Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Kdo ma narok na rodicovske davky v nemecku?
Otázka
Dobry den,chtel bych se vas zeptat zda ma,moje pritelkyne,ktera zije semnou ve spolecne domacnosti v CR, narok na rodic.prispevek z nemecka,kdyz tam nebydlime a ja pracuji v nemecku jako pendler.dostali jsme zamitnuti z nemecka,protoze mame bydliste v CR,ale v cechach nam stale tvrdi,ze narok mame z nemecka podle zakona 883 v ramci eu.Muzete nam o tom rici vice.Dekuji vam za odpoved.
Odpověď
Dobrý den,
v rámci Evropské unie je pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodující Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (nejde o zákon, ale o nařízení EU) a jej provádějící Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009.
Jedním z hlavních cílů těchto nařízení je stanovit pravidla přednosti, aby bylo v situacích vznikajících v důsledku volného pohybu osob po EU jasné, jaká právní úprava je rozhodující pro nárok na dávku.
V dotazu zmiňujete, že jste pendler. Předpokládám, že tím myslíte v řeči české jazykové verze citovaného nařízení č. 883/2004 tzv. "příhraničního pracovníka", kterým se dle čl. 1 písm. f rozumí: "každá osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v určitém členském státě, která má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně". Samostatnou kapitolou je pak otázka daní, kde je "pendler" vymezen jiným způsobem - tuto problematiku však nemáme z hlediska nároku na dávky potřebu řešit.
Důležitá je však skutečnost, že i u "pendlera" se z hlediska určení rozhodné právní úpravy vychází z přednosti práva státu zaměstnání před státem bydliště. Podíváme-li se tak na Vaši rodinu, je Vás třeba posuzovat podle Německé právní úpravy (přednost státu zaměstnání), zatímco Vaše přítelkyně bude zřejmě podléhat české právní úpravě (pokud vyjdu z toho, že není zaměstnaná a má bydliště v ČR, či případně je zaměstnaná v ČR).
Situace se ještě komplikuje tím, že nárok se zkoumá nejen vůči dotčené osobě, ale i vůči jejím rodinným příslušníkům (Vaše přítelkyně sice sama podléhá českému právu, ale může pobírat německé dávky z titulu toho, že je rodinným příslušníkem Vás, coby osoby podléhající na základě zaměstnání německému právu), ale tím Vás není nezbytně nutné zatěžovat - podstatné je, že přichází v úvahu střet německých a českých právních předpisů.
I pro tyto účely dává citované nařízení pravidla přednosti.
A) u dávek poskytovaných více než jedním členským státem z různých důvodů platí toto pořadí přednosti:
1. nároky přiznané z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
2. nároky přiznané z důvodu pobírání důchodu,
3. nároky přiznané z důvodu místa bydliště.
B) u dávek poskytovaných více než jedním členským státem ze stejného důvodu (např. obě poskytují dávku z důvodu zaměstnání) platí pořadí přednosti na základě těchto pomocných kritérií:
1. v případě nároků přiznaných z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti: místo bydliště dětí, za předpokladu, že taková činnost je vykonávána, a podpůrně případné nejvyšší dávky poskytované podle kolidujících právních předpisů,
2. v případě nároků přiznaných z důvodu pobírání důchodů: místo bydliště dětí, je-li dotyčný důchod poskytován podle právních předpisů tohoto státu, a podpůrně případná nejdelší doba pojištění nebo bydlení podle kolidujících právních předpisů,
3. v případě nároků poskytovaných z důvodu bydliště: místo bydliště dětí.
Jak vidíte, je zde v tomto případě v zásadě rozhodující bydliště dětí.
Pokud by tak např. šlo o situaci, kdy by německá strana poskytovala dávku z titulu zaměstnání, zatímco česká strana by poskytovala dávku z titulu bydliště v ČR, měla by přednost německá dávka.
Pokud by šlo o situaci, kdy by německá strana i česká strana poskytovala dávku na základě bydliště, poskytovala by dávku česká strana.
Zásadní význam má pravidlo, že v případě souběhu nároků se rodinné dávky poskytují v souladu s právním předpisy, které mají přednost, ale z pozastavené dávky lze poskytnout vyrovnávací doplatek ve výši, o kterou je pozastavená dávka vyšší než dávka, která měla přednost. Tento vyrovnávací doplatek však není nezbytné poskytovat na děti bydlící v jiném členském státě, pokud se nárok na dotčenou dávku zakládá výhradně na místě bydliště (takže pokud byste Vy sám měl bydliště v Německu, nemusela by se Vám dávka vyplatit na základě toho, že dítě samotné bydliště v Německu nemá).
V popsaném případě by tak dle našeho názoru bylo na místě podat žádost o dávky v Německu (přednost státu výkonu zaměstnání) s tím, že potvrzená absence nároku na německou dávku Vám pak umožní čerpat české dávky z titulu bydliště. V zásadě je však možné podat žádost i v ČR s tím, že pokud česká strana dovodí pravidlo přednosti německé strany, měla by jim žádost o dávky postoupit.
V případě potřeby lze doporučit v těchto věcech konzultovat tzv. EURES poradce (http://portal.mpsv.cz/eures/kontakty).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.