Společnou cestou -

Dobrý den,

spočítáme-li si životní minimum rodiny složené ze dvou dospělých a 4 dětí uvedeného věku, dostaneme se k částce 14 040 Kč.

Ve svém dotazu uvádíte příjem:

rodičovský příspěvek 3 800 Kč, přídavky na děti 2 320 Kč, nemocenská s denním redukovaným základem 173 Kč (což bude odpovídat měsíčně částce 5 190 Kč až 5 363 Kč (28 denní únor pak částce 4 844 Kč).

Celkem se tak dostáváme k částce 11 310 Kč až 11 483 Kč (únor 10 964 Kč). Předpokládám, že ve skutečnosti půjde o částku o 10 Kč nižší, jelikož není uvedena zcela přesná částka přídavků na děti, ale to je pro účely posouzení nároku na další dávky zanedbatelný rozdíl.

Vzhledem k výši příjmu lze vedle již pobíraných přídavků na děti uvažovat o následujících sociálních dávkách:

1) Příspěvek na bydlení

Neuvádíte nic o Vaší bytové situaci, takže nemohu posoudit, jestli o této dávce je možné uvažovat. V principu může o tuto dávku žádat nájemce nebo vlastník bytu (nikoliv tedy podnájemce) a to za předpokladu, že má v dotčeném bytě hlášený trvalý pobyt. Příspěvek se přiznává jako rozdíl mezi uznatelnými náklady na bydlení a 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu (v případě příjmu nižšího než je životní minimum se počítá s životním minimem). Z hlediska uznatelnosti nákladů na bydlení jsou důležité tabulky takzvaných normativních nákladů na bydlení, které určují podle druhy bydlení (nájem X bytové družstvo X osobní vlastnictví), velikosti obce a počtu osob v domácnosti maximální uznatelnou výši nákladů. Tabulky naleznete např. na adrese: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

*** PŘÍKLAD ***

Pokud byste např. bydleli v nájemním bytě v obci nad 100 000 obyvatel, platila by pro Vás limit 15 017 Kč. Řekněme, že by Vaše aktuální náklady na bydlení byly 10 000 Kč, při příjmu 11 400 Kč a životním minimu 14 040 Kč.

Faktické náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady, takže dávka je počítána s faktických nákladů. Faktický příjem je nižší než životní minimum, takže dávka se počítá s životního minima. Jde o bydlení mimo prahu, takže vycházíme z 30 %.

30 % z "příjmu" 14 040 Kč je 4 212 Kč.

Odečteme-li 4 212 Kč z nákladů 10 000 Kč dostaneme se k rozdílu 5 788 Kč.

Při splnění všech podmínek se tedy vyplatí příspěvek na bydlení v částce 5 788 Kč.

***

2) Příspěvek na živobytí

U příspěvku na živobytí se dostáváme do systému pomoci v hmotné nouzi. V tomto systému je základním předpokladem přiznání dávky skutečnost, že je žadatel o dávku považován za osobu v hmotné nouzi. Zkoumají se proto celkové poměry žadatele a dávka nemusí být přiznána např. z toho důvodu, že lze aktuální stav nouze řešit pomocí úspor, protože se žadatel nesnaží svoji situaci vyřešit hledáním práce atd.

Příspěvek na živobytí je co do povahy nástupce dříve používaného dorovnání do životního minima. Nedochází zde však k dorovnávání do životního minima, ale do takzvané částky živobytí, která podle okolností může být nižší nebo vyšší než životní minimum. Dále se tak trochu "čaruje" s příjmem, aby byly zvýhodněny osoby s příjmem ze zaměstnání ve srovnání s osobami žijícími z dávek (takže např. Vámi pobíraná nemocenská se bude započítávat jen z 80 %, zatímco rodičovský příspěvek a přídavky na děti se budou započítávat 100 %). Dále jde o dávku, která nemá za cíl řešit náklady na bydlení a proto lze z příjmu odečíst částku, u které se předpokládá, že má být použita na náklady bydlení - jde o max. 30 % (v Praze 35 %), se kterými jsme se mohli setkat již u příspěvku na bydlení. Ve výsledku tak dochází k tomu, že i v případě příjmu nad životním minimem může být nakonec dávka počítána z příjmu pod životním minimem.

*** PŘÍKLAD ***

Vyjdeme z předchozího příkladu, rozhodný příjem rodiny 11 400 Kč, z čehož bude řekněme 5 400 Kč nemocenské, zbytek dávky započítávané 100 % (zjednodušuji pro přehlednost výpočtu). Rodina bude bydlet mimo Prahu (použijeme sazbu 30 %) a na bydlení bude mít výdaje 10 000 Kč. Pro zjednodušení budeme vycházet z toho, že částka živobytí je rovna částce životního minima 14 040 Kč (nepřizná se žádné navýšení pro diety, žádnému z dospělých není částka redukována na existenční minimum atd.).

V první fázi příjem redukujeme podle procentní sazby,

11 400 = 5 400 + 6 000 5 400 * 0,8 = 4 320 Kč 6 000 * 1 = 6 000 Kč 4320 Kč + 6 000 Kč = 10 320 Kč

V druhé fázi můžeme odečíst náklady na bydlení a to v rozsahu max. 30 %

10 320 * 0,3 = 3 096 Kč 3 096 Kč je méně než jsou faktické náklady, odečteme tedy dovolené maximum 30 % (zde odpovídající těmto 3 096 Kč).

10 320 - 3 096 Kč = 7 224 Kč

Pro účely nároku na příspěvek na živobytí tedy nebudeme počítat s příjmem 11 400 Kč, ale s příjmem 7 224 Kč.

Máme-li částku živobytí 14 040 a příjem 7 224 Kč, vychází nám dorovnání na částku 6 816 Kč.

***

3) Doplatek na bydlení

Jde opět o dávku v hmotné nouzi, která primárně slouží pro případy, kdy osoba pobírající příspěvek na živobytí i doplatek na bydlení nemá po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení na úhradu ostatních potřeb ani částku odpovídající částce živobytí (jde tudíž o jakési "druhé kolo" dorovnání do částky živobytí).

U této dávky však má zásadní význam, že z důvodů hodných zvláštního zřetele může úřad přiznat tuto dávku žadateli, který užívá jiné než vlastnické či nájemní bydlení. Jde tak o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou získat např. osoby v podnájmu, na ubytovně či v azylovém zařízení.

4) Okamžitá mimořádná pomoc v hmotné nouzi

V rámci systému dávek je třeba počítat s tím, že "základní" systém není nikdy schopen vyřešit všechny situace, které mohou nastat, či být schopen poskytnout dávku dostatečně rychle. V systému hmotné nouze proto existuje jako "pojistka" možnost poskytnutí mimořádné okamžité pomoci. Tato dávka může být poskytnuta v širokém okruhu situací, dojde-li úřad k závěru, že si situace vyplacení takovéto dávky žádá. Na druhou stranu, není-li situace "dostatečně kritická" nemusí být dávka poskytnuta s tím, že situace může být řešena v rámci systému "obyčejných" dávek.

V rámci uvedeného výčtu neřeším dávky odvíjející se od nepříznivého zdravotního stavu - v dotazu nezmiňujete nic, co by naznačovalo, že by o nich bylo na místě uvažovat.

Mám-li výše uvedené shrnout: bylo by na místě uvážit podání žádosti o příspěvek na bydlení (jsou-li Vaše bytové poměry takové, aby o tom bylo možné uvažovat), příspěvek na živobytí (nemáte-li finanční rezervy, pro které by Vás úřad odmítl s tím, že zatím můžete žít s úspor), doplatku na bydlení (nebude-li možné uvažovat o příspěvku na bydlení) a v případě náhlých krizových situacích o mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.