Společnou cestou -

Dobrý den,

nepopisujete svoji celkovou životní situaci, takže dost dobře nelze konkrétně odpovědět. Z hlediska systému nepojistných dávek, Vás skutečnost, že jste těhotná, neopravňuje k čerpání žádné dávky, kterou byste případně nemohla čerpat, i kdyby jste těhotná nebyla. Informace k obecnému systému dávek naleznete např. na http://portal.mpsv.cz/soc.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství je vázán na nemocenské pojištění. Je nutné jak mít za poslední dva roky minimálně 270 dnů účasti na nemocenském pojištění, tak mít ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (den nástupu si nastávající matka může určit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před předpokládaným termínem porodu) aktivní účast na nemocenském pojištění, nebo běžící ochrannou lhůtu po skončení účasti na pojištění (zaměstnání).

Dále budu předpokládat, že tyto podmínky nesplníte, i když vzhledem k tomu, že neuvádíte stupeň těhotenství a kdy jste získala zmiňovaných 130 dnů pojištění, nemohu vyloučit, že byste v případě nástupu do zaměstnání ještě stihla tyto podmínky splnit.

Vyjdu-li z toho, že v současnosti nejste zaměstnaná, otěhotněla jste v době, kdy jste nebyla zaměstnaná a až do porodu dítěte zaměstnaná nebudete, mohla byste z titulu mateřství čerpat až od porodu takzvaný rodičovský příspěvek.

Rodičovský příspěvek se Vám přizná v pevné variantě, která spočívá v možnosti čerpání 7 600 Kč měsíčně do devíti měsíců věku dítěte a následném čerpání 3 800 Kč měsíčně do čtyř let věku dítěte (jde-li stále o nejmladší dítě v rodině).

Pokud byste chtěla mít možnost volit si rychlost čerpání rodičovského příspěvku, musela byste buď prostřednictvím zaměstnání získat nemocenské pojištění, abyste k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu mohla nastoupit na nemocenskou v souvislosti s porodem a nebo vyjít z nemocenského pojištění otce (i otec může po šestinedělí na základě dohody s matkou čerpat peněžitou pomoc v mateřství, má-li odpovídající účast na nemocenském pojištění a pro možnost volby rodičovského příspěvku stačí doložit vyměřovací základ otce dítěte).

V závislosti na výši příjmu společně s Vámi posuzovaných osob, lze na prvorozené dítě čerpat rovněž porodné 13 000 Kč. To se vyplácí, pokud je čistý příjem společně posuzovaných osob nižší než 2,4 násobek životního minima. Pokud byste byla společně posuzována s novorozeným dítětem a otcem dítěte, činil by limit 2,4 * 7 710 = 18 504 Kč.

Stejný limit se používá i pro účely přídavku na dítě, který lze přiznat u dítěte do šesti let věku v částce 500 Kč měsíčně

Příjem se však zkoumá za jinou dobu. U porodného jde o čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, zatímco o u přídavku na dítě jde o kalendářní rok předcházející roku, do kterého spadá počátek obdobi od 1.10. do 30.9. následujícího roku, takže např. v současnosti se u přídavku vychází z příjmů z roku 2011 a až od 1.10.2013 se začne vycházet z příjmů v roce 2012.

V dotazu zmiňujete, že nemáte hrazeno zdravotní pojištění. Je možné, že jde pouze o nepřesné označení skutečnosti, že bez zaměstnání (či přihlášky k nemocenskému pojištění OSVČ), nejste účastna nemocenského pojištění (nemocenské pojištění slouží k částečnému krytí výpadku příjmu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování, těhotenství a mateřství).

Jde-li však skutečně o zdravotní pojištění, je třeba upozornit, že zdravotní pojištění se chová spíše jako daň, než jako pojistné. U nemocenského pojištění nemusíte nic hradit, pokud nevykonáváte činnost, ze které by se mělo nemocenské pojištění odvádět. Na druhou stranu bez účasti na nemocenském pojištění nemůžete pobírat dávky nemocenského pojištění.

Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče, kterou dostanete bez ohledu na to, jestli je pojistné řádně uhrazeno či nikoliv. Pojistné na zdravotní pojištění se v zásadě platí "od kolébky po hrob" a liší se pouze to, zda-li pojistné odvádí pojišťovně stát (např. nezaopatřené děti, nezaměstnaní registrovaní na úřadě práce či matky na rodičovském příspěvku, které nemají jiný příjem), zaměstnavatel, nebo si ho platí dotčený občan sám (OSVČ a všichni ostatní, za které neplatí někdo jiný).

Pokud nejste zaměstnána a ani nespadáte do žádné z kategorií, za které by pojistné hradil stát, máte povinnost platit stanovené minimální pojistné přímo své zdravotní pojišťovně. Není-li pojistné uhrazeno, je třeba počítat s tím, že pojišťovna po Vás časem bude dlužné pojistné požadovat a vedle samotného dluhu budete povinna uhradit i penále (a případné náklady na vymáhání, pokud věc dojde např. tak daleko, že pro dluh u zdravotní pojišťovny budete v exekuci).

Na závěr si dovolím pro úplnost dodat, že určitou možností v některých případech může být i to, že byste nahlásila zaměstnavatele, že Vám nevystavil písemnou pracovní smlouvu a nepřihlásil Vás coby zaměstnance, byť můžete prokázat (v právu je vždy rozhodují co lze věrohodně prokázat a nikoliv to co se skutečně stalo), že jste pro něj jako zaměstnanec pracovala.

Pokud byste s tímto uspěla a věc by byla uzavřena s tím, že došlo ke vzniku pracovního poměru (nedodržení písemné formy smlouvy nemůže být zaměstnanci na újmu), mohla byste se dovolávat toho, že jste byla účastna nemocenského pojištění a byl to zaměstnavatel, kdo nese odpovědnost za to, že jste nebyla řádně ohlášena a nebylo za Vás řádně odváděno pojistné.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.