Společnou cestou -

Dobrý den,

ohledně Vašeho prvního dotazu Vás pravděpodobně potěším, že u zaměstnanců neexistuje pro nemocenské žádná "čekací" lhůta, takže pokud nastoupíte do pracovního poměre, který Vám založí účast na nemocenském pojištění (musí být uzavřen na dobu delší 14 dnů s výdělkem minimálně 2 500 Kč měsíčně) a hned první den si v práci "hnete se zády" a lékař Vás uzná dočasně neschopnou výkonu práce, budete následně moci čerpat nemocenskou.

Sice je v takovéto situaci poměrně pravděpodobné, že s Vámi zaměstnavatel obratem ukončí pracovní poměr ve zkušební lhůtě (což může, toliko musí počkat, až uběhne prvních 21 dnů Vaší dočasné pracovní neschopnosti), nicméně to nic nemění na Vaší možnosti dál čerpat nemocenskou a to až do doby, než budete dle názoru lékaře schopná práce, či Vám skončí podpůrčí doba pro výplatu nemocenské.

Následně byste se opět registrovala na úřadu práce, nicméně nárok na podporu by Vám nevznikl. K jejímu získání je totiž třeba splnit nejen podmínku 12 měsíců doby důchodového pojištění v posledních dvou letech, ale i to, že jste od posledního vyčerpání podpory získala novou prací alespoň 6 měsíců doby důchodového pojištění.

U Vašeho druhého dotazu je situace poněkud méně příznivá.

To, že pobíráte podporu v nezaměstnanosti Vám účast na nemocenském pojištění nezakládá. Bez získání zaměstnání, které by Vám založilo účast na nemocenském pojištění, nebudete moci v případě těhotenství získat ani nemocenskou na rizikové těhotenství, ani peněžitou pomoc v mateřství.

Dále se má tudíž smysl věnovat pouze variantě, kdybyste získala zaměstnání a s ním spojené nemocenské pojištění.

Rizikové těhotenství není nic jiného než druh nemocenské o které jsme mluvili výše, takže pokud nastoupíte do zaměstnání, nic nebrání tomu, aby Vás třeba hned druhý den lékař poslal na neschopenku s tím, že to vyžaduje rizikové těhotenství.

Něco jiného je však peněžitá pomoc v mateřství, nebo-li lidově řečeno "mateřská", což je zpravidla 28 týdnů rozvržených jako osm až šest týdnů před porodem a zbytek po porodu. Pro její získání je potřeba:

a) mít ke dni nástupu (nástup si lze určit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu) účast na nemocenském pojištění, nebo být v tzv. ochranné době po skončení nemocenského pojištění

a zároveň

b) mít ke dni nástupu za předchozí dva roky alespoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění.

Ohledně podmínky b) asi není třeba další výklad - zde si vystačíme s kalendářem a buď nám potřebná doba pojištění vyjde či nikoliv.

Další výklad si však zaslouží podmínka uvedená pod písm. a).

To, zda je nastávající matka účastna nemocenského pojištění, je myslím jasné, ale trochu složitější je to se zmiňovanou ochrannou dobou. Pro účely peněžité pomoci v mateřství je totiž stanovena zvláštní ochranná doba - ženě, které skončila účast na nemocenském pojištění (zaměstnání) v době, kdy byla těhotná, běží ochranná lhůta v délce odpovídající této poslední účasti na zaměstnání (délce zaměstnání) maximálně však v délce 180 dnů.

Pokud by Vaše zaměstnání trvalo např. 45 dnů a k jeho skončení jste byla těhotná, běžela by Vám pro účely peněžité pomoci v mateřství ochranná lhůta 45 dnů (což by Vám samozřejmě nestačilo, pokud byste nebyla v již poměrně pokročilé fázi těhotenství). Kdyby Vaše zaměstnání trvalo 230 dnů, ochranná lhůta by běžela "jen" v rozsahu 180 dnů, jelikož jsem dosáhli zákonného maxima.

K získání peněžité pomoci v mateřství by proto bylo potřeba nejprve nastřádat dobu nemocenského pojištění, respektive se minimálně dostat přes zkušební dobu, aby s Vámi zaměstnavatel nemohl rozvázat pracovní poměr ve zkušební době, jakmile dojde k závěru, že jste "příliš často" nemocná, nebo zjistí, že jste otěhotněla.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.