Společnou cestou -

Dobrý den,

na úvod si dovolím upřesnit používání některých pojmů, abyste se v mé odpovědi neztratila.

Rodičovská dovolená je druh dovolené čerpané v zaměstnání, která ze zákona smí být čerpána maximálně do tří let věku dítěte. Se zaměstnavatelem jste uzavřela dohodu o rozvázání pracovního poměru, takže Vám rodičovská dovolená skončí současně se zaměstnáním k 21.9.2012.

O prodloužení rodičovské dovolené tudíž nelze mluvit a to jednak proto, že Vám skončí zaměstnání (nebylo by kde dovolenou čerpat) a dále pro dosažení věkového limitu dítěte ("prodloužení RD" je co do terminologie třeba označit jako dohodu o poskytnutí neplaceného volna do čtyř let věku dítěte).

Na čerpání rodičovské dovolené je nezávislé čerpání rodičovského příspěvku (může čerpat i pracující rodič, jsou-li splněny předepsané parametry péče o dítě, nebo naopak nezaměstnaný rodič, kteýá nemá kde dovolenou čerpat). V dotazu nezmiňujete, jakou variantu čerpání rodičovského příspěvku jste si zvolila, nicméně si dovolím předpokládat, že šlo o variantu čerpání do tří let věku dítěte.

Právní úprava rodičovského příspěvku platná od nového roku sice umožňuje měnit si v tříměsíčních intervalech rychlost čerpání rodičovského příspěvku, nicméně rodič má podle těchto pravidel k dispozici finanční limit 220 000 Kč. Rodiče čerpající rodičovský příspěvek podle staré právní úpravy mohou přejít pod nový režim, nicméně se jim do výše uvedeného limitu započítají částky vyplacené v režimu staré právní úpravy.

Pokud jste od vyčerpání peněžité pomoci v mateřství čerpala rodičovský příspěvek v částce 7 600 Kč měsíčně, máte již výše uvedený limit zřejmě vyčerpaný (při rozvržení čerpání do tří let věku dítěte dostávají rodiče podle nové úpravy ve skutečnosti méně než podle původní úpravy) a tudíž si již nemáte co přerozdělit na další časové období.

Dále tudíž budeme vycházet z toho, že po 21.9.2012 Vás nebude možné považovat za zaměstnankyni na rodičovské dovolené a od 30.9.2012 ani za osobu čerpající rodičovský příspěvek (rodičovský příspěvek se naposledy přiznává za měsíc, ve kterém dítě dovrší příslušnou věkovou hranici).

V zásadě tak budete mít následující možnosti:

a) být považována za osobu celodenně pečující o dítě do čtyř let věku. Nepřesáhne-li délka pobytu dítěte v mateřské školce čtyři hodiny denně, můžete se nahlásit na zdravotní pojišťovně coby matka pečující o dítě mladší sedmi let věku a stát za Vás bude dále platit zdravotní pojištění. Dobu péče o dítě mladší čtyř let Vám lze rovněž uznat jaké náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění (v dané době není placeno pojistné, ale do důchodu se tato doba započítá). Nemocensky pojištěná nebudete, jelikož zde nebude žádný příjem, o který by Vás případná nemoc připravila (jinými slovy neplatíte pojistné, ale na druhou stranu nemáte nárok na nemocenské dávky).

b) jít se registrovat na úřad práce - registrace na úřadu práce je rovněž skutečností, na jejímž základě za Vás stát bude hradit zdravotní pojištění (rovněž nutno nahlásit na zdravotní pojišťovnu), nemocenské pojištění Vám zde stejně jako u výše uvedeného případu nevzniká a z hlediska důchodového pojištění lze jako náhradní dobu pojištění uznat dobu, po kterou budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikaci a v omezeném rozsahu rovněž dobu, po kterou tento nárok mít nebudete (za život lze tímto způsobem započítat max. tři roky, z čehož smí maximálně jeden rok připadnou na dobu, kdy jste byla mladší 55 let).

c) vykonávat výdělečnou činnost, přičemž musíme rozlišovat případy, kdyby šlo o samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ - podnikání) a kdyby šlo o činnost vykonávanou z pozice zaměstnance (pracovní poměr na plný či zkrácený úvazek, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce).

ca) OSVČ

Ohledně OSVČ je třeba upozornit, že zřejmě nebude existovat žádný důvod, proč by stát byl ochoten akceptovat, že jde o tzv. vedlejší výdělečnou činnost a tudíž je potřeba počítat se všemi povinnostmi spojeným s tím, že by se Vaše podnikání posuzovalo jako hlavní výdělečná činnost. Pokud se v těchto věcech nevyznáte doporučuji pro začátek prostudovat např. internetové stránky http://www.jakpodnikat.cz/.

Ve výsledku by totiž mohlo dojít k tomu, že při malém výdělku odvedete státu na minimálních odvodech více, než kolik si vyděláte a tudíž budete muset svoje podnikání dotovat.

Samostatná výdělečná činnost nevylučuje, abyste byla považována za osobu pečující o dítě mladší sedmi let, takže na základě doložení této skutečnosti by se u Vás nepoužil minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění (pojistné, které byste musela platit bez ohledu na skutečnost, zda a jakého zisku dosahujete).

Samostatnou výdělečnou činnost na druhou stranu není slučitelná s tím, abyste byla na úřadě práce vedená jako uchazeč o zaměstnání. Podpora rozjezdu vlastního podnikání existuje, ale nikoliv v tom režimu, že byste mohla podnikat a zároveň pobírat podporu - zpravidla se podpora používá v situaci, kdy se nezaměstnanému nedaří najít zaměstnání a tak se s úřadem dohodne, že mu bude vyplacen příspěvek, s jehož pomocí si vytvoří sám pro sebe "pracovní místo" v rámci rozjezdu vlastního podnikání. Zahájení podnikání zároveň znamená, že se musí ukončit jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

cb) zaměstnání

Zaměstnání je slučitelné s tím, že budete považována za matku pečující o dítě mladší 7 let bez omezení výše výdělku či počtu odpracovaných hodin (podstatné je, aby byla zajištěna příslušná péče o dítě).

Zaměstnání je slučitelné i s evidencí na úřadu práce, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (4 000 Kč hrubého). Není však slučitelné s výplatou podpory v nezaměstnanosti, takže v okamžiku, kdy nezaměstnaný získá takovýto přivýdělek, přeruší se vyplácení podpory. Pozor si je třeba dát jednak na to, aby se přivýdělek včas nahlásil a dále na to, aby se nepřekročila povolená výše přivýdělku (přesáhne-li se limit byť o jedinou korunu, musí být uchazeč z evidence vyřazen).

Z hlediska zdravotního pojištění je pro Vás významné, zda budete zároveň pojištěná z titulu péče o dítě či evidence na úřadu práce. Pokud za Vás totiž platí pojistné stát, neřeší se, že máte nízký výdělek a odvádíte pojistné toliko v normální procentní sazbě (stát zbytek doplatí). Kdybyste si však vydělávala méně než minimální mzdu (8 000 Kč hrubého) a neměla jste vyřízeno, aby za Vás pojistné doplácel stát, dovyměřilo by se Vám pojistné tak, jako kdyby jste pracovala za minimální mzdu.

Zároveň si dovolím upozornit, že dohoda o provedení práce podléhá odvodu zdravotního pojištění pouze pokud bude výdělek vyšší než 10 000 Kč. Pokud byste pracovala pouze na DPP s nižším výdělkem a zdravotní pojistné za Vás neplatil stát, musela byste si celé pojistné platit sama jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (v současnosti jde o 1 080 Kč měsíčně).

Z hlediska důchodového a nemocenského pojištění Vám pojištění u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti vzniká, pokud jde o zaměstnání sjednané na dobu delší 14 dnů s výdělkem minimálně 2 500 Kč. U dohody o provedení práce vzniká pojištění za měsíce, ve kterých výdělek přesáhl 10 000 Kč. U důchodového a nemocenského pojištění není na rozdíl od zdravotního pojištění stanoveno, že si musí zaměstnanec "extra" doplácet pojistné, pokud má výdělek nižší než je minimální mzda. Výše výdělku se však odráží v tom, na jak vysoké dávky má následně zaměstnanec nárok. Zaměstnanec tak klidně může odvádět pojistné např. z částky 3 000 Kč měsíčně a nic ho nenutí doplácet si pojistné do výše minimální mzdy, ale následně pak také dostává dávku počítanou z 3 000 Kč a nikoliv z minimální mzdy.

Závěrem k Vámi zmiňované potřebě mít živnostenský list.

Plánujete-li se soustavně věnovat výdělečné činnosti, přicházejí v úvahu dva základní režimy:

a) závislá výdělečná činnost (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), u které máte postavení zaměstnance a tudíž se v zásadě nemusíte starat o nic víc, než řádný výkon práce (podmínky k výkonu dotčené činnosti i veškeré související "papírování" řeší zaměstnavatel),

b) samostatná výdělečná činnost (zjednodušeně řečeno vše ostatní), kdy nad Vámi nikdo nestojí a tudíž je na Vás, abyste si vyřídila vše potřebné k tomu, abyste se dotčené konkrétní činnosti vůbec mohla začít věnovat a samozřejmě průběžně plnila veškeré se samostatnou výdělečnou činností spojené povinnosti.

Častým, ale nikoliv jediným druhem oprávnění k samostatné výdělečné činnosti je tzv. živnostenské oprávnění. Stále se pro něj používá označení "živnostenský list", ačkoliv v současnosti se již vlastně "skutečné" živnostenské listy nevydávají.

Budete-li se chtít začít věnovat samostatné výdělečné činnosti, na kterou je podle zákona třeba živnostenské oprávnění, je samozřejmě nutné si ho vyřídit (bližší informace naleznete např. na již zmiňovaných stránkách http://www.jakpodnikat.cz/zivnostensky-list-ziskat.php).

Na druhou stranu existují samostatné výdělečné činnosti, ke které živnostenský list nepotřebujete, jelikož zákon počítá s tím, že dotčená činnost bude vykonávána na základě jiných dokladů, či půjde o zcela specifický režim (např. spisovatel žijící z autorských odměn).

Pro ilustraci si např. představte, že veterinární lékař si chce otevřít veterinární ordinaci kombinovanou s prodejem chovatelských potřeb. Na otevření veterinární ordinace nepotřebuje získat živnostenský list, jelikož jde o druh činnosti, kterou je oprávněn vykonávat na základě osvědčení vydaného Komorou veterinárních lékařů. Toto osvědčení se však nevztahuje na prodej chovatelských potřeb, jelikož jde o živnostenskou činnost "koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje" a tudíž si veterinář musí vedle osvědčení od komory vyřídit na příslušném živnostenském úřadu i příslušný typ živnostenského oprávnění.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.