Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Nárok na doplatek na bydlení
Otázka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda mám nárok na doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí? Jsem matka samoživitelka, s rod. příspěvkem 3800,- a přídavkem na dítě 500,-, otec dítěte by měl platit výživné stanovené soudem ve výši 2300,-, avšak teď protestuje platit. Pokud bych šla s dcerou do pronajatého bytu za 7500,- měsíčně, příspěvek by byl 5170,-, takže by nám zbylo 4270,-, což není ani životní minimum, které je pro nás 4880,-. Mám tedy nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení? Předem děkuji za odpověď
Odpověď
Dobrý den,
o příspěvku na živobytí a o doplatku na bydlení (v obou případech jde o dávky hmotné nouze) rozhodují příslušné úřady práce podle mnoha kritérií, které všechny nemůžeme na základě Vašeho dotazu zohlednit. Základním předpokladem totiž, je, že musíte být považována za osobu v hmotné nouzi, takže pokud například úřad dojde k závěru, že v současnosti můžete žít z nashromážděných úspor, nemusí Vám dávky přiznat, byť jinak všechny podmínky splňujete.
Příspěvek na živobytí je komplikovanější formou dříve používaného dorovnání do životního minima. V současnosti se nedoplácí do částky životního minima, ale do tzv. částky živobytí, která podle dalších okolností může být vyšší či nižší než částka životního minima. Jde o částku, která nemá krýt náklady na bydlení (k tomu slouží příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení).
Nemáme informace k tomu, abychom posoudili, zda-li ve Vašem případě bude částka živobytí vyšší či nižší než částka životního minima. Pro zjednodušení tudíž vyjdeme z toho, že zde není důvod ani k tomu, Vám něco odečítat, ani Vám něco přičítat a za částku živobytí budeme považovat 4 880 Kč (životní minimum domácnosti složené z jedné dospělé osoby a jednoho dítě do 6 let věku).
Podíváme-li se na Vaše příjmy, bude v první řadě třeba řešit, zda-li doložíte, že Vám výživné není hrazeno (byť podnikáte kroky k jeho vymožení), či k Vám bude úřad přistupovat, jako kdyby jste výživné pobírala.
Budeme-li u Vás vycházet z celkového příjmu 3 800 Kč + 500 Kč = 4 300 Kč, což je samo o sobě méně, než kolik je Vaše životní minimum. Pokud by se výživné započetlo, dostali bychom se k částce 6 600 Kč, což by bylo výše než životní minimum.
U příspěvku na živobytí však dochází nejen k tomu, že se podle okolností může upravit výše částky živobytí, ale i k tomu, že upravujeme příjem. U některých kategorií příjmu se nezapočítává 100 %, ale to ve Vašem případě nemusíme řešit. Co však řešit musíme, je ponížení příjmu o uznatelné náklady na bydlení (již jsme zmiňovali, že příspěvek na živobytí neřeší náklady na bydlení - na druhé straně to totiž znamená, že se u něj nezapočítává část příjmu, která má padnout na náklady bydlení).
V dotaze píšete, že předpokládané náklady na bydlení budou 7 500 Kč. Pro nárok na příspěvek na živobytí se však nebude moci započítat celá částka nájemného a poplatků, neboť lze započíst náklady maximálně do 30% (v Praze 35%) částky Vašich příjmů.
Jinými slovy, pokud vyjdeme z toho, že bydlíte mimo Prahu, získáme z částky 4 300 Kč částku 3 010 Kč a z částky 6 600 Kč částku 4 620 Kč. Takže i v případě započítání výživného by šlo o příjem pod částkou životního minima (v Praze by šlo ještě o něco méně).
Z tohoto pohledu nevidím důvod, proč byste nemohla čerpat příspěvek na živobytí, pakliže splníte obecné podmínky hmotné nouze (extrémně zjednodušeně řečeno - i když se snažíte jak to jen jde, nemáte jak si zajistit základní životní potřeby). I kdyby se mělo jednat o nízkou částku, status osoby v hmotné nouzi a pobírání příspěvku na živobytí Vám bude prospěšný mimo jiné pro účely doplatku na bydlení.
Již jsme zmiňovali, že příspěvek na bydlení neřeší náklady na bydlení. K jejich řešení slouží příspěvek na bydlení (u toho však nejde o dávku v hmotné nouzi, ale o dávku z tzv. státní sociální podpory) a doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení slouží v základní podobě osobám, které pobírají jak příspěvek na živobytí, tak doplatek na bydlení, nicméně jim po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení nezbývá na úhradu ostatních životních potřeb ani částka živobytí. Vyjdu-li z toho, že splňujete podmínky pro příspěvek na bydlení, neměla byste mít zásadní problémy s uznatelností Vašeho bydlení, doplatek na bydlení zde v zásadě vychází z podmínek příspěvku na bydlení (vlastněný nebo nájemní byt, trvalý pobyt), naopak je ho výjimečně možné přiznat i v případech, kdy žadatel nesplňuje podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení (např. podnájemní byt, ubytovna, azyl).
Pokud bych např. vyšel z toho, že Váš příjem by byl 4 300 Kč, pobírala byste příspěvek na živobytí v částce 1 870 Kč (což by odpovídalo výše uvedenému dorovnání při kráceném příjmu 3010 Kč při částce živobytí 4 880 Kč.), pokud by Váš příspěvek na bydlení vycházel na 5 170 Kč (vycházím zde z Vašeho údaje), znamenalo by to, že po vyplacení příspěvku na živobytí a bydlení máte k dispozici 4 300 Kč + 1 870 Kč + 5 170 Kč = 11 340 Kč. Pokud od tohoto odečteme částku nákladů na bydlení 7 500 Kč, zůstala by nám částka 3 840 Kč, což by bylo méně než částka živobytí a tudíž by se rozdíl doplatil formou doplatku na bydlení.
Toto je zjednodušený příklad pro to, abyste viděla jakým způsobem se jednotlivé dávky vzájemně doplňují, aby ve výsledku měl žadatel jak dostatečné prostředky na náklady bydlení tak na ostatní životní potřeby. V praxi situaci znepřehledňuje mimo jiné to, že u příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení platí jiná pravidla pro uznatelnost nákladů na bydlení. U příspěvku na bydlení je výše uznatelných nákladů zastropována tzv. normativními náklady na bydlení, u doplatku na bydlení se vychází z toho, že jsou náklady uznatelné maximálně do výše v daném místě a čase obvyklé.
Vyjdu-li z Vámi uváděných údajů, nejsem si jist, jak přesně byla spočítána částka příspěvku na bydlení 5 170 Kč. Pokud bychom z hlediska příjmu vyšli z 6 600 Kč a uznatelných nákladů 7 500 Kč, vyšel by nám příspěvek na bydlení 5 190 Kč (Praha), nebo 5 520 Kč (mimo Prahu). U příjmu 4 300 Kč (v takovém případě se použije životní minimum 4 880 Kč) by pak vyšlo 5 792 Kč (Praha) nebo 6 036 Kč (mimo Prahu). Vámi uváděná částka by tedy zhruba odpovídala příjmu 6 600 Kč při bydlení v Praze, ale nemohu posoudit, čím byl způsoben rozdíl ve výsledku.
Závěrem si dovolím upozornit, že v rámci dotazu jsem neřešil podrobněji podmínky nároku na příspěvek na bydlení a vycházel jsem z toho, že byste na něj podle dotazu měla mít nárok. Pokud by bylo potřeba tyto aspekty podrobněji probrat, doplňte prosím svoji otázku. Případně můžete získat informace o této dávce na stránkách: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.