na Slovensku. Pokud by přítel pobýval na Slovensku, byla by z titulu výdělečné činnosti jeho příslušnost posuzována dle písmena a) viz výše. Na Vás by se vztahovalo ustanovení uvedené pod písm. e). Pokud byste však pobírala podporu v nezaměstnanosti ze státu svého posledního zaměstnání tak byste spadala pod písm. c). Opět by se vycházelo z místa Vašeho bydliště ve smyslu místa, kde máte „střed svých zájmů“.

Řešíme-li situaci rodiny, může se samozřejmě stát, že by se pro každého člena rodiny měly na základě výše uvedených kritérií použít jiné právní předpisy. Např. si představme, že by Váš přítel měl mít nárok na rodinné dávky z titulu zaměstnání na Slovensku a Vy byste měla mít nárok na rodinné dávky z titulu bydliště v ČR.

Pro tyto v rámci EU celkem běžné situace slouží tzv. pravidla přednosti dle článku 68 citovaného Nařízení:

a) jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem z různých důvodů, platí toto pořadí přednosti:

1. nároky přiznané z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, 2. nároky přiznané z důvodu pobírání důchodu, 3. nároky přiznané z důvodu místa bydliště;

b) jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem ze stejného důvodu, je stanoveno pořadí přednosti na základě těchto pomocných kritérií:

1. v případě nároků přiznaných z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti rozhoduje místo bydliště dětí, za předpokladu, že taková činnost je vykonávána a podpůrně případné nejvyšší dávky poskytované podle kolidujících právních předpisů. Ve druhém případě jsou náklady na dávky rozděleny v souladu s kritérii stanovenými prováděcím nařízením;

2. v případě nároků přiznaných z důvodu pobírání důchodů rozhoduje místo bydliště dětí, je-li dotyčný důchod poskytován podle právních předpisů tohoto státu, a podpůrně případná nejdelší doba pojištění nebo bydlení podle kolidujících právních předpisů;

3. v případě nároků poskytovaných z důvodu bydliště rozhoduje místo bydliště dětí.

Pokud by tedy např. jeden stát přiznával dávku z důvodu výkonu zaměstnání, zatímco druhý stát by dávku přiznával na základě bydliště bez nutnosti výkonu zaměstnání, měla by přednost právní úprava státu vázajícího dávku na výkon zaměstnání.

Pokud by obě právní úpravy vázaly dávku na stejné důvody (oba státy vyžadují zaměstnání či naopak oběma postačuje bydliště), rozhodovalo by bydliště dětí.

Důležité je rovněž pravidlo, že v případě souběhu nároků se poskytují dávky podle právního řádu, který má dle výše uvedených pravidel přednost, ale kolidující dávky se pozastavují pouze do částky stanovené "primárním" právním řádem a v nezbytných případech se poskytuje vyrovnávací doplatek podle "sekundárního" právního řádu, pakliže by podle něj náležela dávka vyšší.

Pokud by tak například měly přednost dávky vyplácené z titulu zaměstnání otce dítěte, ale byly by nižší než české dávky, které byste mohla získat z titulu pobytu. Může Vám česká strana po doložení dávek pobíraných v zahraničí z titulu zaměstnání vyplatit českou dávku v takové částce, abyste ve výsledku netratila na tom, že měla přednost „méně štědrá“ zahraniční právní úprava.

Vyrovnávací doplatek ale není nezbytné poskytovat, pokud se nárok na dotčenou dávku zakládá výhradně na místě bydliště a dítě bydlí v jiném členském státě, než je stát, který by měl poskytnout vyrovnávací doplatek.

Pokud by tedy měla česká strana poskytnout doplatek, ale zjistilo by se, že dítě žije s pracujícím otcem na Slovensku, žádný doplatek by Vám nebyl poskytnut.

Vzhledem k výše uvedeným pravidlům nelze tedy zcela jednoznačně odpovědět, na které dávky a z jakého státu Vám vznikne nárok. Odpověď na tuto otázku se bude odvíjet od Vaší rodinné situace viz výše.

V případě potřeby se můžete obrátit na oddělení mezinárodních vztahů České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz.

V neposlední řadě můžete zkontaktovat také slovenskou stranu. Zde přikládám odkaz na seznam institucí sociálního zabezpečení v jednotlivých státech, mj. v něm je uvedeno také Slovensko a patrně také zemi Vašeho posledního zaměstnání: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/kontakty/instituce-statu-eu-a-ehp.htm

Nyní ještě konkrétně k Vašim otázkám

1) nemůžeme posoudit, jestli je Vám vůbec z hlediska českého pojištění možné dotčené zaměstnání uznat, i kdyby ano, je třeba rozlišovat ochrannou lhůtu pro nástup na PPM a ochrannou lhůtu pro účely nemocenské (rizikové těhotenství není nic jiného než druh nemocenské), podle české právní úpravy je ochranná lhůta pro nemocenskou jen 7 kalendářních dnů, takže o nástupu na nemocenskou podle české právní úpravy nelze hovořit.

Nemůžeme Vám rovněž posoudit, jestli stát, ve kterém jste pracovala, Vám nedává možnost čerpat nějakou tamnější obdobu "nemocenské" a to i takto "dlouho" po skončení zaměstnání - odpověď je třeba hledat v příslušné zahraniční úpravě, respektive u institucí dotčeného státu.

2) O české nemocenské nemůžeme v popsaném případě uvažovat a má-li jít o zahraniční nemocenskou, záleží na příslušné zahraniční úpravě (např v ČR vyřizují žádosti zaměstnanců zaniklých zaměstnavatelů přímo místně příslušné správy sociálního zabezpečení).

3) tato otázka byla již myslím zodpovězena výše.

4) Podmínky pro nárok na PPM se zkoumají je dni nástupu na PPM (tedy v závislosti na Vaší volbě v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu).

5) Již bylo řečeno, že pokud Vám takovou možnost nedává zahraniční právní úprava, tak z hlediska českého systému nemáte možnost nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství (a ostatně ani PPM) získat (ke dni nástupu by Vám neběželo pojištění ani 7 denní ochranná lhůta po jeho skončení). Pokud nechcete být po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti "bez peněz", je třeba nastoupit do zaměstnání, které Vám založí účast na českém nemocenském pojištění.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou