Společnou cestou -

Dobrý den,

v zadání dotazu popisujete, že Vám od 1.9.2010 - 31.12.2012 běželo nemocenské pojištění OSVČ, ve kterém jste odváděla pojistné v částce 300 Kč měsíčně. V posledních dvou měsících před nástupem na PPM Vám pak dále běželo "zaměstnanecké" nemocenské pojištění z pracovního poměru. Přičemž ve výsledku Vám v návaznosti na Váš nástup na PPM k 1.1.2013 byla vypočtena dávka pouze ze SVČ a to v částce 145 Kč na den.

Váš dotaz v zásadě můžeme rozdělit na dvě části: z jakého pojištění měla být peněžitá pomoc v mateřství vypočítána a na kontrolu výpočtu.

***

1) z jakého pojištění měla být peněžitá pomoc v mateřství vypočítána

V dané situaci je rozhodující vysvětlit, jakým způsobem funguje nemocenské pojištění v případě souběhu dvou pojištěných činností.

Podle ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění je obecnou podmínkou pro získání peněžité pomoci v mateřství účast na pojištění v rozsahu minimálně 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM"). V případě nemocenského pojištění OSVČ se pak podle odst. 3 citovaného ustanovení přidává další podmínka, požadující minimálně 180 kalendářních dnů účasti na pojištění v posledním roce přede dnem nástupu na PPM.

V nemocenském pojištění se sice počítá vždy pouze jedna dávka daného druhu, ale podmínky pro získání dávky se posuzují u každé jednotlivé pojištěné činnosti v zásadě samostatně.

Pokud byste měla získat PPM počítanou jak z pojištění OSVČ tak z dotčeného zaměstnání, musela byste mít dostatečnou dobu pojištění jak z pojištění OSVČ tak ze zaměstnání.

Z dotazu lze dovodit, že Vaším cílem nebylo získat PPM ze zaměstnání i ze SVČ, ale pouze ze zaměstnání. Pokud se podíváme přímo na dotčené zaměstnání, je na první pohled jasné, že vzhledem k délce trvání (od 1.11. 2012 do 31.12.2012) nebylo v tomto zaměstnání získáno potřebných 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. K tomuto je v odst. 5 výše citovaného ustanovení uvedeno, že je-li uplatňován nárok na PPM v pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odst. 2, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, přičemž případné překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou (pokud byste např. 1.1.2013 až 31.1.2013 měla souběžně účast na pojištění ze dvou zaměstnání, započítalo by se vám pouze 31 kalendářních dnů a nikoliv 62 dnů).

Dotčené ustanovení následně řeší situace, kdy je uplatňován nárok z několika pojištění. Zjednodušeně v principu platí, že pokud je uplatňován nárok z několika pojištění, přičemž alespoň v jednom je splněna podmínka doby pojištění a alespoň v jednom nikoliv, tak pro pojištění, které samo o sobě nemá dostatečnou dobu pojištění, lze předchozí dobu z jiného pojištění započítat pouze za předpokladu, že v dotčenou dobu běhu předchozího pojištění běželo tolik pojištění, z kolika je nárok uplatňován.

Není si tudíž možné "vybírat" v tom smyslu, že by člověk pracoval 11 měsíců v zaměstnání A, poté 11 měsíců v zaměstnání B a poslední dva měsíce by k zaměstnání B měl ještě zaměstnání C s tím, že by chtěl, aby se mu zaměstnání A připočítalo k zaměstnání C a tudíž mohl čerpat dávku jak ze zaměstnání B tak ze zaměstnání C. Jelikož v době zaměstnání A, měl pouze jedno běžící pojištění, nelze tuto dobu započítat k zaměstnání C, k tomu by bylo nutné, aby mu souběžně se zaměstnáním A běželo ještě další zaměstnání D.

Řešena je samozřejmě i situace, kdy by pojištěnec nesplňoval podmínky v žádném pojištění, a řešilo by se ke kterému z pojištění připočítat předchozí doby. V takovéto situaci se předchozí pojištění připočítá k tomu aktuálnímu pojištění, ze kterého má pojištěnec vyšší denní vyměřovací základ. Zde jde pro ilustraci např. o situaci, kdy zaměstnanec dlouhodobě pracuje v zaměstnání A, které je však ukončeno a následně pak souběžně pracuje po dobu 3 měsíců v zaměstnání B a C. Ani v jednom z aktuálních zaměstnání nemá potřebnou dobu pojištění. Jelikož mu dříve běželo jen jedno pojištění, není možné, aby splnil podmínky pro čerpání jak ze zaměstnání B tak ze zaměstnání C a pokud je tedy možné dobu pojištění ze zaměstnání A připočítat pouze k jednomu z aktuálních pojištění, připočítá se k tomu, u kterého je to pro pojištěnce výhodnější.

Nemohu posoudit, co konkrétně bylo vyplněno do žádostí odeslaných na PSSZ, nicméně osobně bych si dovolil odhadnout, že žádost o PPM sice byla podána přes zaměstnavatele, nicméně PSSZ zjistila, že v dotčeném zaměstnání nemáte potřebnou dobu pojištění a ani zde není předchozí pojištění, které by bylo možné započítat (v dotazu neuvádíte, zda-li jste v předchozích dvou letech měla ještě jiné nemocenské pojištění než z pojištění ze SVČ) a po "urgenci" (netuším co si pod tím mám představit) se k žádosti PSSZ postavila tak, že žádáte z titulu účasti na nemocenském pojištění OSVČ a o dávce rozhodla z titulu této účasti na pojištění.

Rozpor zde zřejmě vznikl v tom, co vlastně v principu uvádíte rozporně i ve Vašem dotazu. Na jedné straně v něm totiž najdeme informaci, že jste byla účastna nemocenského pojištění OSVČ od 1.9.2010 do 31.12.2012, přičemž k tomu jste byla v posledních dvou měsících souběžně ještě zaměstnána, ale v závěru uvádíte, že jste byla "část roku OSVČ a poté 2 měsíce zaměstnankyní".

Výše popsaný postup totiž vychází z toho, že ke dni nástupu jste měla dvě aktuální pojištění (zaměstnání bez dostatečné doby a OSVČ s dostatečnou dobou), ale žádné předchozí pojištění, které by bylo možné připočítat k tomu z pojištění, kde nebyla splněna podmínka doby pojištění. Pokud by šlo o posledně zmiňovanou situaci, kdy byste byla OSVČ do 31.10.2012 a poté od 1.11.2012 zaměstnankyní, měla byste ke dni nástupu pouze jedno aktuální pojištění (bez splněné doby pojištění) a jedno předchozí pojištění, které by bylo možné připočítat k aktuálnímu pojištění (respektive si vybrat, zda-li budete žádat z aktuálního pojištění, nebo se dovoláte běhu ochranné lhůty a budete žádat o čerpání z předchozího pojištění).

***

2) výpočet PPM

Nejprve se podíváme na uváděnou částku 145 Kč na den, přičemž budeme předpokládat, že jde o konečnou částku PPM na den.

Z toho můžeme dopočítat, že redukovaný denní vyměřovací základ vycházel na cca 207 Kč (PPM na den odpovídá 70 % redukovaného vyměřovacího základu).

Jelikož jde o nízkou částku nemusíme následně řešit přepočet z redukovaného na neredukovaný denní vyměřovací základ (u PPM se z denního vyměřovacího základu do 863 Kč započítá 100 %).

Bez znalosti dalších údajů nemůžeme z denního vyměřovacího základu vypočítat samotný vyměřovací základ (bylo by nutné znát počet dnů připadajících na rozhodné období po odečtení tzv. vyloučených dnů ), nicméně pokud by bylo na místě započítat veškeré dny (366 dnů na rok 2012) dostaneme se k ročnímu vyměřovacímu základu cca 75 762 Kč, vydělíme-li tuto částku dvanácti měsíci, dostaneme se k cca 6 314 Kč a z tohoto měsíčního základu by nám při sazbě 2,3 % vycházelo pojistné na cca 146 Kč. Upozorňuji, že jde o ilustrativní výpočty bez náležitého zaokrouhlování - v konkrétním případě musíme samozřejmě počítat přesně podle údajů v přehledech a zaokrouhlovat vždy v té fázi výpočtu a takovým způsobem, jaký ukládá zákon.

Podíváme-li se pak na výpočet z druhé stany, nebo-li z pohledu Vámi uváděné výše pojistného, tak pokud celých zmiňovaných 300 Kč bylo odváděno na nemocenské pojištění, můžeme vzhledem k sazbě pojištění 2,3 % dovodit, že jste si stanovila měsíční vyměřovací základ cca 13 043 Kč. Pokud by takto bylo pojistné řádně odváděno a výše denního vyměřovacího základu nebyla ovlivněna vyloučenými dny, dostali bychom se za 12 měsíců rozhodného období k úhrnu 156 516 Kč, což bychom podělili 366 dny (rok 2012 byl přestupný) a dostali se k neredukovanému dennímu vyměřovacímu základu 427,64 Kč, což nám redukcemi projde bez poklesu (částka do 863 Kč jde 100%) a po ponížení na 70 % a zaokrouhlení se dostaneme k denní sazbě peněžité pomoci v mateřství 300 Kč.

Máme zde tudíž zcela jednoznačnou disproporci mezi výpočtem provedeným PSSZ a výpočtem v případě řádného hrazení 300 Kč měsíčně z měsíčního vyměřovacího základu 13 043 Kč po celou rozhodnou dobu 12 předcházejících kalendářních měsíců.

Na základě sdělených údajů nejsem schopen sdělit, jestli došlo k chybnému výpočtu ze strany PSSZ, nebo zde jsou další v dotazu nezmiňované skutečnosti, pro které bylo z pohledu zákona nutné výpočet provést jinak. Každopádně lze doporučit zkontrolovat si příslušné listiny a přehledy a v případě neobjasnění rozporu kontaktovat PSSZ se žádostí o vysvětlení rozporu a přezkum výše vyměřené dávky (vycházím z toho, že vzhledem k uváděnému datu doručení výměru neřešíme klasické opravné prostředky).

V případě potřeby svůj dotaz dále doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.