Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
pobírání rodinných přídavků
Otázka
Má nárok matka na rodinné přídavky na dítě, které nevychovává? S mým současným manželem vychováváme společně dvě děti z mého prvního manželství (17 a 19 let)a od roku 2011 vychováváme i manželova mladšího syna (15 let). Chlapce má soudně svěřeného do péče bývalá manželova žena, ale protože s chlapcem byly výchovné problémy a hlavně nezvládal školní povinnosti, sepsali rodiče společně s právníkem "Mimosoudní dohodu o úpravě práv a poměrů výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému dítěti"(notářsky ověřenou).Chlapec má trvalé bydliště v naší domácnosti, chodí do nové školy a jeho matka na něj přispívá částkou 1 000,- Rodinné přídavky na děti nepobíráme. Nedávno jsem zjistila, že matka chlapce neustále rodinné přídavky pobírá. Má na ně nárok?
Odpověď
Dobrý den,
přídavek na dítě je sociální dávkou, která náleží dítěti a nikoliv rodičům. V případě nezletilých dětí je sice typicky vyplácena některému z rodičů, nicméně ve skutečnosti podle příslušného ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, není rozhodující, že jde o rodiče, ale že jde o osobu, která má dítě "v přímém zaopatření". Pokud by dítě měla v přímém zaopatření jiná osoba, vyplácel by se příspěvek do dosažení zletilosti této osobě a nikoliv rodičům.
Bylo-li o výchově a výživě nezletilého dítěte rozhodnuto v souvislosti s rozvodem soudně, je "diskutabilní", jaké jsou právní účinky zmiňované dohody rodičů (nemám k dispozici její znění, takže nemohu posoudit, nakolik se pohybuje v mezích soudního rozhodnutí a nakolik jde proti jeho obsahu).
Nejjednodušší by zde samozřejmě bylo dohodnout se s matkou dítěte na tom, že se společně na úřad nahlásí změna osoby oprávněné k výplatě dávky. Pokud by dohoda nebyla možná, bylo by se možné na úřad obrátit přímo s tím, že dle uvedené dohody i faktického stavu má dítě v přímém zaopatření otec a proto by se měl přídavek vyplácet jemu a nikoliv matce. Lze-li předpokládat další konflikty s matkou, uvážil bych, nakolik by nebylo vhodné nechat si úpravu poměrů k dítěti určit soudně.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cesotu.
