Společnou cestou -

Dobrý den,

uvádíte, že oba s přítelem budete mít společné bydliště (předpokládám Vaši zletilost a to, že v tomto kontextu má jít o tzv. trvalý pobyt) odděleně od rodičů a v takovémto případě nevidím důvod, proč by Vás úřad práce nemohl pro účely nároku na dávky posuzovat společně, nebo-li by rozhodný okruh osob byl tvořen Vámi, Vaším druhem a Vaším společným dítětem.

U přítele uvádíte, že studuje dálkově a příjem má 6 tisíc měsíčně (předpokládám, že jde o čistý výdělek po úhradě zdravotního pojištění atd.), neuvádíte, zda-li lze po narození dítěte očekávat zvýšení příjmu. Vy sama zřejmě nebudete mít vlastní příjem, respektive budete zřejmě ze sociálních dávek pobírat rodičovský příspěvek. Z hlediska vyživovací povinnosti bude vůči Vám na prvním místě povinný otec Vašeho dítěte, pokud Váš rodičovský příspěvek a to co Vám bude schopen poskytovat otec dítěte nebude dostatečné, lze uvažovat i o tom, že by dále trvala vyživovací povinnost Vašich rodičů (v určité, krácené, "doplňkové" výši).

Rodičovský příspěvek lze na základě řádné péče o dítě přiznat, na rozdíl od peněžité pomoci v mateřství, i matce (či otci) bez účasti na nemocenském pojištění, nicméně v takovémto případě si není možné vybrat pružnou variantu čerpání příspěvku (limit 220 000 Kč, které si lze v návaznosti na výši příjmu rozvrhnout do doby max. 4 let věku dítěte) a matka může čerpat pouze v pevné variantě do 4 let věku (do devíti měsíců věku jde o 7 600 Kč měsíčně, poté dávka klesá na 3 800 Kč měsíčně). Pokud byste chtěla dynamickou variantu, bylo by třeba buď ještě získat nemocenské pojištění (pro možnost volby stačí tzv. nemocenská v souvislosti s těhotenstvím a porodem, nebo-li být kryt pojištěním k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu), nebo čerpat rodičovský příspěvek na základě nemocenského pojištění otce (podstatné je, aby splňoval podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství - doporučuji se informovat na místní OSSZ ohledně stavu jeho nemocenského pojištění).

Porodné se přiznává u prvního dítěte, pokud rozhodný příjem v rozhodném období (kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí ve kterém se dítě narodilo) je nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. V současnosti jde o 13 000 Kč (při narození jednoho dítěte).

Přídavky na děti se vyplácí, pokud je rozhodný příjem v rodině nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Rozhodné období je zde poněkud specifické - vychází se z příjmů v kalendářním roce, který předcházel začátku období od 1.10. do 30.9. následujícího roku (v současnosti běží období 1.10.2012 až 30.9.2013, takže se vychází z roku 2011). Přídavek u dítěte do 6 let věku je 500 Kč.

Životní minimum rodiny o dvou dospělých a jednom dítěti do šesti let vychází v současnosti na 7 710 Kč.

U příspěvku na bydlení se společně posuzují osoby hlášené v dané bytě či domě k trvalému pobytu. Příspěvek lze získat, pokud jde o byt vlastněný, družstevní či nájemní (nestačí podnájem, hypotéka atd. není uznatelný náklad!). Příspěvek se vyplácí, pokud uznatelné náklady na bydlení (maximální uznatelné částky udávají tzv. normativní náklady - viz. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni) přesahují 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů společně posuzovaných osob.

Např. při příjmu 10 000 Kč u trojčlenné rodiny v Praze s náklady 15 000 Kč musíme v první fázi pokrátit náklady podle tabulek, takže se dostaneme na uznatelné náklady 13 813 Kč. Pro Prahu platí koeficient 35 %, což je z uvedeného příjmu 3 500 Kč. Příspěvek na bydlení nám následně vychází jako rozdíl 13 813 Kč - 3 500 Kč = 10 313 Kč.

V závislosti na situaci nemohu vyloučit, že Vaše situace bude taková, že bude na místě žádat si též o dávky pomoci v hmotné nouzi (dočtete se o nich na http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane), záleží samozřejmě na tom, jakým způsobem Vás bude podporovat rodina, nicméně pokud byste zůstali pouze s příjmem 6 000 Kč, rodičovským příspěvkem a přídavkem na dítě, bylo by na místě uvažovat i o těchto dávkách (na první pohled by sice Váš příjem byl vyšší než životní minimum rodiny, ale pro účely dávky se krátí příjem ze zaměstnání o 30 % a dále je možné odečíst až 30 % (v Praze 35 %) na náklady na bydlení, takže i příjem vyšší než je životní minimum může odůvodňovat přiznání dávek v hmotné nouzi. Musím samozřejmě upozornit, že přiznávání těchto dávek je podstatně složitější, jelikož se vychází z celkových poměrů a možnosti řešit situaci.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.